Ve velkých městech Česka sílí odchod obyvatel na okraj či do okolních obcí. V centrech lidé pracují či chodí do školy, bydlí ale na periferii nebo za hranicemi měst. Mnozí Češi takto pendlují již roky, v poslední době ale jejich počet výrazně roste. Důvodem je nejen sen o vlastním domě, ale především růst cen nemovitostí ve větších městech. Kvůli nim se rozšiřuje skupina obyvatel, která si tam jakékoliv vlastní bydlení dovolit nemůže. „V následujících letech bude pravděpodobně platit, že bydlení v metropoli nebude pro každého,“ potvrdil Hendrik Meyer z portálu Bezrealitky.cz.
„V těsném okolí Prahy přibylo od roku 2001 85 tisíc obyvatel,“ řekl Marek Vácha z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Například v obci Nupaky se počet obyvatel v letech 2001 až 2015 zvýšil 16,5krát, v Květnici, náležející též do Prahy-východ, 12,5krát. Naopak na Praze 1 ubylo ve stejné době více než 4200 obyvatel. K obdobným přesunům dochází i v jiných městech.
„V brněnské metropolitní oblasti, kterou tvoří 167 obcí, přibylo za devět let 30 tisíc lidí,“ řekla Radka Loukotová z brněnského magistrátu. Obyvatel přibývá i v okrajových částech Plzně, a to díky rozvojovým plochám pro bydlení. „Nárůst je patrný například ve Lhotě. Větší nárůst se předpokládá i v dalších městských obvodech jako například Křimice, Malesice či Litice,“ popsala mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková. A přesun obyvatel se nevyhnul ani Ostravě. „Počet obyvatel Ostravy od roku 1991 klesá,“ potvrzuje Andrea Vojkovská, tisková mluvčí města Ostravy.
Nutný přesun
„Jeden z hlavních důvodů suburbanizace (stěhování lidí na okraj velkých měst – pozn. red.) je touha obyvatel po vlastním rodinném domku mimo rušné město,“ tvrdí Vácha z IPR. To potvrzuje i loňský průzkum Hypoteční banky. Z něj vyplynulo, že mezi největší přání Čechů spojená s bydlením patří život v domě, ideálně s garáží či parkovacím místem a s velkou zahradou. Tento sen je snáze splnitelný v levnějších okrajových lokalitách.
Z loňského průzkumu Hypoteční banky vyplývá, že mezi největší přání Čechů spojená s bydlením patří život v domě, ideálně s garáží či parkovacím místem a s velkou zahradou. S tím, jak ve městech rostou ceny nemovitostí, se ale přesun z centrálních lokalit do okrajových městských částí či za hranice města stává pro stále početnější skupinu lidí nutností. |
S tím, jak ve městech rostou ceny nemovitostí, se ale přesun z centrálních lokalit do okrajových městských částí či za hranice města stává pro stále početnější skupinu lidí nutností. „Opouštění velkých měst je sice poměrně novým fenoménem, musíme si na něj však zvyknout. V následujících letech totiž bude pravděpodobně platit, že bydlení v metropoli nebude pro každého, jak je to běžné na Západě,“ říká Meyer, CEO portálu Bezrealitky.cz.
Dle společností Trigema, Skanska Reality a Central Group přesáhla na konci loňského roku průměrná cena za metr čtvereční v novém pražském bytě 105, ve starším 91 tisíc korun. Ceny v regionech jsou průměrně 56 tisíc korun. Ve Středočeském kraji, kam spadají obce v okolí Prahy, činí dle Trigemy průměrná cena za metr čtvereční 63 tisíc korun. Vysoké ceny nemovitostí trápí i Brno. „Cena bytů vzrostla za pět let o 82 procent, průměrná cena bytu se dnes v Brně pohybuje kolem 5,5 milionu korun,“ říká Radka Loukotová z tiskového střediska brněnského magistrátu.
Odlišná od jiných velkých měst je situace v Ostravě. „Ceny bytů v Ostravě se zatím nepohybují v takové výši, aby byly pro velkou část obyvatel nedostupné,“ říká mluvčí Vojkovská. Dodává, že na okraj města se stěhují převážně bohatší obyvatelé, kteří hledají lepší kvalitu života a čistší životní prostředí. K největší migraci na okraj Prahy či za hranice metropole docházelo v letech 2005 až 2009. Tehdy se dle IPR každoročně z Prahy do Středočeského kraje přistěhovalo sedm až dvanáct tisíc lidí. V posledních dvou letech je patrná další vlna stěhování.
Zvyšování nákladů
„Víc obyvatel se z Prahy vystěhovalo, než přistěhovalo,“ říká Vácha a dodává, že rozdíl činí necelých osm tisíc obyvatel. A trend bude pokračovat. Důvodem jsou ceny bydlení. Přeskupování obyvatel znamená pro každé město značné komplikace. „Především jde o nárůst dopravní zátěže, protože lidé jsou závislí na používání vlastního automobilu,“ říká Marek Vácha. A Meyer dodává: „Poptávka po frekvenčním spojení periferie Prahy nebo Brna a vysokokapacitním spojení příměstského prstence s centrem poroste.“
Přeskupování obyvatel znamená pro každé město značné komplikace. Především jde o nárůst dopravní zátěže, protože lidé jsou závislí na používání vlastního automobilu. Zvyšují se též náklady na budování infrastruktury a občanské vybavenosti. Kapacita té současné mnohdy nestačí. |
Zvyšují se též náklady na budování infrastruktury a občanské vybavenosti. Kapacita té současné mnohdy nestačí. „Typickým projevem je nedostatek míst ve školkách či školách,“ říká sociolog Tomáš Hoření Samec. A dochází i k záboru cenné orné půdy, která se zastavuje. Určitým kladem přesunu výstavby za hranice měst, na který poukazuje Tomáš Hoření Samec, může být, že ve městě nedochází k přílišné „přestavěnosti“. „Jinými slovy, stále je poměrně dost parků a zeleně v rámci města, která není nahrazována výstavbou,“ upřesňuje sociolog.
Suburbanizaci nelze zastavit, města se ji ale pokoušejí korigovat. V Brně se například snaží udržet současné obyvatele a motivovat nově příchozí například výstavbou obecních bytů či budováním image města jako skvělého místa pro život. Podobně postupují v Ostravě. Město mimo jiné chystá výstavbu bytových domů, revitalizuje budovu Jatek na kulturní centrum, hodlá podpořit novou fakultu umění a tělesné výchovy nebo obnovuje parky.
