Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ve středoškolském vzdělávání u nás pořád existují bariéry

  11:43
Olga Kofroňová z Národního pedagogického institutu v rozhovoru přibližuje modularizaci výuky na středních školách: „Školní program není sestaven z vyučovacích předmětů, ale ze vzdělávacích modulů.“

Jednotné přijímací zkoušky se v pátek uskutečnily i na Gymnáziu Jana Keplera v Praze. Uchazeči o studium na čtyřletých maturitních oborech skládali test z češtiny a matematiky, výsledky se dozvědí na konci dubna. foto: ČTK

Když jdou děti do první třídy, rodiče se většinou zajímají, jestli škola, do které je pošlou, nabízí moderní způsoby vyučování. Když má jít na střední, už tyto věci tolik neřeší. Možná je to škoda. I střední školy mohou být inovativní. Mezi novinky patří například modularizace výuky. Co si pod tím představit? V Národním pedagogickém institutu České republiky (dříve Národním ústavu pro vzdělávání) vědí a Olga Kofroňová, která tam pracuje na jednom z projektů financovaných z evropských peněz, tuto modularizace výuky v rozhovoru vysvětluje.

Olga Kofroňová, Národní pedagogický institut

LIDOVÉ NOVINY: Takže co znamená modularizace výuky?

KOFROŇOVÁ: Znamená to, že školní vzdělávací program není sestaven z vyučovacích předmětů, ale ze vzdělávacích modulů. Modul je přitom chápán jako relativně samostatná, ucelená část studia, která má definovaný cíl a měla by být schopna zapojení do různých vzdělávacích cest. Jinak řečeno, je to jasně vymezená část výuky, která trvá určitou dobu a žák se během ní seznámí s určitou problematikou.

LIDOVÉ NOVINY: Lze modulově vyučovat třeba i matematiku?

Předmět je učivo, to, co má učitel předat žákům. Je tedy zaměřen víceméně na práci učitele. Modul se zaměřuje více na žáka, stanovuje, jakých výsledků má v tom kterém tématu dosáhnout. Jsou tam popsány strategie výuky, a jakým způsobem se má hodnotit, když to žák splní.

KOFROŇOVÁ: V zásadě ano. Máme modul pro operace s čísly nebo modul pro algebraické výrazy a rovnice, ale taky třeba modul pro vypočítávání energetické náročnosti budov.

LIDOVÉ NOVINY: V čem se modul liší od předmětu?

KOFROŇOVÁ: Předmět je učivo, to, co má učitel předat žákům. Je tedy zaměřen víceméně na práci učitele. Modul se zaměřuje více na žáka, stanovuje, jakých výsledků má v tom kterém tématu dosáhnout. Jsou tam popsány strategie výuky, a jakým způsobem se má hodnotit, když to žák splní. Ostatně nejde o nic úplně nového, máme to tady už od devadesátých let, jen o tom moc nevíme. Pár středních odborných škol začalo tímto způsobem pracovat už v rámci někdejšího projektu PHARE.

LIDOVÉ NOVINY: Jen odborných? Pokud se nemýlím, ve světě se něco podobného praktikuje i na všeobecně vzdělávacích školách.

KOFROŇOVÁ: Ano, anglosaské země nebo třeba Dánsko s tím umějí dobře pracovat, takže se to dělá zejména na vyšším stupni, tedy na středních školách, a třeba v Nizozemsku už dokonce i na druhém stupni základních škol.

LIDOVÉ NOVINY: Muselo by být skvělé, kdyby si žák mohl třeba říct – nechci celou fyziku, mě by zajímala elektřina – a naučil by se i nějaké praktické věci, od nichž by bylo možné odpíchnout se k poučkám a i k výpočtům.

Aby se mohly uplatnit výhody modulů, je třeba rozvrh hodin rozvolnit. Aby kantor mohl učit, dejme tomu, 14 dní určitý modul žáky, kteří si ho vyberou, ale dalších 14 dní by také třeba vůbec neučil, nebo si připravoval jiný modul. S tím se musely školy, zejména tedy ty odborné, které to chtěly dělat, nějak popasovat. Skutečného potenciálu modulů se u nás zatím v plné míře nevyužívá.

KOFROŇOVÁ: Něco takového může být. Ale u nás pořád existují bariéry. Máme rámcové vzdělávací programy. A když je v nich napsaná fyzika, žák musí absolvovat fyziku jako celek se všemi vyjmenovanými tématy. Pak jsou tu také týdenní rozvrhy a pro učitele takzvaná přímá vyučovací povinnost, která stanoví, kolik hodin učitel stráví přímou pedagogickou činností. I to je v režimu týden.

Přitom moduly, aby se mohly uplatnit jejich výhody, potřebují rozvrh hodin rozvolnit. Aby kantor mohl učit, dejme tomu, 14 dní určitý modul žáky, kteří si ho vyberou, ale dalších 14 dní by také třeba vůbec neučil, nebo si připravoval jiný modul. S tím se musely školy, zejména tedy ty odborné, které to chtěly dělat, nějak popasovat. Dlužno říct, že často se uchylují jen k jakémusi kompromisu. Skutečného potenciálu modulů se u nás zatím v plné míře nevyužívá.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete dát příklad, která škola něco takového zkouší?

KOFROŇOVÁ: Už 20 let rozvíjí tento koncept třeba Centrum odborné přípravy v Sezimově Ústí. Mají tam obory elektrotechnické, strojírenské a myslím, že i nějaké ekonomické. Nabízejí jak učební, tak maturitní vzdělávací programy a mají i vyšší odbornou školu. Těch škol bylo víc, ale některé se daly bariérami, o kterých mluvím, odradit.

LIDOVÉ NOVINY: Je někde dáno, jak má modul vypadat?

Už 20 let rozvíjí tento koncept třeba Centrum odborné přípravy v Sezimově Ústí. Mají tam obory elektrotechnické, strojírenské a myslím, že i nějaké ekonomické. Nabízejí jak učební, tak maturitní vzdělávací programy a mají i vyšší odbornou školu. Těch škol bylo víc, ale některé se daly bariérami, o kterých mluvím, odradit.

KOFROŇOVÁ: Ne, není, v zákoně je, že škola si může školní vzdělávací program vytvořit formou předmětů nebo modulů. Je to tedy možné, ale co modul přesně je, zákon nedefinuje.

LIDOVÉ NOVINY: Vy jako Národní pedagogický institut to definované máte?

KOFROŇOVÁ: Ano, prozkoumali jsme, jak to funguje v zahraničí, získali jsme z Evropských fondů projekt, který se jmenuje Modernizace odborného vzdělávání, a modernizaci jsme založili na modulovém přístupu. Protože v oblasti odborného vzdělávání se stále víc ukazuje nutnost přístup k žákům víc individualizovat. Máme v Česku pořád dlouhé, tříleté, čtyřleté obory a je známá věc, že studenti cestují.

Chvíli něco zkusí tady, chvíli zase tam, odejdou třeba v průběhu školního roku. Ale pokud žák neukončí ročník, z toho roku se mu nepočítá nic. Když nemá závěrečné vysvědčení, je to jako by ta léta ve škole vůbec neabsolvoval. Přitom mohl některé dílčí věci, konkrétní moduly, docela dobře zvládnout a získat z nich certifikát, který by mu pomohl navázat jinde nebo se uplatnit v nějaké praktické činnosti. Není pochyb, že těmi nedokončenými ročníky a školami utíkají obrovské peníze, ze kterých není užitek.

LIDOVÉ NOVINY: Počkejte, máme přece léta takzvanou Národní soustavu kvalifikací, což je nástroj rovněž z dílny Národního ústavu pro vzdělávání. Říkalo se, že s jeho pomocí si lze opatřit certifikát, co jsem se naučil třeba jinak než v tradiční škole. Stačí ověření takzvanou autorizovanou osobou, což může být i příslušná škola.

Škola si může školní vzdělávací program vytvořit formou předmětů nebo modulů. Je to tedy možné, ale co modul přesně je, zákon nedefinuje.

KOFROŇOVÁ: Ano, Národní soustavu kvalifikací máme. A je pravda, že některé kvalifikace lze poskládat z takových ověření, nebo jen s určitým doplněním v příslušné vzdělávací instituci.

LIDOVÉ NOVINY: Je možné si tímto způsobem udělat třeba i maturitu?

KOFROŇOVÁ: Maturitu ne, to legislativa nedovoluje, ale lze tak získat výuční list. Člověk si sestaví dílčí kvalifikace, a když je postupně udělá, tak mu to zkompletuje výuční list. Vybírat lze ale jen ze schváleného seznamu kvalifikací.

LIDOVÉ NOVINY: Takže střední všeobecné vzdělání takhle získat nelze...

KOFROŇOVÁ: Pokud máte na mysli gymnázia, tam něco takového nejde. Všeobecné vzdělání lze získat jen jako celek. Ale je pravda, že některá gymnázia, zejména soukromá, sem tam i veřejná, se snaží výuku trochu individualizovat. Modulární výuka je na individualizaci a jisté míře samostudia postavená, stejně jako na osobních preferencích. Aby si člověk mohl říct, čemu se chce věnovat víc.

LIDOVÉ NOVINY: Bohužel se nikdo většinou neptá, čemu se chce věnovat méně.

Pokud žák neukončí ročník, z toho roku se mu nepočítá nic. Když nemá závěrečné vysvědčení, je to jako by ta léta ve škole vůbec neabsolvoval. Přitom mohl některé dílčí věci, konkrétní moduly, docela dobře zvládnout a získat z nich certifikát, který by mu pomohl navázat jinde nebo se uplatnit v nějaké praktické činnosti.

KOFROŇOVÁ: To je další věc. Kromě toho je tu ještě jeden problém. Pokud není gymnázium dost velké, tedy pokud nemá opravdu hodně žáků, jen těžko se dávají dohromady skupiny s určitým zájmem. A modul pro pět žáků se nevyplatí.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se ještě k modulům. Je možné si zvolit třeba zmíněnou elektřinu, aniž mám nějaké základy?

KOFROŇOVÁ: Některé moduly jsou postavené na vstupních předpokladech, některé je nevyžadují, takže lze začít víceméně od začátku.

LIDOVÉ NOVINY: Musejí být moduly nějakým způsobem typizované?

KOFROŇOVÁ: Ve spolupráci se školami jsme připravili informační systém se stovkami modulů pro 43 oborů středních odborných škol a učilišť. Ty jsou k dispozici na internetové adrese mov.nuv.cz, takže je budou moci školy použít. Zájemci tam najdou také návod, jak si modul vytvořit vlastními silami.

LIDOVÉ NOVINY: Jak lze zjistit, která škola modulové vzdělávání využívá?

Všeobecné vzdělání lze získat jen jako celek. Ale je pravda, že některá gymnázia, zejména soukromá, sem tam i veřejná, se snaží výuku trochu individualizovat. Modulární výuka je na individualizaci a jisté míře samostudia postavená, stejně jako na osobních preferencích.

KOFROŇOVÁ: Nejlépe tak, že se podíváte na její školní vzdělávací program. Zatím jsou to především odborné školy. Například Integrovaná střední škola automobilní Brno nebo už zmíněná Vyšší odborná a střední škola COP Sezimovo Ústí. Modulárně pojatý odborný výcvik praktikují taky třeba na Obchodní akademii a Hotelové škole Turnov.

LIDOVÉ NOVINY: Takže pro gymnázia nic podobného nemáte?

KOFROŇOVÁ: Přímo pro gymnázia není současný informační systém dělaný, to ale neznamená, že mezi moduly nenajdete takové, které patří do všeobecného vzdělání.

Příklady modulů

Mluvíme správně česky. Operace s čísly. Algebraické výrazy a rovnice v souvislostech. Základní pasivní prvky elektronických obvodů. Hnací stroje. Hydraulika. Základní části počítače. Zesilovače elektrických signálů. Příprava pokrmů pro dietní stravování. Hygienické předpisy v gastronomii. Základy baronství. Pravěké umění. Antické Řecko a Kréta. Malba krajiny. Modelování reliéfu a figury secese. Design dokumentu. Použití písma v designu webové stránky. Beton prostý. Hospodaření s přebytkem. Spořím a investuji. Návrh ozubeného kola. Slévárenství. Práce s motorovou pilou. Základy pracovního práva. Knižní vazby. Základní pojmy v elektrotechnice. Hardware počítače s bezdrátovou sítí. Základy floristiky.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!