Vejce od „spokojené“ nosnice je dražší

Bílek je bílý, žloutek žlutý. Banální fakt, známý i dětem, se však na maloobchodním trhu často nenaplňuje. Většina nabízených vajec trpí tím, že jsou obě části téměř stejně bledé. V Česku totiž převládá produkce od slepic z klecových velkochovů. Špatné podmínky se odrážejí na kvalitě toho, co si koupí zákazníci. Jenže zájem Čechů o kvalitní potraviny roste. A rádi si za ně i připlatí.

Proto se čím dál více shánějí po vejcích od nosnic chovaných na podestýlce, jak vyplývá ze zjištění samotných řetězců, ale i třeba ministerstva zemědělství. Zákazníci se odvolávají na Německo, kde se klecová vejce neprodávají už téměř vůbec. Tuzemští obchodníci žádosti spotřebitelů vyslyšeli a postupně začnou z nabídky stahovat méně kvalitní vejce od nosnic z klecí. Ta by podle odhadů mohla z trhu téměř zmizet v roce 2025.

Deset procent alternativní produkce

Než se tak stane, zpestří se v prvním kroku nabídka a zákazník si bude moci vybrat. To je významný posun, protože v mnoha obchodech teď jiná vejce než od nosnic z klecí nejsou. Z čísel ministerstva zemědělství vyplývá, že jen deset procent vajec spadá do alternativní produkce. Navíc 60 procent vajec na trhu se do Česka dováží z okolních zemí, které mají klecovou technologii.

„Dovozy lacinějších vajec snižují cenu domácí produkce pod hladinu rentability,“ míní mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. „V budoucnu chceme podíl vajec z volných chovů navyšovat,“ potvrdila LN mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Podobně postupuje i Lidl. „Důležité budou možnosti dodavatelů,“ sdělila mluvčí řetězce Zuzana Holá.

Vejce od „spokojené“ slepice totiž vyjde dráž. Podle aktuální nabídky v Tesku stojí vejce z klecového chovu 3,49, z halového 4,49 koruny. Vejce z ekologického zemědělství stojí dokonce 8,32 koruny. Poptávka s nabídkou se proto musejí vybalancovat tak, aby se cena prudce nezvýšila. Podle odhadu některých řetězců by okamžitá změna sortimentu znamenala, že by zákazník zaplatil více než šest korun za kus.

„Preference technologie chovu je a měla by zůstat především na zákaznících. Roli hraje vedle etických otázek a ceny i úroveň mikrobiálního znečištění skořápky vajec, které je vyšší u alternativních systémů,“ napsala mluvčí ministerstva Ježková. To znamená, že jde i o estetický dojem, protože na vajíčku z louky nebo podestýlky je nečistot víc.

Nenechat se zmást obalem

Vyšší zájem obchodů, které slyší na poptávku zákazníků, potvrzuje i ředitelka České drůbežářské unie Gabriela Dlouhá s tím, že změna nemůže přijít hned: „Je nereálné, aby obchody přestaly klecová vejce prodávat úplně, neboť by je neměly čím nahradit. Prostor pro postupné navyšování prodejů podestýlkových vajec tu ale je již nyní.“ Zákazníci, které zajímá původ vajíčka, by se neměli nechat zmást papírovým obalem, ve kterém se vejce prodávají. Slepice vyobrazená na zelené trávě totiž většinou neodpovídá reálnému prostředí, ve kterém žije.

„Jsme moc rádi, že je čím dál více lidí, kterým není osud slepiček ve velkochovech lhostejný,“ řekl Petr Dobrý z Hnutí Duha. Založil proto projekt Slepice v nouzi, v rámci kterého vykupují lidé slepice z klecových velkochovů. „Jsme také členy mezinárodní aliance, která apeluje na mezinárodní řetězce, aby přestaly prodávat a používat vejce z klecových chovů. Před námi je dlouhá cesta, ale víme, že za pár let bude u nás situace stejná jako třeba v Německu,“ myslí si.

Agrofert, jeden z největších českých producentů vajec, ročně prodá asi 300 milionů kusů. Nosnice nemá v holých klecích, ale na podestýlku je také nepouští. „Slepice se chovají v klecové technologii, která má vyšší evropský standard, jedná se o takzvané obohacené klece. Sice se liší od ideálu chovu na podestýlce nebo na venkovském dvorku, ovšem tato výroba vajíček je mnohem hygieničtější,“ popsal Jan Pavlů z divize komunikace.

Rok ve velkochovech

S většími ohledy na jejich spokojenost ke slepicím většinou přistupují menší producenti, například Drůbežárna Příbor-Klokočov chová od roku 1996 nosnice na podestýlce v halách. Jedna z nich má i tisíc metrů čtverečních. „Slepice máme v halách, volně si v nich pobíhají. V podestýlce si mohou hrabat,“ popisuje chovatel Dalibor Socha.

Kdyby měl slepice v klecích, které jsou někdy i ve třech patrech nad sebou, mohl by jich chovat čtyřnásobek, to ale nechce. „Náš odchov je sice náročnější i co do nákladů. V kleci slepice nemá tolik pohybu, méně toho tedy sní. Já sám bych ale také nechtěl být zavřený v kleci,“ dodal.

Od roku 2012 se slepice mohou chovat kromě alternativních systémů v takzvaných obohacených klecích. Slepice v nich mají prostor k pohybu o velikosti 750 centimetrů čtverečních na kus. K dispozici mají kromě hnízda i třeba zařízení na obrušování drápů. Spolupracovníci projektu Slepice v nouzi však upozorňují, že nosnice ve velkochovech žije rok. Pak u ní dochází k takzvanému přepeřování – od snášky vajec si dává pauzu. Pro velkochov je tak zbytečná a její cesta míří na jatka.