V uplynulých 14 dnech zažila Venezuela dvě vlny pouličních demonstrací kritiků i stoupenců vládnoucí Jednotné socialistické strany prezidenta Nicoláse Madura. Podle agentury Reuters si protesty vyžádaly nejméně 16 obětí. V ulicích hlavního města Caracasu se objevily i zátarasy a zapálené odpadky blokující dopravu, přestože opoziční předák Henrique Capriles – guvernér státu Miranda a člen vedení strany Lidová vůle – vyzval protestující, aby udrželi pokojný průběh demonstrací.
Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch (HRW) poukázala na to, že venezuelské bezpečnostní složky použily od letošního 12. února mnohokrát nepřiměřenou sílu včetně bití zatčených a střelby na shromáždění neozbrojených lidí. Nevládní organizace zveřejnila rovněž prohlášení, v němž odsuzuje systematické porušování osobní svobody a nezákonné věznění civilistů. Venezuelský prezident Maduro uvedl, že bylo zadrženo 712 lidí, z nichž 48 zůstává ve vězení.
To, co začalo ve městě San Cristóbal na západě Venezuely jako pouliční protesty studentů, se rychle rozšířilo do dalších měst
To, co začalo ve městě San Cristóbal na západě Venezuely jako pouliční protesty studentů, se rychle rozšířilo do dalších měst. V čele demonstrací v Caracasu byl vůdce opozičního hnutí Leopoldo López. Tento ekonom, absolvent Harvardovy univezity, je čelným představitelem opozice už od roku 2006, kdy byl prezidentem dnes už zesnulý Hugo Chávez. V současnosti je López, iniciátor protivládní kampaně „La Salida“ („Odchod“ nebo také „Východisko“), ve vojenském vězení a čeká na soud.
Nerostné bohatství a problémy
Země má sice největší ložiska ropy na světě a obrovské zásoby uhlí, železné rudy, bauxitu a zlata, ale většina z jejích 30 milionů obyvatel žije v bídě. V roce 1998 byl do čela země zvolen levicový populista Hugo Chávez, bývalý armádní důstojník, který vyhlásil „Bolívarskou revoluci“, nazvanou podle Simóna Bolívara, hrdiny boje latinskoamerických zemí za nezávislost na Španělsku.
Chávez nechal znárodnit řadu klíčových průmyslových odvětví včetně těžby a zpracování ropy a získané finance začal investovat do obrovských sociálních programů ve snaze snížit chudobu a zajistit vyšší úroveň bydlení, vzdělání, zdravotní péče nebo dopravy pro obyvatelstvo. Pokoušel se také o diplomatické a ekonomické sblížení s dalšími latinskoamerickými státy, což bylo považováno za snahu o vytvoření protiváhy vlivu USA v regionu.
Venezuelský prezident Maduro obvinil USA z vměšování do vnitřních záležitostí Venezuely a vypověděl tři americké diplomaty
Za jeho vlády se posílily vztahy Venezuely s Ruskem a Íránem. Když se v na jaře 2013 stal Chávezovým nástupcem Nicolás Maduro, začaly se stále zřetelněji projevovat důsledky katastrofálního řízení země – obrovská inflace a nezaměstnanost, růst kriminality a korupce a výpadky v zásobování základními potravinami.
Neúspěšná snaha o dialog
Podle Madura, který v prezidentských volbách v dubnu 2013 jen těsně zvítězil nad svým protikandidátem Caprilesem, jsou události uplynulých dvou týdnů pokusem o převrat podporovaným Washingtonem a financovaným bývalým kolumbijským prezidentem Álvarem Uribem, o němž Maduro tvrdí, že úzce spolupracuje s Lópezem.
Madurův opoziční rival Capriles na svém blogu napsal: „Dialog nespočívá v tom, aby se poslouchalo, co chce říct vláda, ale aby se poslouchalo, co požadují lidé. Skutečný dialog tkví v tom, aby se nejprve odzbrojily polovojenské skupiny, jimž sama vláda dala zbraně.“ Zmíněné skupiny totiž vystupují na obranu režimu mnohem aktivněji než pořádkové síly. Ovšem když byl sám Capriles vyzván Madurem k dialogu, nabídku odmítl.
Americký prezident Barack Obama kritizoval venezuelskou vládu za „nepřijatelné násilí“ při odehrávajících se protestech
Venezuelský prezident Maduro v rozhovoru pro státní televizi prohlásil: „Pokud byly násilné protesty v něčem úspěšné, pak v tom, že sjednotily ,chávismus‘.“ Obvinil USA z vměšování do vnitřních záležitostí Venezuely a vypověděl tři americké diplomaty za vyvolávání nepokojů. USA v odvetu vyhostily tři venezuelské diplomaty.
Nárůst nespokojenosti
Prezident Maduro se také velmi kriticky vyjadřuje k tomu, jak o situaci v zemi informují média, kdežto demonstranti hovoří o informačním embargu ze strany vlády. Úřady odstranily kolumbijský televizní zpravodajský kanál NTN24 ze sítě venezuelských kabelových operátorů za údajné „podněcování násilí“. Maduro rovněž kritizoval agenturu Agence France Presse a pohrozil, že skončí španělské vysílání americké stanice CNN.
Pokud jde o mezinárodní reakce na vývoj ve Venezuele, americký prezident Barack Obama kritizoval venezuelskou vládu za „nepřijatelné násilí“ při odehrávajících se protestech. Spojenci v regionu, například Argentina, Bolívie nebo Ekvádor, vyjádřili znepokojení z násilí, které kladou za vinu opozici. Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová vyzvala k dialogu.
Pozorovatelé dění ve Venezuele se obávají, že za současné vážné situace je rostoucí počet Venezuelanů připraven vyjít do ulic a vyjádřit nespokojenost s neschopností Madurovy vlády. Bude záležet na jejích dalších krocích, zda zvládne nepřetržité protesty a rostoucí hospodářské potíže.