Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

V maturitním žebříčku se odrážejí hlubší problémy české společnosti

  5:35

Vzdělání by mělo být prvořadým cílem škol. Na rozdíl od sportu není sférou činnosti, ve které platí logika hry s nulovým výsledkem.

U maturit si lze teoreticky představit výsledek, že všichni studenti dosáhnou maximálního možného ohodnocení. Fakt, že taková situace prakticky nikdy nenastane, je bezpředmětnou námitkou. foto: © IsifaČeská pozice

Částečné zveřejnění výsledků státních maturit nedává smysl. Navzdory tomu přineslo několik zajímavých poznatků. Nikoli o kvalitě škol, ale spíše o současné české společnosti. Samotný tlak na zveřejnění a způsob, jakým se následně s výsledky naložilo, ukázal jak vyznávání určitých hodnot, tak nedostatek analytického a kritického uvažování.

Nevhodný krok MŠMT

Jak upozornila ČESKÁ POZICE, maturitní žebříčky jsou nebezpečné. Kritici rychle označili klíčové problémy, jež jsou s nimi spojené – obtížná porovnatelnost výsledků jednotlivých škol, omezená výpovědní hodnota žebříčků vzhledem k celkovému poslání škol, přílišné soustředění se na žebříčky povede k tréninku testů na úkor kvalitního a širokého vzdělání.

O nevhodnosti kroku ministerstva školství (MŠMT) také svědčí, že v podstatě chybějí jakékoli rozumné argumenty pro zveřejnění výsledků. Výroky o snaze vyzdvihnout nejlepší znějí prázdně a nedomyšleně. Proč vydat seznam právě deseti škol, a nikoli třeba pěti, dvaceti, padesáti nebo sta? Dosáhla jedenáctá škola v celkovém pořadí o tolik horších výsledků než desátá, aby si nezasloužila uznání za výkon svých studentů? A opravdu nikoho na MŠMT nenapadlo, že vydání žebříčku nejlepších bude doprovázet volání, aby byla zveřejněna jména škol, jejichž žáci si vedli nejhůře?

Smysl veřejně hrazeného vzdělávacího systému spočívá právě ve snaze umožnit, aby si co největší počet žáků vedl co nejlépe

Odhodlání hejtmanů vymoci si na ministerstvu školství kompletní výsledky povede pouze k bizarní dohře této šlamastiky. Co si od dosažení tohoto cíle krajští politici slibují? A k čemu takové informace využijí?

Tupá soutěživost

Vyjdeme-li z předpokladu, že cílem politiků je získat a udržet moc, nabízí se několik odpovědí. Tam, kde si školy vedly dobře, se budou politici pravděpodobně naparovat: Hle, jak se daří školství pod naším vedením! V krajích, jejichž školy dopadly relativně hůř, může nastat, že se bude školám věnovat větší pozornost. Možná se dokonce vydá na vzdělání i víc peněz.

Tato optimistická varianta má však i odvrácenou podobu. Krajští politici budou svalovat vinu na jednotlivé školy a žebříček výsledků jim poslouží jako nástroj, s nímž budou moci vytvářet větší nátlak na učitele. Tato varianta se jeví jako pravděpodobnější. Ať již však tomu bude jakkoli, dostáváme se těmito otázkami k širším společenským souvislostem, jež lze na základě zveřejnění výsledků státních maturit vyvodit. Nejsou nijak povzbudivé.

Touha po výsledcích a jejich uveřejnění především ukázala sílu, s níž média a jejich prostřednictvím společnost vyznávají hodnotu tupé soutěživosti. A to i v oblastech, kde zcela postrádá smysl. Pražská regionální příloha MF Dnes považovala za nutné upozornit čtenáře, že gymnazisté z metropole „rozdrtili“ zbytek republiky. Další deníky psaly o „vítězství“ školy Václava Klause juniora.

Nepřesné a zavádějící metafory

Zpravodajství se tím neslo ve stejném duchu, jako kdyby se psalo o fotbalovém zápase, v němž Slavia rozdrtila Spartu. Používání pojmu vítězství dále utvrzovalo přirovnávání ke sportovnímu klání. Takové metafory jsou však nejen nepřesné, ale i zavádějící. Na rozdíl od sportu totiž vzdělání, jež by mělo být prvořadým cílem škol, není sférou lidské činnosti, ve které platí logika hry s nulovým výsledkem – zisk jednoho se rovná ztrátě druhého. Tenisový turnaj, na jehož konci by mohli být vítězi všichni jeho účastníci, je logickým nesmyslem.

U maturit si však lze teoreticky představit výsledek, že všichni studenti dosáhnou maximálního možného ohodnocení. Fakt, že taková situace prakticky nikdy nenastane, je bezpředmětnou námitkou. Smysl veřejně hrazeného vzdělávacího systému spočívá ve snaze umožnit, aby si co nejvyšší počet žáků vedl co nejlépe. To znamená, aby končili školu se schopnostmi a vědomostmi, jež jim může nebo by alespoň měla poskytnout. Pokud by se tento smysl vytratil, nemělo by ani cenu pozastavovat se nad úrovní vzdělanosti absolventů. Ve sportu musejí být poražení, ve vzdělání nikoli!

Nevíme a pravděpodobně se ani nedozvíme, zda jsou výsledky státních maturit dobré, nebo špatné

Chápaní výsledků státních maturit optikou soutěže také ukázalo myšlenkovou pohodlnost a neschopnost či neochotu výsledky analyticky zhodnotit. Zredukování informace na to, kdo vyhrál, ji činí poměrně málo významnou. Vyhýbá se totiž úvahám, co dané vítězství znamená. Jednooký mezi slepými bude právem tvrdit, že vidí ze všech nejlépe. Fakt, že celkově vidí mizerně, zůstane opominut.

Natvrdlé opičení se

Proto nevíme a pravděpodobně se ani nedozvíme, zda jsou výsledky státních maturit dobré, nebo špatné. Jediným měřítkem v žebříčku totiž zůstává vzájemné porovnání škol – a to ještě pouze některých. Zůstaneme-li u sportovních přírovnání, je to jako vyzvedávání vítěze české fotbalové ligy. Každý, kdo tuto soutěž v minulých letech viděl, ví, že její vítěz je sice mezi danými účastníky nejlepší, ale příliš dobrý fotbal nepředvádí.

Zúžení výsledků státních maturit na žebříček je pochopitelně neskonale jednodušší než pracné úvahy, jak si konkrétní škola vedla ve svém vzdělávacím poslání. Takové otázky by navíc nevyhnutelně vedly k nejasným odpovědím. Příčin úspěchu a neúspěchu je mnoho. Některé z nich mohou školy ovlivnit (nasazení, přístup k žákům, systém výuky), nad jinými nemají žádnou nebo jen pramalou kontrolu (kvalita studentů, finanční prostředky).

V černobílem provedení žebříčků se však svět jeví podstatně jasnější, než pokud bychom brali v potaz různé odstíny šedé. Nutnost klást si těžší otázky proto definitivně odpadá. V tomto směru konkrétní problém maturitních žebříčků odráží hlubší problémy nejen české společnosti.

Britští středoškoláci (s výjimkou Skotska) momentálně čekají na výsledky zdejší obdoby maturity (A-Levels). Jakmile se v polovině srpna zveřejní, budou celému cirkusu vévodit tabulky, jež ukazují, které školy si vedly nejlépe a kam děti raději neposílat. Jedna věc se uveřejnění českého žebříčku upřít nedá. Jde o více či méně zdařilou napodobeninou obdobných hodnocení v západních zemích. Zejména v USA a ve Velké Británii dosahuje zájem o porovnávání jednotlivých škol doslova obsesivních rozměrů. Uvedené problémy však opravňují k závěru, že zrovna v tomto směru není oč stát a jde spíše o natvrdlé opičení se.

Prodej bytu 1+kk, 28 m2, Třeboň, ul. Jiřího Havlise
Prodej bytu 1+kk, 28 m2, Třeboň, ul. Jiřího Havlise

Jiřího Havlise, Třeboň - Třeboň II, okres Jindřichův Hradec
3 120 000 Kč