Představa, že vítěz temelínského tendru bude mít už letos finální smlouvu na výstavbu dalších dvou bloků jihočeské elektrárny, je mylná. Vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška v rozhovoru pro ČESKOU POZICI vysvětluje další postup. Tuzemská elektrárenská jednička ČEZ by sice letos měla vybrat vítěze výběrového řízení, ale uzavře s ním pouze předběžnou smlouvu, díky níž bude možné dále jednat o vydání územního rozhodnutí a licence.
Finální smlouva bude mnohem později. ČEZ se ovšem také může rozhodnout, že nevybere nikoho. Bartuška upozorňuje, že jaderný průmysl a výstavba jaderných elektráren jsou ohroženy celosvětově – a pro Evropu to platí obzvlášť. Západní kapitalismus je podle něho dnes založen na čtvrtletních výsledcích a tahounem všeho se stává skupina analytiků, jejichž pozornost vůči jakémukoliv tématu vydrží vždy zhruba tři sekundy. „Pokud dnes Čína dává Západu v řadě oblastí na zadek, je to proto, že je schopná uvažovat na desetiletí dopředu,“ říká Bartuška.
Pokud dnes Čína dává Západu v řadě oblastí na zadek, je to proto, že je schopná uvažovat na desetiletí dopředuVe hře o temelínskou zakázku za zhruba 250 miliard korun jsou po vyřazení francouzské Arevy už jen americko-japonský Westinghouse a konsorcium MIR.1200 ruského Rosatomu s plzeňskou Škodou JS. Bartuška připouští, že vztahy dvou zemí, které obhajují v Evropské unii jadernou energetiku – Česka a Francie – se dočasně komplikují, ale zároveň zdůrazňuje: „Evropa nestojí a nepadá s Francií.“
Václav Bartuška, který je také českým velvyslancem pro energetickou bezpečnost, dále vysvětluje, proč chtěl, aby stát získal minoritní podíl v českých páteřních plynovodech Net4Gas. A připouští, že nákup podílu v rafineriích by se naopak nemusel ekonomicky vyplatit.
(Rozhovor s Václavem Bartuškou se uskutečnil ještě předtím než Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dnes 25. února potvrdil vyřazení Arevy z temelínského tendru. Z Bartuškova rozhovoru tím mimo jiné vyplývá, že dalším krokem by nyní mohl být verdikt ČEZ ohledně předběžného pořadí dvou zbývajících uchazečů v tendru.)
ČESKÁ POZICE: Před časem jste řekl, že vaše přesvědčení o potřebě dostavby Temelína prošlo zatěžkávací zkouškou poté, co jste viděl referenční stavby jednotlivých uchazečů. Neprochází zatěžkávací zkouškou také teď kvůli vyřazení Arevy nebo dohadům ohledně garantovaných cen elektřiny?
BARTUŠKA: Pořád objíždím všechny stavby uchazečů, nejenom ty referenční pro temelínský tendr. Vidím jediný opravdu reálný problém, který má jaderná energetika jako taková. V USA se 30 let v podstatě nic moc nestavělo, v Evropě 20 let. První dva temelínské bloky jsou v mnoha ohledech evropským unikátem. Všechno ostatní je pěna dní – ať už jde o vyřazení Arevy nebo o debatu ohledně nějakého typu podpory. Klíčovým problémem je, že jaderný průmysl ztratil schopnost stavět na čas a podle stanoveného rozpočtu.
ČESKÁ POZICE: Takže je ohrožena také dostavba Temelína?
Všem třem původním uchazečům o temelínskou zakázku jsme naprosto otevřeně říkali, že máme ještě čtvrtou možnost – nevybrat nikohoBARTUŠKA: Myslím, že je obecně ohrožen jaderný průmysl a výstavba jaderných elektráren ve světě. Když chcete koupit auto, také chcete vědět, kolik vás bude stát a kdy vám ho přivezou.
ČESKÁ POZICE: Není tedy jisté ani to, že se skutečně postaví ty další dva temelínské bloky…
BARTUŠKA: Všem třem původním uchazečům jsme naprosto otevřeně říkali, že máme ještě čtvrtou možnost – nevybrat nikoho. Říkal to premiér Petr Nečas, říkám to i já. To je důležité i z hlediska vyjednávání. Ještě jsem neviděl, aby někdo vběhl do obchodu a řekl – mám 50 tisíc, potřebuji nutně televizi. Teď hned. To je špatně. Pokud nás někdo z těch tří uchazečů, nebo dnes už jen ze dvou, nepřesvědčí, prostě si nevybereme. To je jednoduché.
ČESKÁ POZICE: S možností, že by se Areva ještě mohla do tendru vrátit, už nepočítáte?
BARTUŠKA: Uvidíme, jaký bude nález Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ale nepředpokládám to.
ČESKÁ POZICE: Společnost ČEZ by také měla do konce února oznámit předběžné pořadí uchazečů. Je nutné, aby nejdříve byl nález ÚOHS a pak teprve vyjádření ČEZ?
BARTUŠKA: Není to nutné, ale bylo by to korektní a logické.
ČESKÁ POZICE: Celkový časový scénář temelínského tendru bude dodržen?
BARTUŠKA: Vítěz má být vybrán během léta a do konce roku má být dokončena smlouva. Zatím vše jede podle harmonogramu. Když premiér Nečas v říjnu 2010 řekl, jaký bude harmonogram v letech 2011, 2012 a 2013, mnoho lidí to nebralo vážně. Ale zatím to je úplně přesné.
Nejisté garantované ceny
ČESKÁ POZICE: Ale pokud bude smlouva s vítězem temelínského tendru podepsána ještě letos, už by asi mělo být jasno o mechanismu garantovaných cen elektřiny. Nebo ne?
Evropa schválila masivní podporu obnovitelných zdrojů. Dnes na ni zaprvé přestává mít a zadruhé tato podpora totálně pokřivila trh.BARTUŠKA: Pochybuji, že Evropa do té doby takový mechanismus najde. Hledají ho i ostatní země, Německo, Francie a další.
ČESKÁ POZICE: V případě cen elektřiny z jaderných bloků jej teď hledá Velká Británie.
BARTUŠKA: To nejde úplně oddělit, ten problém je celoevropský. Dnes se vám kromě obnovitelných zdrojů nevyplatí investovat do ničeho. A jestliže Německo hledá způsob, jak podporovat plynové elektrárny na jihu země, aby nebyly zavřeny, není to příliš odlišné.
Hledáte mechanismus, který vám umožní se vyrovnat s tím, že Evropa schválila masivní podporu obnovitelných zdrojů. Dnes na ni zaprvé přestává mít a zadruhé tato podpora totálně pokřivila trh. Nejvíc mně na tom vadí, že to řešení zřejmě nebude celoevropské, ale mnohonárodní. Rozpad evropského jednotného energetického trhu máme přímo před očima.
ČESKÁ POZICE: Má tedy smysl uzavírat smlouvu s vítězným uchazečem o dostavbu Temelína, když přesně nevíme, jak bude garanční systém nastaven? Podpisem smlouvy už se ČEZ k něčemu zavazuje.
BARTUŠKA: Všichni tři původní uchazeči budou mít zpoždění se svými referenčními stavbami, podle všeho je ještě letos nebudou mít hotové. To se týká elektrárny Sanmen 1, kterou staví Westinghouse v Číně, dále projektu Flamanville ve Francii a v ruském případě to je elektrárna Novovoroněžskaja. ČEZ proto nakonec zvolil model, podle kterého do konce roku podepíše smlouvu ve formě takzvané Limited Work Authorization – tedy omezené autorizace k práci.
Tím bude možné zahájit jednání o vydání územního rozhodnutí a licence Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pokud se podaří tyto dva dokumenty získat, bude následovat druhá smlouva, která umožní jednání o získání stavebního povolení. Teprve potom, po získání všech těchto dokumentů, přichází finální smlouva – anglicky Final Notice to Proceed.
ČESKÁ POZICE: Je tedy jasné, že finální smlouva nebude letos, bude mnohem později. Pokud vůbec.
Od počátku počítám s tím, že se odvolají minimálně dva ze tří uchazečů. To je samozřejmé.BARTUŠKA: Těmi prvními dvěma smlouvami si za poměrně malý peníz platíte spolupráci vítěze tendru při přípravě všech dokumentů. Jak dlouho bude vydání těchto dokumentů trvat, se neodvažuji předjímat. Takzvaná EIA – kladné stanovisko z hlediska posouzení vlivu stavby na životní prostředí – byla vydána letos v lednu, zažádána byla v létě 2008. A to je vcelku standardní evropská rychlost. Bohužel.
Byl jsem s premiérem v Bavorsku a dostal jsem otázku, zda bude vše podle harmonogramu. Odpověděl jsem – mrkněte se na berlínské letiště, které mělo být uvedeno do provozu v roce 2011. Teď to vypadá, že snad bude na podzim 2013. A to je letiště, tedy něco relativně standardního, co stojí v každém větším evropském městě. Ztráta schopnosti Evropy stavět velké infrastrukturní celky je evidentní všude.
Tři zoufalí uchazeči
ČESKÁ POZICE: Pokud antimonopolní úřad potvrdí rozhodnutí ČEZ o vyřazení Arevy, bude se francouzská firma odvolávat. Areva uvažuje i o dalších podnětech v Bruselu, asi by byla ochotná jít i k evropskému soudu. Nezkomplikuje to další průběh tendru?
BARTUŠKA: Od začátku počítám s tím, že se odvolají minimálně dva ze tří uchazečů. To je samozřejmé. A po Fukušimě máme tři zoufalé uchazeče. Možností dodat někam svůj výrobek na světě příliš není. Nepochybuji, že všichni tři případní neúspěšní uchazeči použijí všechny možné prostředky.
ČESKÁ POZICE: Jste tedy přesvědčen, že rozhodnutí ČEZ vyřadit Arevu bylo správné? A že to má ČEZ také náležitě zdůvodněné a ustojí právní spory?
BARTUŠKA: Z toho, co vím, ano.
ČESKÁ POZICE: Poškodí vyřazení Arevy českou spolupráci s Francií při obhajobě jaderné energetiky v Evropské unii?
Francie má zájem uzavřít Evropu neevropským výrobcům. Tam se neshodujeme. Pochopitelně. Máme v temelínském tendru dva uchazeče ze zemí mimo EU.BARTUŠKA: Ve Francii se hlavní hráč v oblasti jádra nejmenuje Areva, ale Eléctricité de France. EDF je jejich národní šampion, provozuje 58 reaktorů. A EDF má s Arevou dlouhodobě napjaté vztahy. Areva buduje reaktor pro elektrárnu EDF ve Flamanville. V tuhle chvíli má čtyřleté zpoždění. S vedením EDF mluvím často.
ČESKÁ POZICE: Obě firmy ale spolupracují na zahraničních trzích. O EDF se uvažovalo jako o možném finančním partnerovi ČEZ pro dostavbu Temelína. To teď po vyřazení Arevy jako dodavatele reaktorů asi nepřichází v úvahu.
BARTUŠKA: EDF jasně předjímala, že by se jako partner zúčastnila temelínského projektu, pouze pokud vybereme francouzský typ reaktoru. A my jsme od počátku říkali, že na prvním místě je výběr reaktoru, a teprve pak je debata o financování.
ČESKÁ POZICE: Ohrozí napětí mezi Českem a Francií spolupráci při obhajobě jádra v rámci EU? Pomůže to odpůrcům jaderných elektráren, kteří chtějí znemožnit jejich další výstavbu?
BARTUŠKA: Komplikace ve vztazích tu nepochybně po nějakou dobu budou, ano. Ale já si myslím, že v Evropě je důležité si říct, co chcete, a stát si na svém. Evropa nestojí a nepadá s Francií.
ČESKÁ POZICE: Ale v případě jádra je Francie jeho důležitý obhájce.
BARTUŠKA: Pokud by Evropa měla být glajchšaltovanou unií, kde vám někdo říká, co máte dělat, jak máte žít a co máte stavět, bylo by lepší v ní nebýt. A to jsem velkým zastáncem členství v EU, pozor.
Náš společný zájem s Francií po Fukušimě byl jasný – udržet jadernou energii v Evropě. Ale Francie má ještě druhý zájem – uzavřít Evropu neevropským výrobcům. Tam se neshodujeme. Pochopitelně. Máme v tendru dva uchazeče ze zemí mimo EU. Ne vždy si s partnery rozumíte úplně ve všem, to je normální.
Skrytý cíl
ČESKÁ POZICE: Pokud jde o možnost garantovaných výkupních cen elektřiny z budoucích temelínských bloků, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba řekl, že taková garance by měla být velmi krátkodobá. S tím byste souhlasil?
Ať se nejdříve vše pořádně propočítá, abychom věděli, co se vůbec vyplatí, a co nevyplatí
BARTUŠKA: Ať se nejdříve vše pořádně propočítá, abychom věděli, co se vůbec vyplatí, a co nevyplatí. A rozhodně se musíme dívat, co se děje okolo nás, v Evropě. Nechci teď nic předjímat.
ČESKÁ POZICE: Už dříve jste také říkal, že Temelín nestavíme, abychom vyváželi elektřinu, ale abychom nahradili uhelné elektrárny. Je z tohoto hlediska potřebné, aby tady byly další dva temelínské bloky do roku 2025, jak se zatím předpokládá?
BARTUŠKA: Druhou variantou je, že se bude dál pálit uhlí. A to se klidně může přihodit. Když byl šéf RWE Peter Terium v Česku na otvírání plynovodu Gazela, poprosil jsem ho, ať nám řekne, na čem dnes RWE v Německu vydělává kromě obnovitelných zdrojů.
Odpověděl, že samozřejmě na jádru, které už ale končí, a na hnědouhelných elektrárnách – čili na těch nejšpinavějších. A pak ještě na starých černouhelných elektrárnách, které nemají různé filtry a nákladná zařízení na čištění vzduchu. Moderní černouhelné elektrárny jsou ve ztrátě a plynové jsou v totální ztrátě. Chceme tohle v Evropě? Možná je to náš skrytý cíl – vyrovnat se Číně v kouřících komínech.
Plynovody? Zůstal jsem osamocen
ČESKÁ POZICE: RWE hodlá brzy prodat české plynovody. Neobáváte se, že by se mohly dostat do rukou někoho, kdo nebude českému státu příliš vyhovovat? Nebo kdo nebude zrovna vstřícný?
BARTUŠKA: Plynovody jsou regulované odvětví, kde váš zisk stojí a padá s tím, co vám dovolí regulátor. Je v zájmu každého, kdo ty plynovody nabude, být se státem zadobře. Tady žádná válka v podstatě není možná.
ČESKÁ POZICE: Byl jste pro to, aby také český stát usiloval o koupi minoritního podílu v těchto plynovodech.
BARTUŠKA: Bohužel jsem se svým názorem zůstal osamocen. Ale to se mi stává často.
ČESKÁ POZICE: Proč myslíte, že by to bylo dobré?
Chybou byl už prodej plynárenství v roce 2001. Strategická odvětví a unikátní infrastruktura, kam plynovody nepochybně patří, mají zůstat pod kontrolou státu.BARTUŠKA: Jde o to vědět, co se ve firmě odehrává, mít slovo v jejím vedení. Myslím, že chybou byl už prodej plynárenství v roce 2001. Strategická odvětví a unikátní infrastruktura, kam plynovody nepochybně patří, mají zůstat pod kontrolou státu, pokud už pod ní jednou byly. Dnes by bylo velkou chybou privatizovat provozovatele přenosové sítě elektřiny ČEPS, bylo by chybou prodávat Mero a Čepro.
ČESKÁ POZICE: Nemělo by smysl prodávat aspoň minoritní podíly? Pokud máte minoritní akcionáře a vaše akcie se prodávají třeba na burze, musíte být přece jen transparentnější.
BARTUŠKA: Západní kapitalismus je dnes založen na čtvrtletních výsledcích a tahounem všeho se stává skupina analytiků. Jejich pozornost vůči jakémukoliv tématu vydrží vždy zhruba asi tři vteřiny, jak klikají po svých počítačových obrazovkách. Oni jsou tahounem všech burz cenných papírů na světě.
Pokud tohle má být spása Západu, nemáme vůči Asiatům šanci. Investice v energetice jsou na desetiletí. Pokud nám dnes Čína dává v řadě oblastí na zadek, je to proto, že je schopná uvažovat na desetiletí dopředu.
ČESKÁ POZICE: Kdyby tedy stát měl podíl ve společnostech typu provozovatele plynovodů Net4Gas, měl by podle vás větší šanci prosadit své strategické cíle?
BARTUŠKA: Ano. Stavby, propojky. Typickým příkladem jsou propojky plynovodů. O česko-polském propojení se mluvilo 20 let. Nebýt plynové krize v roce 2009, neotvíral by na podzim 2011 premiér Petr Nečas s premiérem Donaldem Tuskem plynovod Stork na česko-polské hranici. Velký kus práce odvedly společnosti, které se na výstavbě podílely, ale rozhodující impuls byl politický – polská a česká vláda si řekly, že to propojení opravdu potřebujeme.
ČESKÁ POZICE: A navíc se investovaly evropské peníze…
BARTUŠKA: To už je pak s tím všechno spojené. Mohu uvést jiný příklad. Byla výstavba ropovodu IKL z Bavorska do Česka v devadesátých letech ekonomicky výhodná? Nebyla. Samozřejmě, že byla drahá. Tehdy přišla na dvanáct miliard korun.
Dnes k nám tímto ropovodem teče většina suroviny. Víte, rešerše výroků politiků se už dnes dělají běžně. Lidé se mohou podívat, že Zeman, Schwarzenberg nebo Klaus před deseti lety říkali tohle a dnes říkají tohle. U expertů a analytiků finančních domů si nikdo nenajde jejich pět let starý výrok typu – kupujte řecké dluhopisy, jsou výnosné. To je zvláštní, nemyslíte?
ČESKÁ POZICE: Považujete za velký problém, že význam Česka jako tranzitní cesty pro plyn klesá? Nebo máme spíše hledat útěchu v tom, že tady bude plynovod Gazela, což je ovšem kratší tranzitní cesta?
Nemá smysl kupovat podíl v rafineriích a pak zjišťovat, že máte hlubokou ztrátuBARTUŠKA: Zaplaťpánbůh za ni. Pro Rusy jsou v Evropě dvě skupiny zákazníků. Skupina A, skupina B. Skupina A je Německo, skupina B jsou všichni ostatní. A pro nás je životně důležité být na tranzitní lince pro Německo. To je Gazela, propojení Nord Streamu se sítí severozápadních plynovodů. Význam ukrajinské tranzitní cesty bude nadále klesat. Odnese to i Slovensko. Bohužel.
Udržet české rafinerie
ČESKÁ POZICE: Měl by stát usilovat také o získání podílu v rafineriích?
BARTUŠKA: Stát by měl usilovat o to, aby tady zůstaly v provozu a fungovaly jak rafinerie, tak petrochemie. Jestli to bude zrovna vstupem do nich, nebo podporou jejich fungování, je otázkou následných kroků.
ČESKÁ POZICE: Podpoříte spojení státních firem Čepro a Mero s tím, že by pak byl tento petroholding dost silný, aby podíl v rafineriích koupil?
BARTUŠKA: Nejdříve si musíme udělat domácí úkoly – analýzu stavu rafinerií v Evropě. Rafinerské marže jsou dnes velmi nízké. Musel bych vidět detailní propočty, jestli má vůbec takový nákup ekonomické opodstatnění. Nemá smysl kupovat menšinový podíl v rafineriích a pak zjišťovat, že v podstatě nemáte ani přístup na trh a že máte velkou dlouhodobou ztrátu.
ČESKÁ POZICE: Za předchozího ministra průmyslu Martina Kocourka bylo ve hře propojení státního Čepra s rafineriemi. Pokud vím, hodně se uvažovalo o Slovnaftu.
Každý používá nástroje, které má k dispozici. A Rusko kromě energetiky příliš nástrojů nemá.BARTUŠKA: Tím ale zabijete české rafinerie. Když propojíte Čepro a Slovnaft, bude jeho mateřská společnost, maďarský MOL dva týdny radostí tancovat na Dunaji. Bude sem valit produkty z rafinerie Slovnaftu, potažmo z rafinerie MOL v Százhalombattě. A máte hotovo.
ČESKÁ POZICE: Státní Mero loni získalo podíl v ropovodu TAL, kterým teče ropa z italského přístavu Terst do zmiňovaného ropovodu IKL a dále do Česka. Jenže TAL byl přetížený, zatímco tradiční Družbu, která vede z Ruska, se zase nedařilo naplnit.
BARTUŠKA: Není to žádný ideální stav. V Rusku máte skupinu podnikatelů a firem, která má příjmy z přepravy ropovody, a na druhé straně skupinu, jež má příjmy z přepravy ropy přes přístavy.
Hlava mi ale nebere, jak je možné, že do Česka doputuje ruská ropa, která míří nejdříve ropovodem do Novorossijsku, pak lodí do Terstu, z Terstu ropovody TAL a IKL do rafinerií u nás, a vychází to levněji než Družbou. Samozřejmě v tom hrají roli různé tarify, vývozní cla. Ale je to světový unikát.
ČESKÁ POZICE: Když loni Družba vysychala, říkal jste, že to je podivný vzkaz pro Temelín. Mělo to nějaké politické souvislosti?
BARTUŠKA: To nevím. Každý používá nástroje, které má k dispozici. A Rusko kromě energetiky příliš nástrojů k prosazování svých cílů ve světě nemá. Ale já jenom říkám, že je to zvláštní náhoda. Ten propad dodávek ropy k nám v době, kdy Rusové velmi usilují o Temelín, je prostě zvláštní.
Václav Bartuška (44)
Jako velvyslanec pro energetickou bezpečnost se stal i vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína. Vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze, byl aktivním účastníkem studentských akcí v roce 1989 a posléze také členem parlamentní komise pro vyšetřování příčin a pozadí událostí 17. listopadu. Své tehdejší poznatky a nejistoty vylíčil v knize Polojasno. V devadesátých letech se věnoval cestování a psaní dalších knih. Byl také generálním komisařem české účasti na světové výstavě v Hannoveru.
Na některé informace, jež zazněly v tomto rozhovoru, reaguje v samostatném textu konzultant v oboru jaderné energetiky a bývalý člen představenstva ČEZ Vojtěch Kotyza.