Ve vedení českých bank hrají prim Češi

Komerční banka má od srpna nového šéfa. Je jím Čech Jan Juchelka, který nahradil Francouze Alberta Le Dirac’h, kterému počátkem srpna skončil po čtyřech letech mandát.

Jmenování Juchelky znamená ještě jednu věc: v čele pěti z šesti největších bank bude stát Čech nebo Slovák. Jedinou bankou, kterou neřídí manažer s lokálními kořeny, je ČSOB. Tu vede Brit John Hollows, který v roce 2014 převzal kormidlo od Pavla Kavánka, pod jehož vedením ČSOB převzala například „lva ve světě financí“, banku IPB.

I když to nelze úplně zobecnit, jde ve většině případů – s výjimkou doyena tuzemského bankovnictví Jiřího Kunerta, který už roky stojí v čele UniCredit bank – o manažery, kterým je kolem 50 let a na bankovním trhu se o nich jako o generaci mladších českých profesionálů, kteří v posledních letech udělali závratnou kariéru. Zkušenosti přitom často získávali různě ve světě, popřípadě se vypracovali v rámci svých skupin.

Rozumí místním reáliím

„Když to zevšeobecním, tak je to ale celkem pochopitelné. Neexistuje žádný zvláštní důvod, aby tu po 27 letech nedorostla generace manažerů, kteří mají bohaté zkušenosti a je jim kolem padesáti. Jde o lidi, kteří mají zároveň dostatek mezinárodních zkušeností a zároveň jsou kulturně a jazykově relevantní pro trh, kde působí,“ popisuje přední český headhunter Jan Bubeník. „Díky tomu samozřejmě rozumí nejen nuancím například v reklamě, ale i celospolečenským náladám, a to jak z politického, tak ekonomického hlediska,“ dodává.

Jinými slovy, dnes mají zahraniční akcionáři ve svých řadách ve velké míře lokální manažery, kteří si jejich důvěru už nich odpracovali a zároveň mají potřebnou místní znalost.

Jan Juchelka například na nějaký čas odešel do Paříže, než se do Čech vrátil. Juchelka nejprve v letech 1999 až 2006 byl v dozorčí radě Komerční banky, v níž hájil zájmy státu. V roce 2006 pak do Komerční banky přímo nastoupil a v dubnu téhož roku se stal členem jejího představenstva odpovědným za oblast Investičního bankovnictví. V roce 2012 pak odešel Juchelka pracovat to Paříže do centrály Société Générale. Zde byl zodpovědný za oblast korporátního bankovnictví v regionu střední a východní Evropy, Blízkého východu a Afriky.

Ve skupinách získávali zkušenosti i další. Například Slovák Igor Vida, který stojí už přes dva roky v čele tuzemské Raiffeisenbank, působil 25 let v Tatra bance, která je slovenskou sestrou české Raiffeisenbank. Tomáš Salomon, výkonný ředitel České spořitelny pak v rámci mateřské skupiny Erste, jež Spořitelnu vlastní, působil několik let ve Slovenskej sporiteľne, kde byl jako člen představenstva zodpovědným za retail.

Vlastní výchova

Stále častěji tak stojí v čele bank manažeři, které si skupiny samy vychovaly. „U Igora Vidy to platí určitě, u Tomáše Salomona to bylo spíše GE. Než ale Erste našla odvahu postavit ho do čela své jedničky, několik let úspěšně působil v rámci skupiny,“ potvrzuje headhunter. Podle Bubeníka přitom manažeři jako šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný, Igor Vida, Tomáš Salomon či Jan Juchelka patří do skupiny lidí, kteří by neměli problém uplatnit se kdekoliv na světě.

Ostatně nemalé naděje do nich vkládají i mateřské skupiny. Například, když do Česka přicházel Igor Vida, zvažovalo se, že by dokonce řídil najednou Tatra banku i českou Raiffeisenbank. „Ano, máte pravdu, žádal jsem centrální banku v Česku i na Slovensku, zda je tady možnost řídit zároveň obě banky,“ připustil před časem Vida pro LN.

Ale centrální banka to nepovolila. I v rámci mateřské skupiny ale požívá obří důvěry. „Ve skupině patří mezi naše nejlepší manažery,“ prohlásil loni v rozhovoru s LN dnes už bývalý šéf mateřské Raiffeisenbank, Karl Sevelda.