Každých deset let se v Česku koná rozsáhlé sčítání lidu. Ani se tomu nechce věřit, ale to další se uskuteční už v roce 2021. Přinese několik podstatných změn. Lidé budou odpovídat na zhruba poloviční počet otázek než v roce 2011, úplně vypadnou třeba dotazy na náboženské vyznání, rodinný stav nebo postavení v práci. Stát už nebude zjišťovat ani to, zda člověk žije v bytě s koupelnou a teplou vodou. Velkou část informací si statistici zjistí z dostupných databází. Obyvatel se tak budou doptávat jen na věci, které o nich nemohou jinak zjistit.
„Například otázky na místo pracoviště nebo na to, jak dojíždí do zaměstnání,“ uvedl Robert Šanda z Českého statistického úřadu. Jeho vedení doufá, že víc než polovinu formulářů vyplní lidé v online podobě. Zkrácení dotazníků a využití internetu by mělo cenzus zlevnit, i tak ale bude stát více než dvě miliardy korun. Účast v celonárodním průzkumu je pro občany povinná.
Kdo se rozhodne kolonky v dotaznících nevyplňovat, riskuje až desetitisícovou pokutu. Vyhne se jí pouze v případě, že prokáže vážné rodinné nebo zdravotní problémy. Například v Rakousku už lidé nemusí při sčítání sami vyplňovat nic. Stát si vše bere z propracovaných databází. Ty zatím v Česku chybějí.
Intimní informace
Česko čeká třetí sčítání lidu v samostatné historii. Uskuteční se za dva roky – v roce 2021. Při tom minulém stát zjistil, že má na území přibližně 15 tisíc rytířů Jedi. Zhruba tolik lidí v kolonce víra z recese vyplnilo, že se hlásí k hodnotám fiktivního řádu z filmové série Hvězdné války. Jestli jich přibylo, nebo ubylo, se ale nedozvíme, zjišťování náboženského přesvědčení lidí totiž tentokrát z dotazníků vypadne. Stejně jako otázky na rodinný stav, postavení v zaměstnání nebo kuriózní dotaz na to, jestli mají lidé doma koupelnu.
Zjišťování náboženského přesvědčení lidí totiž tentokrát z dotazníků vypadne. Stejně jako otázky na rodinný stav, postavení v zaměstnání nebo kuriózní dotaz na to, jestli mají lidé doma koupelnu. Dotazování na osobní vyznání bylo při zatím posledním sčítání v roce 2011 kritizováno. Podle řady lidí jde o natolik intimní informaci, že by si ji člověk měl nechat pro sebe. |
Dotazování na osobní vyznání bylo při zatím posledním sčítání v roce 2011 kritizováno. Podle řady lidí jde o natolik intimní informaci, že by si ji člověk měl nechat pro sebe. Ve formulářích ale už tehdy byl tento údaj uveden jako nepovinný. Kdo má k vyplňování položek v dotaznících odpor, může se alespoň trochu radovat. Za dva roky by mu nepopulární povinnost měla zabrat méně času. Lidé budou vypisovat pouze 23 údajů, při minulém sčítání dvakrát víc. Nyní by si měl stát větší množství dat sám „vytahat“ z dostupných databází, doptávat se bude pouze na to, co v elektronických registrech chybí.
„Díky tomu, že řadu údajů získáme z existujících evidencí a databází ministerstev a jiných úřadů, zůstanou na sčítacích formulářích jen ty údaje, které nemůžeme získat z jiných zdrojů. Například otázky na místo pracoviště nebo na to, jak dojíždíte do zaměstnání,“ uvedl před časem Robert Šanda, šéf odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Češi bohužel nemají natolik propracované a detailní databáze jako sousední Rakušané. Ti nemusejí vyplňovat nic – vše potřebné o nich je uloženo ve sbírkách digitálních dat. Své informační registry namísto dotazníků vypisovaných občany používají také v Norsku, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku nebo Slovinsku.
Také data o domech
Komfortnější by mělo být zadávání dat přes internet. To bylo možné už před osmi lety, v té době lidé vyplnili okolo čtvrtiny formulářů online. Tentokrát by statistici chtěli obdržet víc než polovinu dotazníků v elektronické podobě. I tak se ale budou po městech a obcích pohybovat rovněž sčítací komisaři, kteří domácnostem případně doručí papírové formuláře. A pozor! Cenzus je zakázáno ignorovat, účast je povinná.
Stát bude za dva roky zjišťovat také data o domech. Do pátrání po požadovaných datech zapojí obce, respektive jejich stavební úřady. U přibližně stovky tisíc staveb totiž potřebuje například doplnit, kdy byly dokončeny nebo jsou-li napojené na kanalizační síť. |
Kdo by se rozhodl sčítání sabotovat, vystavuje se riziku až desetitisícové pokuty. V minulosti ale stát nedával finanční „flastry“ plošně. Postupoval případ od případu. Když třeba někdo formulář neodevzdal z vážných rodinných nebo zdravotních důvodů, nemusel pokutu dostat. Úlohu sčítacích komisařů sehrají zaměstnanci České pošty. ČSÚ měl vlastní lidi v ulicích naposledy v roce 2001. Jednorázovému náboru pomocníků se brání – údajně by jich potřeboval na krátkou dobu zaměstnat až 20 tisíc. Původní záměr ČSÚ proto počítal se zapojením externí firmy. Narazil však na odpor vlády.
„Nevidím důvod, proč by to měly dělat nějaké externí firmy. Požádal jsem, aby ten materiál byl přepracován, aby to dělala exkluzivně Česká pošta jako v minulosti,“ prohlásil premiér Andrej Babiš během jednání, na němž kabinet probíral detaily příštího cenzu. Vládní materiál se mimochodem chlubí tím, že nadcházející sčítání bude zhruba o pětinu levnější než to minulé. I tak ale celonárodní statistická akce vyjde na dvě a čtvrt miliardy korun.
Stát bude za dva roky zjišťovat také data o domech. Do pátrání po požadovaných datech zapojí obce, respektive jejich stavební úřady. U přibližně stovky tisíc staveb totiž potřebuje například doplnit, kdy byly dokončeny nebo jsou-li napojené na kanalizační síť. Úředníci nebudou muset stav domů zjišťovat na místě. Postačí, aby prohledali příslušné archivy. I tak ale někde budou na přechodnou dobu nabírat posily. Stát proto pro obce vyčlenil okolo 30 milionů korun, které budou moci využít pro zmíněný účel.
Sčítání lidu
|
