V paušální dani 5500 korun měsíčně vzroste sociální pojištění

Ministerstvem financí připravovaný projekt paušální platby bez vyplňování daňového přiznání a následných kontrol berního úřadu by měl začít platit od ledna 2021. Drobní živnostníci si budou moci v chystaném paušálním odvodu připlatit ve spoření na důchod. Ovšem aby místo důchodu nakonec nebrali almužnu, si budou muset pohlídat sami.

Miroslav Petr 29.10.2019
Živnostníci (ilustrační obrázek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Živnostníci (ilustrační obrázek) | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Živnostníci (ilustrační obrázek)

Chystaná paušální daň, tedy jednotná platba nejmenších živnostníků do státní pokladny, vzroste v položce spoření na důchod. Dohodli se na tom zástupci vládního ANO a ČSSD na koaliční schůzce v pondělí 14. října. Ministerstvem financí připravovaný projekt paušální platby bez vyplňování daňového přiznání a následných kontrol berního úřadu by měl platit od ledna 2021.

Resort původně navrhoval, aby se jednotná částka, kterou by nejmenší živnostníci s ročními příjmy do jednoho milionu korun posílali měsíčně státu, skládala z 500 korun daně z příjmů a minimálních sazeb zdravotního a sociálního pojištění. Aktuálně 2400 a 2600 korun. Finance pak na základě výhrad zástupců podnikatelů i ministerstva práce a sociálních věcí posílily důchodovou položku.

Sociální pojištění v rámci celého paušálu, jehož souhrnná částka by v součtu aktuálně nepřevyšovala 5500 korun měsíčně, se tedy zvýší až o 15 procent – na dnešních téměř 3000 korun –, a to na úkor paušální částky daně z příjmů. Tu resort financí snížil z původně navrhovaných 500 korun na stokorunu.

Živnostníkova rozvaha

Ministerstvo financí společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR chce zavedením paušálních odvodů ulehčit administrativu nejmenším podnikatelům – lidem, kteří podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a za rok neutrží více než milion korun (takových je v Česku zhruba 422 tisíc). Ti by mohli dobrovolně místo dosavadního podávání daňového přiznání a pravidelných plateb sociálního a zdravotního pojištění platit státu paušální částku za všechny tři povinné odvody dohromady.

Živnostník si musí sám spočítat, zda se mu úleva od byrokracie a kontrol berního úřadu vyplatí. Mnozí z nich dnes neplatí žádnou daň z příjmů díky plošné slevě na poplatníka. Nově by to bylo tak, že čím víc by se podnikatelovy příjmy blížily hranici jednoho milionu korun, tím spíš by se mu paušál vyplatil.

Uspořili by i za platbu účetním nebo daňovým poradcům. Ušetřeni by také byli kontrol finančními úřady; ty by se o podnikatele s paušálem zajímaly jen při namátkovém ověření, zda nadále splňují podmínky pro tuto úlevu. Živnostník si ovšem musí sám spočítat, zda se mu úleva od byrokracie a kontrol berního úřadu vyplatí. Mnozí z nich dnes neplatí žádnou daň z příjmů díky plošné slevě na poplatníka. Nově by to bylo tak, že čím víc by se podnikatelovy příjmy blížily hranici jednoho milionu korun, tím spíš by se mu paušál vyplatil.

Ožehavou otázkou je v paušálu položka minimální sazby sociálního pojištění, jež ani po navýšení o 15 procent nemusí zajistit důstojnou výši budoucího důchodu. A je na podnikateli, aby se případné almužně ve stáří vyhnul další pojistkou – třeba včasným spořením do penzijního fondu nebo investicí do nemovitostí a podobně. Inkaso daně z příjmů zavedením paušálu zásadně neutrpí, ani nenaroste. Daňový příjem od nejmenších živnostníků (OSVČ) totiž není významný – zhruba 900 milionů korun ročně oproti 147 miliardám daně z příjmů všech fyzických osob (včetně podnikajících).

Obava firem

Při původně navrhované variantě v paušálu obsažených 500 korun daně na živnostníka a měsíc by si podle tehdejší kalkulace ministerstva financí státní pokladna pomohla o zhruba 2,5 miliardy korun. Daň by platili i ti nejmenší živnostníci, kteří ji dnes neplatí. Částka ale vychází z nereálného předpokladu, že by si paušální platbu dobrovolně zavedlo všech 422 tisíc v Česku působících minipodnikatelů.

Některé firmy, které dnes zaměstnávají zedníky, kadeřníky a různé jiné řemeslníky, se obávají, že výhoda paušální daně jim odvede schopné lidi, kteří začnou podnikat sami na sebe

Ve skutečnosti ale řadě z nich vyjde levněji pravidelné podávání daňových přiznání a paušál nevyužijí. Navíc částka přilepšení eráru o 2,5 miliardy vychází z původně navrhované daňové sazby 500 korun. V nejnovější variantě je však snížena na pětinu – nová měsíční daň by činila jen sto korun.

Některé firmy, které dnes zaměstnávají zedníky, kadeřníky a různé jiné řemeslníky, se obávají, že výhoda paušální daně jim odvede schopné lidi, kteří začnou podnikat sami na sebe. Třeba ve stavebnictví se OSVČ už dnes sdružují pro větší zakázky, čímž firmám berou práci. Oproti tomu stále platí, že řemeslník v zaměstnaneckém poměru má na rozdíl od živnostníka k dispozici výhody, jako je placená dovolená a firemní benefity.

Počet příspěvků: 3, poslední 3.11.2019 05:53 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.