Lidovky.cz

Vědci touží prodloužit lidský život. Za limit považují 120 let

  8:15
Výzkumné konsorcium pěti výzkumných ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně je dle expertů biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes – limitem je podle nich zřejmě 120 let.

Proces stárnutí v podání George Baselitze. foto: Terezie Zemánková

Takřka tři čtvrtě miliardy korun na „zdravější stárnutí“. Konsorcium ENOCH, jehož členy je pětice moravských biomedicínských institucí, má během šesti let přinášet poznatky pro boj s chorobami, jež bývají spjaty se stárnoucí populací.

„Výzkum se zaměří na nejzávažnější onemocnění nebo poruchy, které ovlivňují člověka v pozdějším věku a znemožňují mu zestárnout zdravě – tedy degenerativní choroby mozku, rakovina a leukémie nebo chronické záněty. Tyto onemocnění a poruchy ovlivňují velkou část populace v pokročilém věku a mají vliv nejen na seniory, ale též na jejich rodiny a na národní zdravotnické systémy a na sociální služby,“ sdělil LN Gorazd B. Stokin, neurolog a šéf střediska ICRC při Fakultní nemocnici svaté Anny v Brně.

Ministerstvo školství na projekt, který startuje 1. září a potrvá do června 2023, vyčlenilo 688 milionů korun z výzvy Excelentní výzkum placené z unijních fondů. V třicítce záměrů patří ENOCH, nazvaný podle biblického 365letého starce, k nejdražším projektům; dražší už jsou jen plány Akademie věd na nový tokamak (Compass-U) či laserový výzkum pražského ČVUT, které cílí na vývoj leteckých technologií.

Zhruba 220 vědců – mezi nimiž je patnáctka stěžejních osobností – se zaměří na porozumění vzniku poruch či chorob a způsoby, jak zhoubné pochody ne-li zastavit, tak alespoň trochu zpomalit…

Vědci – genetici, neurologové i kliničtí lékaři – mají spolupracovat s řadou zahraničních institucí, jako jsou Mayo Clinic v USA, kanadské univerzity nebo skandinávské špičky ve výzkumu nádorů: Karolinska Institutet ve Stockholmu nebo centrum v Kodani.

Kam potečou peníze? Přímo do výzkumu a již existujících infrastruktur; nemají vyrůstat nové budovy či laboratoře. „Peníze tak půjdou na platy lidí, na nákup spotřebního materiálu a na nákup některých přístrojů, které ještě nemáme... Důležitou součástí je rovněž koordinace a spolupráce mezi členy výzkumného konsorcia,“ říká slovinský neurolog Stokin.

Vědci – genetici, neurologové i kliničtí lékaři – mají spolupracovat s řadou zahraničních institucí, jako jsou Mayo Clinic v USA, kanadské univerzity nebo skandinávské špičky ve výzkumu nádorů: Karolinska Institutet ve Stockholmu nebo centrum v Kodani.

„Cílů dosáhneme díky multidisciplinárnímu výzkumu v oblasti translační medicíny, který zahrnuje mnoho oblastí - od onkologie, kardiovaskulárních nemocí, vzácných zánětlivých chorob až po neurologická onemocnění,“ řekl LN Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM), jehož vědci – v součinnosti s hvězdným Jiřím Bártkem – už běžně publikují studie v prestižních časopisech.

Výzkum dle Hajdúcha vyvine „nové preventivní, diagnostické a léčebné strategie“ pro nemoci související s věkem. A to může pomoci zdravotnictví i ekonomice. Olomoučtí vědci se konkrétně zaměří na vývoj látek schopných eliminovat stárnoucí (senescenční) buňky z organizmu. Dřívější výzkumy u zvířat totiž ukázaly, že takový postup může vést k prodloužení života o třetinu i snížení míry rakoviny. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně dle expertů je biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes; limitem je zřejmě 120 let.

Ministerstvo: Mají jasnou vizi

Ministerstvo školství, jež obří dotaci zprostředkovalo, si je svou volbou jisté. „Hodnotitelé ocenili kvalitní přípravu, jasnou vizi, špičkový výzkumný tým i ekonomické a manažerské souvislosti,“ sdělil LN náměstek Václav Velšovský, jenž vede sekci strukturálních fondů MŠMT. Mezi důležité aspekty patří prý i vazby na internacionální výzkumné prostředí, originalita či praktické dopady na českou a evropskou společnost, jež výzkum vlastně hradí.

Plných 300 milionů putuje přímo do ICRC, jež povede konsorcium. Zbylých zhruba 400 milionů si rozdělí čtyři partnerské ústavy na Moravě a Slezsku.

Plných 300 milionů putuje přímo do ICRC, jež povede konsorcium. Zbylých zhruba 400 milionů si rozdělí čtyři partnerské ústavy na Moravě a Slezsku, upřesňuje Stokin. Jde o specializovaná pracoviště Univerzity Palackého a nemocnice v Olomouci, dále Masarykova onkologického ústavu v Brně a konečně „leukemického“ střediska Ostravské univerzity.

„Podpořený projekt se řadí do oblasti lékařských věd. Jeho hlavním cílem je vytvořit unikátní a aplikované objevy v oblasti stárnutí a souvisejících degenerativních chorob, které představují klíčové výzvy budoucnosti západního světa,“ uzavírá Velčovský. Příjemci grantu navíc věří, že peníze přispějí též k výchově expertů a transferu poznatků do praxe.

Výzkum s metuzalémskou ambicí

Vědecký projekt ENOCH, což byl otec biblického Metuzaléma, vychází z akronymu celého anglického názvu MolEcular, cellular and cliNical apprOaCH to healthy aging, takže jde o mezioborový „molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravém stárnutí“. Na šestileté bádání půjde 688 milionů korun z fondů EU.

Asi 220 vědců z pěti institucí se zaměří na výzkum nemocí spjatých především se stárnoucí populací: ať již jde o neurodegenerativní choroby mozku, Alzheimer-Fischerovu nemoc, některé formy rakoviny a leukémie či chronické záněty. Hlavním řešitelem grantu bude Gorazd B. Stokin, ředitel střediska ICRC-FNUSA v Brně.

Jak Češi postupně stárnou

Ještě před druhou světovou válkou byl průměrný věk dožití nižší šedesáti let

Dnes se čeští muži průměrně dožívají 76 let, kdežto ženy dokonce 81 roků

Podle demografických odhadů bude kolem roku 2060 v Česku více seniorů než lidí v produktivním věku

Konsorcium pěti ústavů

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC-FNUSA)

Univerzita Palackého v Olomouci (ÚMTM)

Masarykův onkologický ústav v Brně (RECAMO)

Ostravská univerzita (BCRG)

Fakultní nemocnice Olomouc

Čtyři výzumné programy

Stárnutí a rakovina

Stárnutí a chronické záněty

Degenerativní procesy ve stáří

Modulace (zpomalení) stárnutí

Prameny: LN, ICRC, MTM, ČSÚ

Článek publikovaly LIdové noviny dne 24. července 2018.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.