Krize eurozóny zostřila i zvětšila rozpory mezi Velkou Británií a jejími členskými státy. Británie nechce platit účty za měnovou unii, která se jí nikdy nelíbila, a proto do ní nevstoupila. Žádná její vláda nepožádá britské daňové poplatníky, aby víc finančně podpořili například Řecko, Itálii nebo Španělsko, pokud problémy státního rozpočtu vedou k uzavírání škol, zvyšování školských poplatků a k dalším všemožným úsporám.
Nejnovější posun Británie od Evropské unie se odehrál minulý týden, kdy britský ministr zahraničí William Hague oznámil komplexní audit dopadu zákonodárství EU na svou zemi. Dle deníku The Telegraph následkem auditu by mohl být seznam pravomocí, jež by Británie chtěla vrátit z Bruselu výměnou za svůj souhlas s opatřeními, jež povedou k větší integraci eurozóny.
Dle hlavních britských politiků je třeba spíš hledat způsoby, jak by se Británie měla oddělit od EU, než se ji pokoušet změnit nebo se do ní víc integrovat
Zdá se, že EU, na niž tvrdě dopadá krize eurozóny, směřuje k větší politické i fiskální unii. Toho se však Británie v žádném případě nechce účastnit. A hlavní britští politici se shodují, že je třeba spíš hledat způsoby, jak by se Londýn měl oddělit od EU, než se ji pokoušet změnit nebo se do ní víc integrovat. Tento jejich postoj do značné míry souvisí s eurem.
Prounijní britská lobby totiž vyvinula velké úsilí, aby Británie přijala euro. Tato snaha však zdiskreditovala většinu z těch, kteří byli v zemi největšími zastánci EU, a naklonila rovnováhu názorů respektovaných lidí ve prospěch euroskeptiků.
Británie vstoupila do Evropských společenství v roce 1973, ale integrace Evropy jí ani po 40 letech nepřirostla k srdci. Neustále si udržuje zvláštní postavení mimo Evropu a má v unii málo přátel a žádného skutečného spojence. Francouzsko-německé partnerství a britský osobitý postoj k evropské politice odsouvají Velkou Británii na okraj dění v EU a znemožňují jí vytvořit dlouhodobé partnerské vztahy.
Nikdo dnes neví, jak bude nová EU po vyřešení finanční krize vypadat, a proto lze i obtížně předvídat vztahy Velké Británie s unií. V současnosti se však zdá, že Lamanšský průliv oddělující Britské ostrovy od zbytku Evropy je hlubší a širší.
