Václav Smil: V minulých 50 letech žádná přelomová inovace nebyla

Profesor Václav Smil prý není tak důležitý, aby musel na každý dotaz odpovídat okamžitě, a tak nemá mobilní telefon. Nemá ani profil na Facebooku, protože nechápe, proč by se měl dobrovolně vzdávat svého práva na soukromí. Podle měřítek moderní civilizace je to podivín. Svým způsobem je podivínem i podle měřítek akademického světa. V době, kdy se vědci úzce specializují, je polyhistor Smil unikátem. Úzce specializované badatele s trochou pohrdání označuje jako vrtače šachet. On sám bez obav překračuje hranice jednotlivých oborů.

Jednou píše o energetice, jindy o produkci potravin, příště o životním prostředí nebo globálních problémech, které světu hrozí. Udivující je nejen šíře jeho tematického záběru, ale i mohutnost jeho produkce, vždyť za necelých 75 let života napsal více než 40 knih. Všechny jsou plné zajímavých čísel a nových překvapivých pohledů. Smil totiž dokáže v proudu času vidět věci a souvislosti, které jiní přehlížejí, nebo vidět nechtějí, což potvrzuje i v rozhovoru.

LIDOVÉ NOVINY: Lidstvo je fascinované technologickými inovacemi, proběhlo ale v uplynulých letech tolik inovací, které by zásadně proměnily kvalitu lidského života? Považujete nějakou inovaci z uplynulých 50 let za skutečně přelomovou?

SMIL: V uplynulých 50 letech žádnou takovou inovaci nevidím. Někteří lidé mluví jako o obří inovaci o mobilních telefonech, jenže ty jsou jen posledním projevem pokroku v oblasti mikroprocesorů, které byly prvně vytvořeny již počátkem sedmdesátých let 20. století a jež jsou nejvyšším stupněm koncentrace tranzistorů, které byly uvedeny v padesátých letech 20. století.

LIDOVÉ NOVINY: Jednou jste řekl, že zásadní objevy technické a ekonomické reality 20. století byly učiněny v letech 1865 až 1914. Které z nich považujete za nejvýznamnější?

SMIL: Za tím si stojím. Bez pokroku v osmdesátých letech 19. století by nebylo v naší moderní civilizaci nic. Podle mne byla nejpodstatnější pro další pokrok výroba, rozvod a používání elektřiny.

LIDOVÉ NOVINY: Je pravda, že stále nepoužíváte mobil a ani Facebook? Jaké pro to máte důvody?

SMIL: Nepoužívám ani jedno. Pokud jde o mobilní telefon, nikdy jsem nebyl, a ani nebudu natolik důležitý, abych musel odpovídat okamžitě. Může to počkat, až si otevřu na počítači svůj e-mail. Co se týče Facebooku, naprosto nechápu, proč se lidé dobrovolně vzdávají svého práva na soukromí a dávají souhlas s tím, aby každý jejich pohyb a akce byly sledovány z Kalifornie a údaje o tom následně prodávány společnostem, které pak lidi bombardují svými inzeráty. Používání Facebooku je dobrovolným lezením do smyčky nastražené Velkým bratrem.

LIDOVÉ NOVINY: Ve své knize z roku 2008 Globální katastrofy a trendy zmiňujete tři dlouhodobé procesy, které mohou výrazně ovlivnit budoucnost lidstva: stárnutí japonské populace, ekonomické excesy USA a vzestup militantního islámu. Proč jste vybral právě tyto tři procesy?

SMIL: V případě Japonska jde o jeho celosvětový význam. Musí mít nějaký dopad, když třetí největší ekonomika světa upadá do potíží. Pokud jde o USA, což je možné ignorovat, že jediná zbývající superpower se mění v zemi, která ani nedokáže schválit rozpočet a je bezmocnou vůči ruským elektronickým útokům?

Militantní islám je obrovskou hrozbou. Nebyl snad vzestup Islámského státu, ale i Tálibánu, který teď kontroluje 70 procent Afghánistánu, či opakované teroristické útoky ve Francii, Belgii, Velké Británii či Německu dostatečným důkazem, že hrozba ze strany militantního islámu ještě není za námi?

LIDOVÉ NOVINY: Předpovídáte další úpadek USA. Co je jeho hlavní příčinou a kam až mohou klesnout?

SMIL: To je téma na desítku knih. Úpadek USA je nepochybný a vyhlídky se budou jen zhoršovat. Na stranu druhou zůstávají bohatou zemí a mají za sebou dlouhou historii slavných comebacků. Nikdy je neodepisujte, možná už nedosáhnou někdejší moci a slávy, zároveň ale nehrozí, že by se v dohledné době proměnily v banánovou republiku.

LIDOVÉ NOVINY: Které země podle vás mohou nahradit USA v pozici ekonomického a geopolitického světového lídra v příštích desetiletích?

SMIL: Ona ta vedoucí pozice nebyla nikdy natolik silná, jak se mnozí domnívali, ale na druhou stranu, přestože jsou USA v relativním ústupu, nebude to bleskový propad. Je normální, že jiné velké země s rostoucí ekonomikami se stávají silnějšími, ale americká pozice se neztratí tak rychle. Třeba nový rozpočet Pentagonu má víc peněz než Rusové a Číňané dohromady.

LIDOVÉ NOVINY: Ve svých knihách říkáte, že pro lidstvo bude zásadní, jak zvládne přechod od fosilních paliv k „zatím nejisté směsi nových zdrojů“. Můžete to více rozvést? Sdílíte mimochodem obavy, že fosilní zdroje můžeme vyčerpat třeba již v tomto století, což by mělo fatální dopad na civilizaci?

SMIL: Je poměrně snadné vyrobit sluneční nebo větrnou elektřinu místo té ze spalování uhlí, ale i to vyžaduje jiné zdroje. Je třeba dodat elektřinu v době, kdy slunce nesvítí a vítr nevane. Je mnohem těžší převést veškerou dopravu na elektřinu: svět má teď 1,25 miliardy motorových vozidel, ale méně než polovina procenta je elektrických, nejsou žádné elektrické nákladní lodě dopravující zboží nebo obilí, cement a rudy, a ovšem žádná elektrická letadla pro stovky lidí.

A nemáme žádnou techniku, která by nám umožnila vyrábět železo bez uhlí, respektive koksu, nebo čpavek, který je hlavním hnojivem, bez zemního plynu, respektive nafty a uhlí. Hlavní obava však nepramení z toho, že nebude dostatek fosilních paliv, ale z toho, že jejich pokračující spotřeba povede k nepřijatelnému zvýšení teploty předtím, než se nám podaří vynalézt alternativy ke všem současným procesům, které závisí na uhlí, naftě a zemním plynu.

LIDOVÉ NOVINY: Takže se v blízké budoucnosti nezbavíme závislosti na fosilních palivech?

SMIL: V blízké budoucnosti, ať již je to deset nebo třicet let, je to nemožné.

LIDOVÉ NOVINY: Mimochodem, když se mluví o zdrojích, často se říká, že tím nejohroženějším zdrojem současnosti je voda. Souhlasíte s tím a jak její nedostatek řešit?

SMIL: Bohužel, ve stále vzrůstajícím množství zemí, oblastí a měst je tomu tak, ať již jde o severní Čínu, severní Indii, části Evropy, celý Blízký východ a řadu dalších. Bohudík je možno mnohým z těchto blížících se krizí zamezit nebo je zmírnit tím, že se za vodu bude platit její skutečná cena, což sníží dnes tak obrovské plýtvání.

LIDOVÉ NOVINY: Nemůže být právě nedostatek vody hlavním hybatelem geopolitických změn v budoucnosti? Často se ostatně zmiňuje, že je jednou z hlavních příčin migrace do Evropy.

SMIL: Ne hlavním, ale v některých oblastech nepochybně jedním z hlavních, a to ve spojení s pokračujícím vzrůstem teplot. Některé studie ukazují, že roku 2050 bude letní teplota v některých částech Blízkého východu dosahovat až 50 stupňů Celsia!

LIDOVÉ NOVINY: V poslední době se často mluví o tom, že jednou z hrozeb pro lidstvo může být vzestup umělé inteligence. Elon Musk třeba varoval, že se umělá inteligence může obrátit proti člověku. Sdílíte tyto obavy?

SMIL: Ve srovnání s jiným problémy, od rizika jaderné války až třeba po degradaci životního prostředí, bych hrozby spojené s vzestupem umělé inteligence neřadil ani mezi první desítku. Veškeré nástroje, stroje a procesy umělé inteligence vyžadují neustálou spotřebu elektřiny: bude to trvat ještě dlouho, než se taková „stvoření“ naučí zcela samostatně vyrábět potřebnou elektřinu, dodat ji v sítích a zajistit její nepřetržitou zásobu. Do té doby je stačí vytáhnout ze zásuvky nebo jim nevyměnit baterii.

LIDOVÉ NOVINY: Vaše knihy jsou plné čísel. Kdybyste měl vybrat jedno, které je pro lidstvo v současnosti nejdůležitější, které by to bylo?

SMIL: Sedm a půl miliardy, již brzy miliard deset. Rostoucí počet lidí na naší planetě mění všechno. Zároveň ale platí, že většina Evropy bude vymírat.

LIDOVÉ NOVINY: S tím vlastně souvisí i další otázka. Bohaté společnosti neustále zvyšují spotřebu materiálů a ty chudé bohatnou. Je vzhledem k tomu ale vůbec možné zbavit miliardy lidí chudoby, aniž bychom si zničili životní prostředí?

SMIL: Na to je snadná odpověď. Naše planeta nemá zdroje, aby 7,5 miliardy lidí, a brzy již deset miliard, mělo životní úroveň jako obyvatelstvo USA. To je nemožné.

LIDOVÉ NOVINY: Ve svých knihách jste zdůrazňoval mimo jiné i význam výrobního průmyslu pro země. Proč je natolik podstatný?

SMIL: To je jednoduché. Země, které nedostatečně vyrábějí, a takových je dnes většina, mají stálou negativní obchodní bilanci a menší šanci nabídnout lidem bez vyššího vzdělání dobře placená zaměstnání.

LIDOVÉ NOVINY: Napsal jste desítky knih, ročně desítky knih přečtete. Kde berete čas a jak dokážete být tak produktivní?

SMIL: Není to problém času, ale spíše otázka disciplíny a intenzivní práce. Když každý den bez výjimky napíšete 500 slov, máte za sedm měsíců novou knihu.

LIDOVÉ NOVINY: Žijeme v době, kdy lidé masově věří fake news, a důvěra ve vědce klesá. Jak nebezpečné je toto „zhloupnutí“ populace?

SMIL: Ale tak to přece bylo vždycky v dějinách. Teď se to pouze více rozebírá, protože se vše nepřetržitě rozžvýkává v masmédiích.

LIDOVÉ NOVINY: Mnoho lidí věří, že přichází konec naší civilizace, často se objevují srovnání s pádem římského impéria. Jsou taková srovnání zcela ahistorická, nebo na nich je něco pravdivého?

SMIL: Velká většina lidí, kteří něco takového píší, ví jen pramálo o římském impériu. Mnohé věci v historii se nevyhnutelně opakují, mnohé jsou zásadně rozdílné, taková srovnání spíš zamlžují, než osvětlují.

LIDOVÉ NOVINY: Vaším velkým obdivovatelem je Bill Gates. Co ho podle vás na vaší práci tak přitahuje?

SMIL: Na rozdíl od mnohých lidí, kteří si myslí, že rozumí všemu, Bill Gates se vždy chce učit novým věcem. To je také důvodem, proč čte knihy o tolika rozličných tématech, a také důvodem, proč zrovna ty mé považuje za užitečné.