Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

V roce 2021 důchody mimořádně neposkočí nad zákonnou valorizaci

  12:10
Na konci loňského roku byl předložen návrh důchodové reformy. Důchody by měly mít novou architekturu – každý, kdo odpracoval 25 let a platil odvody, by mohl počítat se základním důchodem deset tisíc korun, což má odpovídat minimálním životním nákladům důchodců. Ekonomové návrhu především vyčítají, že neřeší, kde na nové penze vzít.
Penze - ilustrační foto

Penze - ilustrační foto foto: MAFRA - Tomáš Krist

Od ledna nastává stejně jako v minulých letech valorizace důchodů, nemocenského, ošetřovného, přídavků na děti a ostatních dávek navázaných na růst inflace a průměrné mzdy. V roce 2021 důchody mimořádně neposkočí nad zákonnou valorizaci jako v minulých dvou letech. Zvyšovat se budou už jen podle algoritmu předepsaného zákonem, který je postaven na minulé inflaci a růstu průměrné mzdy v Česku, což představuje 5,8 procenta. Jednu novinku ale letošní rok přece jen přinese.

„Poprvé od roku 2017, kdy se změnil výpočet valorizace, se ve výši valorizace zohlednil růst životních nákladů důchodců, nikoliv celé populace,“ podtrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Základní výměra důchodu je zvýšena o 60 korun z 3490 na 3550 korun a procentní výměra, která závisí na skutečné výši výdělků, se v průměru zvýší o 7,1 procenta. Průměrný důchod oproti loňskému roku vzroste o 839 korun a dosáhne 15 336 korun.

Výhody

Zklamáni budou lidé, kteří letos dovrší 85 let, a těšili se, že dostanou k důchodu tisícovku navíc. Stejně jako jejich o rok či dva starší vrstevníci loni a předloni. Poslanecká sněmovna totiž návrh dolní komory na toto přilepšení lidem, kteří jsou v důchodu více než 25 let, zamítla. S odvoláním, že růst cen, který zasahuje seniory, je vyšší než běžná inflace, ale ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) prosadila mimořádný příspěvek všem ve výši pět tisíc korun. Takzvané rouškovné se začalo vyplácet na začátku prosince.

V posledních dnech loňského roku byl předložen dlouho očekávaný návrh důchodové reformy, na níž pro MPSV pracovala Komise pro spravedlivé důchody, vedená rektorkou Mendelovy univerzity Danuší Nerudovou. Důchody mají mít novou architekturu, která spočívá v tom, že každý, kdo odpracoval 25 let a platil odvody, by mohl počítat se základním důchodem deset tisíc korun, což má odpovídat minimálním životním nákladům důchodců.

Lidé s náročnou profesí, třeba zedníci, brusiči či specializované zdravotní sestry, by mohli chodit do penze dřív. Za každých odpracovaných deset let by se jim přičetl rok. A lidem, kteří navzdory vzniku nároku na starobní důchod budou nadále pracovat, by se měla snížit daň z příjmu.

„Takový základní důchod by měl dostávat každý senior bez ohledu na výši předchozích příjmů, počet vychovaných dětí, dobu péče o závislé osoby a individuální aspekty jeho životní dráhy obecně, pokud splní podmínky dosažení doby pojištění a důchodového věku,“ uvádí návrh. K tomu by stát vyplácel zásluhovou část penze, která by odrážela individuální životní dráhu každého důchodce.

Navíc by lidé s náročnou profesí, třeba zedníci, brusiči či specializované zdravotní sestry, mohli chodit do penze dřív. Za každých odpracovaných deset let by se jim přičetl rok. A lidem, kteří navzdory vzniku nároku na starobní důchod budou nadále pracovat, by se měla snížit daň z příjmu.

Ekonomové návrhu především vyčítají, že neřeší, kde na nové penze vzít. „Míní-li ministryně Maláčová, že navrhovanou důchodovou reformu zaplatí vyšší zdanění digitálních firem nebo dodatečné odvodové zatížení kapitálového majetku, jde o naivní představu. Stavět na něčem natolik nejistém je nezodpovědné. Ale před volbami zcela pochopitelné,“ zhodnotil hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.

Zatím jediné

Danuše Nerudová při představování plánu na začátku prosince uvedla, že by vláda mohla návrh projednat v únoru a že základní důchod by se mohl zavést od roku 2022. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však vidí jinak. Jak vzápětí prohlásila v Senátu, tato vláda návrh důchodové reformy nepředloží, ostatně na to do konce mandátu ani nemá časový prostor. Tento postoj od premiéra i vicepremiérky zazněl už před několika měsíci.

Důchodovou reformu nám doporučuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta mimo jiné radí posunutí věkové hranice pro přiznání důchodu. To je ovšem zatím jediné, co Česko v průběhu bezmála 30 let udělalo. Nepočítáme-li zavedení dobrovolného spořicího pilíře, který se však nesetkal s dostatečným zájmem, a byl zrušen.

Pojem důchodová reforma se v Česku skloňuje od devadesátých let. Důvodem je – stejně jako jinde v Evropě – nepříznivý demografický vývoj. Zatímco na konci roku 2000 pobíralo starobní důchod podle České správy sociálního zabezpečení asi 1,9 milionu lidí, loni v září 2,4 milionu. Nyní důchody spolknou asi devět procent hrubého domácího produktu a podíl výdajů na důchody trvale roste. Důchodovou reformu nám doporučuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Ta mimo jiné radí posunutí věkové hranice pro přiznání důchodu. To je ovšem zatím jediné, co Česko v průběhu bezmála 30 let udělalo. Nepočítáme-li zavedení dobrovolného spořicího pilíře, který se však nesetkal s dostatečným zájmem, a byl zrušen. K 1. lednu nastala, jako každý rok, pravidelná valorizace částí příjmů, z nichž se vypočítávají dávky, třeba náhrada mzdy při nemoci (od zaměstnavatele) nebo nemocenská (od státu, od 15. dne nemoci) či ošetřovné v případě nemoci někoho z členů rodiny.

Ošetřovné změnila pandemie koronaviru. Od konce října se může čerpat ve dvou režimech. V případě mimořádných opatření, jejichž součástí je uzavření škol a školek z nařízení vlády, se vyplácí celou dobu uzavření školských zařízení na děti do deseti let ve výši 70 procent vyměřovacího základu, denně minimálně 400 korun. Krizové ošetřovné by dle MPSV mělo platit do 30. června 2021. V normálním režimu, tedy bez povinného uzavření škol, mohou rodiče ošetřovné čerpat devět, respektive 16 dnů v případě rodiče samoživitele.

Změny v roce 2021

  • Průměrný starobní důchod se zvýší o 839 korun na 15 336 korun.
  • Minimální mzda, kterou pobírá 149 tisíc zaměstnanců, vzroste o 600 korun na 15 200 korun.
  • Ošetřovné při uzavření školek a škol z nařízení vlády lze čerpat po celou dobu uzavření. Obnáší 70 procent vyměřovacího základu, minimálně 400 korun denně.