Ceska Pozice

V boji s kůrovcem může pomoci vlk. V lesích je ho zatím málo

Přemnožená spárkatá zvěř ožírá sazenice listnáčů, vlk může stavy jelenů i prasat regulovat. Mimochodem tak může účinně přispět v boji kůrovcem. V současnosti se v České republice podle odhadů pohybuje zhruba sedmdesát vlků, především v příhraničních oblastech. Jediní, kdo vlka nepřivítají, jsou pastevci.

Eliška Nová 14.7.2019
Za loňský rok se populace šumavských šelem příliš nerozmnožila. Podle odhadů se... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Za loňský rok se populace šumavských šelem příliš nerozmnožila. Podle odhadů se... | foto:  Dan Materna, MAFRA
Za loňský rok se populace šumavských šelem příliš nerozmnožila. Podle odhadů se...

Červená karkulka není jediná, na kom si vlk smlsne. Jeho jídelníček tvoří převážně spárkatá zvěř, tedy jeleni, daňci, mufloni či divoká prasata. A to je žádoucí. Vlk, na jehož návrat je v poslední době slyšet především nářek, by mohl zásadně pomoci s tím, co české lesy aktuálně trápí.

Je to přemnožení zvěře, což má druhotně vliv i na to, jak mohutně se českými lesy šíří kůrovec. „Příčinou jeho kalamity jsou především monokultury smrku. Ochranáři a lesníci se nyní musí bavit o tom, co bude, až kalamita odezní. Nejlepší varianta je, že bude daleko větší podíl listnatých stromů. To ale nebude funkční, když bude nadbytek spárkaté zvěře, protože ta všechno sežere,“ řekl LN ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) František Pelc.

Vlk je přitom podle Pelce nejefektivnější predátor, který může stavy zvěře regulovat. Návrat psovité šelmy je tak dobrou zprávou nejen pro milovníky divoké přírody, ale i pro lesníky. AOPK provedla spolu s Mendelovou univerzitou v Brně rozbory toho, co vlk žere. Stejné proběhly v Německu s víceméně totožnými výsledky. Potravu vlka tvoří mezi jedním až dvěma procenty domácí zvířata, většinou ovce. Z 98 procent se však živí spárkatou zvěří.

Ta je přitom dlouhodobě přemnožená. Normované stavy divočáků v lesích jsou podle Pelce 11 tisíc kusů, ve skutečnosti je jich u nás ale mezi půl až jedním milionem. A podobné je to i u ostatní zvěře – o mnoho víc, než lesy snesou, je tady jelenů, daňků i muflonů. Vlků by naopak klidně mohlo být víc. Teď se jich v Česku pohybuje kolem sedmdesáti. O tom, jaký je ideální stav, nyní AOPK vede diskusi. Podle Pelce jsou to však násobky nynějšího počtu.

Lesnické sdružení Silva Bohemica odhaduje, že škody na lesních porostech jsou každoročně kolem sedmi miliard korun.

S přemnoženou spárkatou zvěří rostou i škody v lesích. Lesnické sdružení Silva Bohemica odhaduje, že škody na lesních porostech jsou každoročně kolem sedmi miliard korun. Podobně hovoří i Pelc, podle kterého expertní odhady říkají, že spárkatá zvěř napáchá ročně škody za 3 až 3,5 miliardy korun v lese a za další 3 až 3,5 miliardy mimo něj. Státní podnik Lesy ČR, jenž vlastní bezmála padesát procent lesů v zemi, má podstatně mírnější odhady. V sezoně 2017/2018 podle něj na jeho území zvěř způsobila škody za 19 milionů.

Na okousané a ohryzané sazenice, zejména pak listnatých stromů, si lesníci stěžují dlouhodobě. Ministerstvo zemědělství proto teď uvažuje o tom, že by lov nepůvodních daňků nebo jelenů sika povolilo po celý rok. Kromě toho, že ožírají čerstvé výhonky, jelenovití stromy ničí i tím, že si o ně otloukají parohy.

Nářky lesníků podporuje i studie Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů z roku 2007, která uvedla, že zvěř poškodí v průměru 44 procent stromů, u listnáčů pak dokonce až 60 procent a škody dosahují stovek milionů korun ročně.

Nejde přitom jen o zmíněné sazenice. „Kdyby bylo v hospodářských lesích dvacet, třicet procent buků či jiných dřevin, kůrovec se šíří daleko pomaleji. Pro kůrovce je to totiž bariéra, takže jsou porosty daleko méně atakované a přežijí to,“ líčí Pelc. A dodává k tomu: „Navíc když ve smíšeném porostu kůrovec sežere smrk a je tam čtyřicet procent jiných dřevin, zůstane sice řídký les, ale pořád les, ve kterém se pak zasadí dřevina ekologicky i ekonomicky stabilnější.“

Výsadbu listnáčů, jež by pomohla změnit věkovou i druhovou strukturu lesů, od letoška finančně podporuje i ministerstvo zemědělství.

Pastevce chápu, ať se proti vlkovi brání

Kdo naopak vlka na jeho cestě domů nevítá, jsou pastevci. Z domácích zvířat si psovité šelmy nejčastěji vybírají pro svoji potravu ovce. Škody na zvířatech Agentura ochrany přírody a krajiny proplácí. „Chápu, že je nová situace pro pastevce složitá. Pastevectví je součástí naší i evropské zemědělské politiky. To, že se má chránit vlk, je také součástí jak národní, tak evropské politiky. Je potřeba najít soulad,“ říká Pelc.

AOPK loni vyplatila odškodné za 267 ovcí napadených vlkem, dohromady jeden a půl milionu korun.

Pastevci by se proti vlkovi měli účinně bránit, i na to AOPK přispívá. A radí, že nejlepší variantou ochrany menšího stáda je ohrazení s jedním až třemi elektrickými vodiči. Elektrické ploty by měly být aspoň 120 centimetrů vysoké. Doporučuje také pořídit si pasteveckého psa. Víc psích pomocníků, pokud jde o velké stádo nad tisíc ovcí.

AOPK loni vyplatila odškodné za 267 ovcí napadených vlkem, dohromady jeden a půl milionu korun. Kolem a kolem tak přínos vlků převažuje, nejen kvůli odhadům, kolik toho poškodí spárkatá zvěř, ale i kvůli zmíněnému lýkožroutovi.

Kůrovec by si mohl smlsnout až na polovině lesů v zemi

Škůdce decimuje české lesy už několikátým rokem. Letos by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) mohly být kůrovcem napadeny stovky tisíc hektarů smrkových lesů, celkem až jejich polovina v celé republice. Kůrovci navíc pomáhá v množení sucho. Podle expertů by se tak malý brouček s velkým apetitem mohl vylíhnout až čtyřikrát. Normálně jsou během roku dvě rojení.

Ještě před rokem a kousek se prodávala smrková kulatina zpracovávaná na prkna a trámy za zhruba 2200 korun za kubík. Nyní je to okolo 900 korun. Vláknina používaná na výrobu papíru se pohybovala okolo 1100 korun, teď je to pětistovka. Náklady na vytěžení jednoho kubíku dřeva jsou pak okolo 400 korun.

I když se v posledních letech skladba dřevin mění ve prospěch listnáčů, pořád převažuje smrk. Podle ministra Richarda Brabce bylo před nástupem Marie Terezie na trůn v lesích jedenáct procent smrku, teď je to šedesát. Na Vysočině dokonce sedmdesát procent.

Od roku 2015 se v českých lesích vytěžilo už na 25 milionů kubíků „kůrovcového“ dřeva. Zhruba stejný objem měl na svědomí lýkožrout mezi lety 1963 a 2002, tedy za čtyřicet let. Znamená to mimo jiné obrovské ekonomické ztráty pro vlastníky, kůrovec totiž zcela poničil i trh se dřevem.

Ještě před rokem a kousek se prodávala smrková kulatina zpracovávaná na prkna a trámy za zhruba 2200 korun za kubík. Nyní je to okolo 900 korun. Vláknina používaná na výrobu papíru se pohybovala okolo 1100 korun, teď je to pětistovka. Náklady na vytěžení jednoho kubíku dřeva jsou pak okolo 400 korun.

„Jednoduchým výpočtem zjistíte, že když vlastník les vytěží a snaží se dřevo prodat, což se mu nedaří, protože trh je přesycený, dostává se do ohromných ekonomických problémů,“ řekl před časem LN předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera. Vlk tak přichází jako na zavolanou.

Eliška Nová
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.