Lidovky.cz

V Polsku se strhla bitva o podobu penzijního systému

  18:21

Dle jednoho z otců polské penzijní reformy Leszka Balcerowicze podlomí změny navržené vládou hospodářský růst a sníží důchody.

Nejviditelnějším kritikem chystaných změn penzijního systému v Polsku je profesor Leszek Balcerowicz. foto: © ReutersČeská pozice

V Polsku se poprvé od loňského 10. dubna nekonají výhradně emocionální diskuse o smolenské tragédii, v níž zahynulo 96 lidí včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, jeho manželky a celého velení ozbrojených sil. Poláci se už několik týdnů přou o svou budoucnost.

Impuls k diskusi

Podnětem k diskusi bylo oznámení chystaných změn penzijního systému vloni 30. prosince. Vláda chce jejich pomocí omezit narůst státního dluhu. V této debatě jsou na jedné straně kabinet Donalda Tuska a vládě naklonění odborníci v čele s Janem Krzysztofem Bieleckým, předsedou Hospodářské rady. Na druhé se nejviditelnějším diskutérem stal jeden z otců penzijní reformy před dvanácti lety, profesor Leszek Balcerowicz. Tleskají mu podnikatelské organizace a také, méně nebo více stydlivě, levicová i pravicová opozice. Proč stydlivě?

Protože Balcerowicz coby autor a spoluautor nejdůležitějších hospodářských reforem v novodobých polských dějinách, bývalý místopředseda vlády a ministr financí ve vládách Tadeusze Mazowieckého (1989 až 1991), Bieleckého (1991) a Jerzyho Buzka (1997 až 2000) a v letech 2001 až 2007 šéf Polské národní banky (NBP) nikdy nebyl oblíbencem polské levice, z níž dnes zbyl v parlamentu už jen Svaz demokratické levice (SLD).

Liberála Balcerowicze neměla v lásce ani ta část pravice, která přišla k vládě v roce 2005. Když se tehdy strana Právo a spravedlnost (PIS) pod vedením Jarosława Kaczyńského chystala bojovat s neobvykle liberální Občanskou platformou (PO) Donalda Tuska, z pojmu liberalismus udělala hanlivou politickou nadávku a postavila proti němu solidarismus, který v Polácích vyvolával správné asociace.

Nikdo nebude tratit

Kabinet Donalda Tuska (PO) chce od 1. dubna snížit část penzijních příspěvků odváděných do druhého pilíře tvořeného otevřenými penzijními fondy (OFE). Ze současných 7,3 procenta se má odvod do tohoto pilíře snížit na 2,3 procenta z platu. V příštích letech však má toto procento růst, až v roce 2017 dosáhne nové horní hranice 3,5 procenta.

Kabinet Donalda Tuska chce od 1. dubna snížit část penzijních příspěvků odváděných do druhého pilíře

Ušetřený rozdíl by měl posílit pokladnu Sociální pojišťovny (ZUS) a být použit k proplácení současných invalidních důchodů a penzí obecně. Tato částka bude zároveň připsána na speciální subkonto pojištěnce a každý rok bude valorizována průměrem nominálního růstu HDP za posledních pět let – ukazatelem, který zohledňuje inflaci. Takto získaný výsledek by měl být v budoucnu využit k výpočtu penze dle algoritmu používaného ve druhém pilíři. Podle šéfa premiérových poradců, ministra Michala Boniho, by to pro budoucí penze mělo být přinejmenším stejně výhodné jako investice OFE do státních obligací.

Fondy navíc budou moci většinu svých aktiv – nejen 40 procent jako dnes, ale až 62 procent v roce 2020 – investovat do akcií, které dávají šanci vyššího zisku než obligace, do nichž OFE investují zbytek peněz, současně však v sobě skrývají vyšší riziko ztrát. Navíc vláda připraví daňové úlevy pro ty, kdo si budou dobrovolně spořit na důchody.

„Všechny výpočty, které jsme udělali pro každý ročník, ukazují, že na tom nikdo nebude tratit,“ ujistil ministr Boni během prezentace vládního návrhu reformy penzijního systému.

Získá však stát, protože se díky redukci převodů do OFE sníží tempo růstu státního dluhu. Vláda očekává, že jen na změně penzijní reformy ušetří během deseti let 234 miliard zlotých (zhruba 1,5 bilionu korun).

Šokující fakta

„To jsou špatné návrhy,“ oznámil 25. ledna Balcerowicz na tiskové konferenci nadace Fórum občanského rozvoje (FOR), kterou založil. „Připomínám, že v ZUS nejsou uschované peníze, ale sliby politiků.“ To je pravda, protože v Bismarckově systému nejsou peníze, které do něj plynou, uschovávané, ale utrácené na aktuálně vyplácené penze a invalidní důchody. Peníze směřující do druhého pilíře (OFE) rovněž nejsou uschovávané, ale investované, aby jejich hodnota co nejrychleji rostla.

Problém je v tom, že nikdo neví, jaká situace doopravdy bude za 20, 30 nebo 40 let, protože to závisí nejen na vývoji kapitálových trhů, ale i na inflaci. Pokud akcie, které nakoupí OFE, významně ztratí hodnotu, o to nižší budou vyplácet důchody. Fondy už z vlastní zkušenosti vědí, že se něco podobného může stát, protože to už nastalo s vypuknutím světové hospodářské krize. Ztratí-li peníze hodnotu, bude poslední slovo patřit politikům. A ti rozhodnou, zda vůbec a jak zhodnotit peníze ušetřené na penzijních kontech.

Fondy však až dosud nezačaly vyplácet ve velkém měřítku. Proto se informace, jak mohou v budoucnu vypadat penze z druhého pilíře, omezují takřka na anekdotický příběh jisté ženy narozené v roce 1949.

Rozhodnutím z 6. února 2009 obdržela první penzi v Polsku složenou z částky ze ZUS a z OFE. Celkově jí bylo vyměřeno 920 zlotých (zhruba 6600 korun). Z toho bylo 23,65 zlotého (144 korun) z jejího penzijního fondu! Výši této částky ovlivnily dva faktory: krátké období šetření na důchod a drastický pokles burzovních kurzů v důsledku hospodářské krize.

Zneklidňující námitky

Balcerowicz se domnívá, že reforma navržená Tuskovou vládou negativně ovlivní hospodářský růst a výši budoucích penzí. A připomněl, že vláda plánuje trvalé snižování částky shromažďované ve druhém pilíři penzijního systému, daňovou úlevu za dobrovolné šetření na penzijní účely a zvýhodnění podmínek pro investování OFE. Dle Balcerowicze je z těchto návrhů nový „a škodlivý“ jen první. Zbytek byl už předpokládán v okamžiku uvedení reformy do života. „Vláda prezentuje staré sliby jako nové. Jde o pokus prodat staré výrobky,“ namítá Balcerowicz.

Vláda prezentuje staré sliby jako nové, jde o pokus prodat staré výrobky

Omezení výše částek poukazovaných do OFE způsobí, že fondy budou moci méně investovat na varšavské burze, což asi ovlivní jak rozvoj samotné burzy, tak polského hospodářství. Jak? To asi neví nikdo.

Věc už není stejně zřejmá, pokud jde o výši penzí. Vládou navrhovaná metoda zhodnocování časti příspěvků, které ZUS dostane z OFE, se totiž může ukázat efektivnější než to, co budou schopné vydělat fondy. Samozřejmě za podmínky, že v budoucnu bude mít ZUS z čeho peníze vyplácet.

Nepříjemná varování

Balcerowicz však nekončí obranou autorských práv k reformě. Připomíná, že si v roce 1999 mohli lidé ve věku od 30 do 50 let vybrat mezi setrváním v prvním pilíři – výhradně v ZUS –, nebo rozdělením svých peněz mezi ZUS a OFE. A dodává, že se většina rozhodla pro druhou variantu: „Takto se rozhodly miliony lidí, což dle mne ve společensko-politickém smyslu odpovídá referendu.“ Jde mu o to, „aby nebyla zrušena společenská smlouva“. A dle něho se navíc objevuje otázka souladu vládního návrhu s ústavou.

Penzijní reformě z konce minulého století „předcházely dva roky nadstranické práce“. Tuskova vláda však chce protlačit své změny v expresním tempu. „K takovému zákonu nelze přistupovat tímto způsobem,“ tvrdí Balcerowicz.

O několik dnů dříve byl ještě ostřejší: „Tento zákon neprojde. S Poláky nelze zacházet jako s ovcemi. Demagogii je třeba pranýřovat bez ohledu na to, kdo ji využívá,“ řekl na začátku ledna. Balcerowicz tehdy připomněl sliby premiéra Tuska z konce loňského léta, že v penzijním systému nenastane žádná revoluce. A dodal, že ani v rozpočtu na tento rok není ani zmínka o úmyslu sáhnout do kapes budoucích penzistů.

„Tento zákon nemůže projít. No pasarán!“ řekl Balcerowicz a slíbil zprovoznit „penzijní odhalovač“ – internetové stránky, na nichž odborníci budou odhalovat lži politiků o penzijní reformě.

O polském penzijním systému si přečtete také v článku Polsko mění penzijní systém. Ale proč?

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.