Lidovky.cz

Vážné riziko: privátní špioni

  9:48
Český trh s bezpečnostními a detektivními službami neošetřuje speciální právní norma. Řídí se jen živnostenským zákonem a úpravami v jiných nařízeních.
Agent- ilustrační foto

Agent- ilustrační foto foto: Shutterstock

Pouhý rok od sebe dělí dvě citlivé policejní kauzy, které se vzájemně velmi podobají. Loni v květnu vyšetřovatelé v Praze zatýkali v případu s krycím názvem Beretta, ve druhé polovině letošního května pak v Brně zadrželi bezmála dvě desítky osob. Společným jmenovatelem obou příběhů je podezření, že při nich unikaly informace z policejních spisů za úplatu. Neméně zajímaví jsou aktéři této nelegální činnosti – vedle bývalých i stále aktivních policistů k nim patří soukromí detektivové či bezpečnostní agentury. Právě přes ně se tajné informace dostávaly k cílovým objednavatelům.

Český trh s bezpečnostními a detektivními službami je přitom košatý. V roce 2014 tu v oboru působilo 6500 podnikatelských subjektů s obratem kolem 18 miliard korun. A částka neustále bobtná – v současné době se odhaduje na 25 miliard. Přestože jde o tak obří a třaskavé odvětví, jeho aktivity neošetřuje speciální právní norma. Řídí se pouze živnostenským zákonem a úpravami rozsetými v jiných obecných nařízeních. K provozování soukromé bezpečnostní činnosti tak stačí získat koncesi.

Unikátní Česká republika

Do agentur přitom často odcházejí vycvičení a zkušení policisté, kteří nakládali s citlivými informacemi. Česká republika představuje v tomto směru v Evropské unii unikum. Že jde o bezpečnostní mezeru, si uvědomuje i vláda. V roce 2015 schválila návrh zákona, který by měl do činnosti agentur zavést pořádek. „Jedině zcela nová právní úprava s sebou přinese odstranění aktuálních nedostatků a zejména pak bezpečnostních rizik,“ píše se v předkládací zprávě.

Do agentur často odcházejí vycvičení a zkušení policisté, kteří nakládali s citlivými informacemi. Česká republika představuje v tomto směru v Evropské unii unikum.

Jenže norma stále čeká ve sněmovně na druhé čtení a podle všeho na ni už do voleb nepřijde řada. Poslancům zatím chybí názor výboru pro obranu, ale především – za dva roky, co je předpis v dolní komoře, ho zákonodárci různými návrhy na změny upravili k nepoznání. S výslednou podobou tak nesouhlasí část osazenstva sněmovny ani experti. Je proto téměř jisté, že s přípravami normy bude po podzimních volbách třeba začít nanovo.

Právní úprava soukromých bezpečnostních agentur je zcela nevyhovující. „Jak již bylo několikrát uvedeno, tato právní úprava je nedostatečná, protože živnostenský zákon upravuje pouze obecné podmínky pro vstup do podnikání v oblasti soukromých bezpečnostních služeb z hlediska státní regulace podnikání. Avšak neupravuje a ani nemůže upravovat tyto soukromé bezpečnostní činnosti z hlediska jejich specifických zvláštností a bezpečnostních rizik,“ míní důvodová zpráva návrhu zákona o bezpečnostní činnosti.

Benevolentní licence

Vládní návrh plánuje, že soukromé bezpečnostní služby budou licencované jako jinde v EU. „Je třeba zdůraznit, že většina evropských států se vydala touto cestou. Licence, jak jsou předpokládány v návrhu zákona, jsou součástí právní úpravy Řecka, Velké Británie, Rumunska,“ stojí v důvodové zprávě. Dalšími státy, které soukromé bezpečnostní služby licencují, jsou Slovensko, Estonsko, Lotyšsko či Litva.

Vládní návrh plánuje, že soukromé bezpečnostní služby budou licencované jako jinde v EU. Udělená licence by v České republice měla platit deset let, což je v porovnání s jinými zeměmi poměrně benevolentní.

Jiné státy – například Francie, Nizozemsko, Belgie, Švédsko, Dánsko, Španělsko a Maďarsko – mají bezpečnostně detektivní činnost takzvaně podmíněnou. Ať už souhlasem prefekta, svolením ministra spravedlnosti, povolením ministerstva vnitra, autorizací ministra spravedlnosti, autorizací vrchního policejního ředitele, administrativním povolením, jež vydává ministerstvo vnitra, či povolením vydaným policií.

Udělená licence by v České republice měla platit deset let, což je v porovnání s jinými zeměmi poměrně benevolentní. „Je to doba relativně dlouhá, oproti úpravě v Dánsku nebo Maďarsku, kde zvolili období pěti let. Irsko zvolilo ještě kratší platnost, pouze dva roky,“ vysvětluje vládní návrh. Rumunsko či Litva vydávají své licence prostřednictvím policie na tři roky.

Zlobbovaný zákon

Absenci zákona usměrňující činnost bezpečnostních firem se snažila napravit už Nečasova vláda v roce 2012. Jenže pak přišel skandál Nagygate, pád kabinetu a iniciativa spadla pod stůl. Ani nyní to však nevypadá, že by za éry Sobotkovy vlády stihl parlament zákon do podzimních voleb schválit. Někteří poslanci nejsou s výslednou podobou spokojení.

Prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky Jiří Kameník považuje návrh zákona za nesrozumitelný. Navíc má vážnou obavu, že byl „zlobbovaný“ ve prospěch šedé sféry.

„Došlo k takovým změnám, že se vytratil původní smysl. Očekává se zvýšení kvality nebo zvýšení kontroly, což ale v současné, pozměněné podobě oproti původnímu vládnímu návrhu mizí. Schváleno je vlastně pouze licenční řízení, ve kterém jde ale spíše jen o formální zjišťování. Z hlediska dohledu nad činností tam nic moc nezbylo. Mám avízo z terénu, že všichni jsou současným výsledkem zklamaní,“ řekl LN poslanec a šéf výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD).

Prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky Jiří Kameník výsledek práce Poslanecké sněmovny rovněž kritizuje. Návrh považuje za nesrozumitelný, navíc má vážnou obavu, že byl „zlobbovaný“ ve prospěch šedé sféry. Ta podle Kameníka vzniká především v oblasti bezpečnostní činnosti pro takzvaně vlastní potřebu. Tedy když si například nějaká firma vytváří svou bezpečnostní ostrahu. „Tady vzniká obrovské vakuum šedé ekonomiky, o které neví nikdo nic,“ namítá šéf Unie soukromých bezpečnostních služeb.

Nemožnost přístupu do policejních spisů

Důležitou pasáží materiálu je, že soukromá očka nesmějí mít jako nyní přístup do policejních spisů. „Návrh zákona zcela vylučuje možnost nahlížení soukromých bezpečnostních služeb do policejních, popřípadě jiných evidencí,“ zdůrazňuje se ve vládním návrhu zákona. Právě úniky z policejních spisů tvoří jádro brněnské kauzy a případu Beretta.

Návrh zákona zcela vylučuje možnost nahlížení soukromých bezpečnostních služeb do policejních, popřípadě jiných evidencí, zdůrazňuje se ve vládním návrhu zákona

V brněnské aféře, v níž vyšetřovatelé obvinili 18 osob, uvízli bohatí podnikatelé, expolicisté i aktivní kriminalisté. Mezi trestně stíhanými jsou i vlivný podnikatel a majitel soukromé detektivní kanceláře HMS Security Saman El-Talabani či expolicista a nyní byznysmen Michal Ratajský, kterému patří bezpečnostní agentura CS Solutions Group.

Podobným příběhem je i Beretta. V kauze vyšetřovatelé protimafiánského útvaru před rokem obvinili kvůli podezření z vynášení informací z bezpečnostních složek za úplatu důstojníka protikorupční policie Holuba, bývalého příslušníka Celní správy Pavla Šímu a bývalého policistu a soukromého detektiva Igora Gáboríka, jemuž patří detektivní firma GSM H.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.