Že v Disneylandu řádí šílenec, zpívala hard-rocková kapela Ugly Kid Joe již počátkem devadesátých let, až dnes však její text „Madman is loose… in Disneyland!“ začíná odpovídat realitě. Tedy alespoň soudě na základě článku Naomi Wolfové z britského Guardianu. Z amerických zábavních parků provozovaných společností The Walt Disney Company se totiž zřejmě pozvolna stávají areály, ve kterých si ministerstvo obrany USA testuje své nové technologie na nic netušících návštěvnících.
Wolfová mimo jiné zmiňuje příběh jednoho nejmenovaného softwarového inženýra, kterého náramně překvapilo, když po jízdě na americké verzi labutí obdržel nabídku zakoupit si fotografie, které byly pro jednoduchost rovnou propojené s informacemi z jeho kreditní karty. Počítačový specialista prý ale žádnému zaměstnanci Disneylandu své jméno nedal, ani o sobě neprozradil žádné jiné informace, ani nenaznačoval, že by mohl toužit po snímcích své divoké jízdy na kolotoči, a dokonce se prý ani nebavil s ostatními návštěvníky zábavního parku. Na základě svých profesních zkušeností tedy usoudil, že Mickey Mouse a spol. musí využívat nějaký druh technologie, jež dokáže rozeznávat obličeje, což je vzhledem k tomu, že neměli jeho svolení, ilegální, a navíc prý Disneyland nasbíraná data sdílí s americkou armádou.
Na první přečtení se předchozí odstavec může zdát stejně pravděpodobný jako tvrzení frontmana Ugly Kid Joe, že Petr Pan v Zemi Nezemi létá jen díky polysyntetické vychytávce nazývané LSD. V případě známého novinářky Wolfové bezpochyby jde o pěkně paranoidního pána. Jenže to, že je paranoidní, ještě neznamená, že po něm nejdou. Naopak, záhy se ukázalo, že nejmenovaný softwarový inženýr měl v lecčems pravdu.
Nejkouzelnější místo na světě?
Walt Disney World o sobě tvrdí, že je nejšťastnějším a nejkouzelnějším místem na světě, a není to tak dávno, kdy s floridským bydlištěm proslulých kreslených postaviček souvisely i všechny mé touhy. V uplynulých letech se však mé sny přeorientovaly na vilu zakladatele časopisu Playboy Hugha Hefnera a magii v Disneylandu nahradily digitální technologie. Například otisky prstů se v Disneyho zábavních parcích skenují již od přelomu tisíciletí. V roce 2006 tato technologie prodělala rozsáhlý upgrade – prý je to jednodušší než návštěvníkům s permanentkou kontrolovat doklady totožnosti.
Oni v zábavním parku zavedli technologii, která se běžně využívá ke kontrole vstupu do zabezpečených vojenských areálů!Snímání otisků prstů v ráji pro děti?! Na takovou zprávu reagují ochránci soukromí podobně přívětivě jako psi na kočky. Největší problém vidí Lillie Coneyová z washingtonské organizace Electronic Privacy Information Center v nedostatku informací pro veřejnost. Disney prý v podstatě neobjasnil, proč se vlastně rozhodl střílet po mouchách torpédy. U vchodu chybějí informace, jaké údaje zaměstnanci Disneylandů sbírají a jak s nimi nakládají. „Oni v zábavním parku zavedli technologii, která se běžně využívá ke kontrole vstupu do zabezpečených vojenských areálů,“ stěžuje si Coneyová. „Nikdy mě nepřesvědčí, že jim opravdu jde pouze o kontrolu vstupenek,“ doplňuje prezident Amerického svazu pro občanské svobody ACLU George Crossley.
Krátce po teroristickém útoku na newyorská Dvojčata společnost Walt Disney dokonce kontaktovala americká vláda. Chtěla se podělit o zkušenosti s využíváním technologií, které pomáhají identifikovat jedince na základě jedinečných biologických charakteristik, mezi něž spadá nejen již zmíněná autentizace otisků prstů, ale i například autentizace oční duhovky, specifického stylu chůze, geometrie obličeje a řada dalších ukazatelů.
O tom, že Disney uvažuje o technologiích schopných rozeznávat obličeje, média informovala již v roce 2006. Tehdy prý společnost kontaktovala Identix Inc., firmu z Minnesoty, jež dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany. Rovněž se prý uskutečnila schůzka se společností A4Vision financovanou ministerstvem obrany a CIA. Ostatně i technologie na skenování otisků prý pochází od koncernu, který získal značný kapitál od americké vlády, CIA a Národní bezpečnostní agentury (NSA).
Aby také ne. Jen v roce 2011 prošlo Disneyho zábavními parky v USA víc než 121 milionů návštěvníků. A to je hodně zajímavé číslo pro každého, kdo by chtěl testovat nové technologie a sbírat různé informace. Spekulacím o dlouhodobé spolupráci americké vlády a nejpopulárnějšího řetězce zábavních parků na světě rovněž nahrává překvapivá výměna zaměstnanců mezi těmito dvěma „institucemi“. Vrcholní manažeři společnosti Disney prý až příliš často končí v NSA, aby to byla pouhá náhoda.
Kamery proti teroristům
Disneylandy samozřejmě nejsou ani zdaleka jediným příkladem, že špehovací systémy do naší společnosti pronikají jako termiti do chaloupky strýčka Sama. Například web WikiLeaks, který se zabývá takzvaným whistleblowingem (prozrazováním informací, jež by dle řady vlivných lidí měly zůstat raději tajné), nedávno zveřejnil aktuální odhalení: během uplynulých let prý byla na území USA instalována jedna z nejrozsáhlejších kamerových sítí vůbec.
Kamery jsou vybavené moderní technologií schopnou rozpoznávat obličeje, a takto získaná data končí v centrální databázi. Systém se jmenuje Trapwire a prý v žádném případě neslouží ke sledování běžných Američanů, nýbrž jak je u takových systémů zvykem, POUZE k ochraně proti terorismu; a bezpečnostní složky, které jsou hlavním uživatelem systému, by ani nenapadlo použít je jiným způsobem. Kdyby přece jen ano, náramně by jim k tomu mohla posloužit největší databáze obličejů na světě – Facebook.
Jak se chová „standardní“ cestující
Kdo by se však domníval, že nám v české kotlině nasazení takových technologií, o kterých jsme se v minulosti dozvídali leda tak z vědeckofantastických knih, hrozí podobně akutně jako nákaza japonskou encefalitidou, hrubě se mílí. V souvislosti se systémem Trapwire server Lupa poznamenal, že se nebezpečně podobá komplexnímu sledovacímu systému, který v pražském metru chtěl ještě nedávno vybudovat dopravní podnik společně s firmou Saab – systém schopný sledovat lidi a zaznamenávat, odkud, kam a s kým jeli, s kým mluvili, kde se všude pohybovali a co tam dělali. „Až bude systém hotov, automaticky dispečerovi nahlásí divné chování. Dá se totiž naprogramovat, jak se standardní cestující chová,“ řekl v roce 2011 deníku Aktuálně.cz prezident společnosti Saab Czech Jindřich Špringl.
Rozpoznávání obličejů v davu bude ještě z dlouhodobého hlediska problematické. Obrázek je obecně příliš nekvalitní.Je-li taková technologie dostupná, nezůstane dlouho v soukromých rukou. Koncem minulého roku zahájilo ministerstvo vnitra spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně. „Systém, který se snažíme vyrobit, by měl fungovat tak, že se bude sledovat například vchod do konkrétního domu, zda tam například nešla nějaká hledaná osoba. Rozpoznávání obličejů v davu bude ještě z dlouhodobého hlediska problematické. Obrázek je obecně prostě příliš nekvalitní,“ řekl ČESKÉ POZICI vedoucí projektu Pavel Zamčík s tím, že je zajisté snem všech bezpečnostních služeb, aby takový systém umístily třeba někde na letišti anebo na hranici, nabily ho zásobou fotografií hledaných osob a on by pak zaregistroval, když bude hledaný nablízku. K realizaci takového systému v praxi máme však podle Zemčíka ještě hodně daleko.
Překvapit by ale mohl například projekt INDECT, na kterém spolupracuje technická univerzita v Ostravě a proti němuž nedávno demonstrovala Česká pirátská strana. Jde o inteligentní sledovací systém, jehož výzkum a vývoj od roku 2009 financuje Evropská unie. Cílem projektu je automaticky detekovat hrozby trestných činů a abnormálního chování prostřednictvím bezpilotních letounů, velkého počtu kamerových systémů, dolováním dat z informací získaných z veřejného internetu, a to za pomoci různých systémů umělé inteligence.
Nakonec nezbývá než připomenout matematický jev, kterému se říká paradox falešně pozitivních výsledků. Kdyby na milion lidí vycházel jeden terorista a existoval systém, který ho s 99procentní přesností odhalí, stále by to ještě znamenalo, že musíte zatknout 9999 nevinných lidí. S testem, který je z 99 procent přesný, tedy dosáhnete výsledků, jež jsou z 99,99 procenta „nepřesné“. V orwellovské síti tedy nakonec uvíznou především nevinní lidé. A to platí pro parky s Disneyho postavičkami stejně jako pro Českou republiku.
