Rozhlasová zpráva o zvýšení limitu pro americké státní zadlužení, respektive její vyznění, že prezident Baracka Obama svým podpisem pod příslušným zákonem zachránil USA před bankrotem, přiměla českého prezidenta Václava Klause k sepsání „pár slov“ na dané téma. V textu, který otiskly Hospodářské noviny, Klaus tvrdí, že Spojené státy americké nemají ani po schváleném navýšení stropu důvod k jásotu.
„Amerika tím jasně řekla, že si nechce utáhnout opasek, udělala si na něm naopak další dírku navíc. Může se ale stát, že si toho někdo všimne, a on si všiml,“ naráží prezident na páteční snížení ratingu USA o jeden stupeň od agentury Standard & Poor’s.
Podle Klause je evidentní, že americká ekonomika v posledních desetiletích zpomalila a že ji leckteré země dohánějí, ale že nezpomalily nároky Američanů. Těžce dojednaná dohoda mezi Kongresem a prezidentem prý znamená pouze to, že vláda bude moci nadále beze změny utrácet „za věci rozumné i nerozumné, potřebné i nepotřebné, produktivní i zcela neproduktivní, občany motivující i nemotivující (vytvářející kulturu závislosti a nepráce) atd.“.
Přínos vzdělání se vytrácí
Český prezident se zamýšlí i nad tím, proč je tomu tak, a bere si na pomoc knihu Tylera Cowena, profesora George Mason University, s názvem The Great Stagnation. Dle jejího autora už Amerika otrhala všechny nízko visící ovocné plody a teď by se musela začít snažit dosáhnout výše, na plody méně dostupné. Kniha sice Klause „moc nepřesvědčila“, ale jeden z jejích argumentů pro zpomalující ekonomiku – při nezpomalujícím růstu nároku – je pro něj „srozumitelný“. Cowen totiž jako příklad nízko visícího plodu jmenuje vzdělání.
Módní postoj, že ‚myšlení‘, přemítání, mudrování je více než ‚práce‘, je jedním z velkých zel dnešního světaPřínos vzdělání se ale dle Klause vytrácí. USA byla nejvyspělejší zemí světa už před 100 lety, i když tehdy tam na vysokou školu chodilo jen 0,25 procenta Američanů a střední školu ukončilo jen 6,4 procenta lidí z ročníku. Teď je to 40, respektive 74 procent. „Zvyšovat tam, ale i u nás, tato čísla už nic nepřinese, nebo přinese jen velmi málo – a hodně se ztratí, neboť ‚vzdělaní‘ lidé už dávno nechtějí dělat práce, které jsou sice nezbytné, ale vysoká škola na ně není potřebná,“ míní český prezident. A dodává: „Módní postoj, že ‚myšlení‘, přemítání, mudrování je více než ‚práce‘, je nepochybně jedním z velkých zel dnešního světa.“
Přesto se prý stále najdou další „nízko visící ovocné plody“, které nikdo netrhá, upozorňuje Klaus s odkazem na recenzenta Cowenovy knihy Davida Hendersona. Patří mezi ně deregulace ekonomiky, zrušení závislosti obrovského množství lidí na sociálních dávkách, zmenšení státu, jeho byrokracie a zásahů či zrušení dalšího zadlužování.
