Lidovky.cz

V Číně teď „letí“ bezpilotní létající prostředky

Afghánistán

  18:53

Odborný měsíčník Jane's Defence upozorňuje, že Čína bere téma automatických „dronů“ stále vážněji. A nabízí je i k exportnímu prodeji.

Cvičení jednotek bezpilotních létajících prostředků (UAV) v září 2009 nedaleko Pekingu. foto: © repro Ministerstvo obrany ČLRČeská pozice

Bývalo zvykem posmívat se čínským „hi-tech“ novinkám a kvalitě čínského výzkumu. Stíhačky byly okopírovanými variantami ruských strojů a nejinak tomu bylo s ostatními zbraňovými systémy. Nedávno Čína ohlásila světu, že má svou letadlovou loď (původně sovětský nosič Varjag), na němž v prosinci přistál letoun J-15 (hodně podobný ruskému palubnímu „esúčku“). Poslední dobou čínská armáda sází na další technologické novinky: na rozvoj bezpilotních létajících prostředků (Unmanned Aerial Vehicles, UAV).

Dokazuje to i dubnové číslo prestižního měsíčníku Jane's International Defence Review. Kromě toho, že si časopis obsáhle všímá vývoje automatizovaných strojů také v Indii (typy Nishant, Rustom 1 a 2, Aura i špiclovská mikroletadélka), upozorňuje, že Čína to s vývojem – a nově také s prodejem – UAV myslí vážně.

Z mnoha typů představuje magazín Jane's jen menší „drony“ Sky Saker a CH-4, jež vyrábějí zbrojařské společnosti China North Industries Corporationa (NORINCO) a China Aerospace Long-March International (ALIT). Ale co je nejzajímavější: tyto letouny bez pilotů už nejsou určeny jen čínské armádě, nýbrž jsou nabízeny zahraničním kupcům.

„Čína své vyzbrojené bezpilotní létající prostředky otevřeně prezentuje jako zbraně pro nekonvenční využití, a také ukázala, jak mohou být použity proti ,teroristickým‘ cílům i mimo bojiště,“ uvádí reportér Robert Hewson, jenž závěrem upozorňuje, že propagační video z vojenského veletrhu IDEX v Abú Zabí (na němž bezpilotní Sky Saker zasahuje proti teroristům v městském prostředí) dobře ukazuje, jak Číňané pochopili šíři možného nasazení bezpilotních UAV a umějí marketingově oslovit potenciální zájemce.

S roji UAV i proti letadlové lodi?

Rozhodně to není první zpráva o rozmachu těchto prostředků v Říši středu. V půlce března vydal think-tank Project 2049 analýzu (zde je k dispozici v PDF), jež na základě studia čínských periodik a vojenských materiálů naznačuje, že budoucí užití čínských UAV může být výrazným prvkem v geopolitice celého regionu: v Asii i v Pacifiku. Problematika těchto strojů se prý blíže nezkoumá, ale dle hlavního autora Iana M. Eastona vyvinula Čína k letošnímu březnu asi padesát konceptů UAV, z nichž armáda rozvíjí ty nejúspěšnější.

Hlavními úkoly dle studie Project 2049 jsou:

  • průzkumné mise (špionáž, průzkum terénu, sledování cílů, navigace);
  • cíleně útočné mise (přesné útoky na vybrané vojenské cíle);
  • mise elektronického vzdušného boje (rušení signálu, šumy);
  • komunikační mise (zajištění kontaktů různých druhů vojsk i satelitů).

Studie se jmenovitě zabývá univerzitami a výzkumnými centry, jež se vývoji dronů věnují, a předpokládá i jejich provozní nasazení u různých složek armády, letectva či námořnictva. Už v půli roku 2011 bylo prý ve službě na 280 čínských strojů, což znamená jednu z největších „robotických armád“ na světě. Některé UAV jsou podobné moderním americkým létavcům Predator nebo Global Hawk, které jsou známy z Afghánistánu či Pákistánu.

A když už se veřejnost straší schopnostmi těchto strojů, které vyslídí parťáky Usámy bin Ládina i kriminálníky na Floridě, měli bychom také vědět, co se děje v Číně. Server Defense News píše: „Americké námořnictvo by mělo zvláště zajímat, že některé vojenské materiály plánují v případě konfliktu i útoky na letadlové lodi celými roji víceúčelových UAV.“ Sice je to spíše pionýrské heslo, ale obecně i zde platí, že nejlepší je být „vždy připraven“.

Související články ČESKÉ POZICE:

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.