Diskuse k článku

V boji s kůrovcem může pomoci vlk. V lesích je ho zatím málo

Přemnožená spárkatá zvěř ožírá sazenice listnáčů, vlk může stavy jelenů i prasat regulovat. Mimochodem tak může účinně přispět v boji kůrovcem. V současnosti se v České republice podle odhadů pohybuje zhruba sedmdesát vlků, především v příhraničních oblastech. Jediní, kdo vlka nepřivítají, jsou pastevci.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Značně odbytá novinářská práce

Poctivě a kvalitně pracující novinář, když už se vůbec podepíše pod cizí tvrzení, se nad ním alespoň napřed kriticky zamyslí. A pokud si k tomu zamyšlení sám nedokáže obstarat náležitá data (což by novináři, který píše článek o složitých přírodních vztazích , a přitom se pravidelně věnuje pražské politice a dopravě, nebylo lze příliš zazlívat), nezbývá než někoho vhodného požádat. Je k tomu takové jednoduché vodítko, začít s dotazy je dobré u těch, o které si zdroj původních tvrzení "otírá ústa".

Typickou ukázkou je tvrzení, že vlk, pokud se jeho počet v ČR zvýší na "násobky současného stavu", může pomoci snížit stavy spárkaté zvěře a tím usnadnit zalesňování po kůrovcové kalamitě, využívající v podstatně větší míře listnaté stromy.

Dospělý vlk spotřebuje podle odborné literatury přibližně 500-800 kg masa ročně. V současnosti je počet volně žijících vlků v ČR odhadován na zhruba 70. "Násobky" míní, předpokládám, autorka či její zdroj vynásobení číslem řádu jednotek (u vyšších poměrů se obvykle už hovoří o zvýšení o řád či o několik

Re: Značně odbytá novinářská práce

řádů, resp. "řádovém"). Nebudeme troškaři a vynásobíme současný stav deseti. Takových 700 vlků by tedy ročně "snížilo stavy" například o 56 000 takových kusů spárkaté zvěře, na kterých je cca 10 kg masa využitelného vlkem, jako je sele, srnec, kolouch apod. (což jsou zároveň případy pravděpodobného lovu, do 200kg jelena, nemluvě o stokilovém kňourovi či bachynii, se vlci přednostně pouštět nebudou, je to energeticky náročnější a hlavně nebezpečnější).

A teď pro srovnání kolik loví jediný skutečně významný predátor spárkaté zvěře - myslivec (na rozdíl od vlka se řídící zákonem a všemožnými předpisy, plány lovu, etickými normami, atd... a na rozdíl od vlka postižitelný sankcemi, kdyby tak nečinil):

jelení zvěř 28 000 kusů, daňčí zvěř 23 000 kusů, mufloní zvěř 9 000 kusů, srnčí zvěř 103 000 kusů, černá zvěř 229 000 kusů, jelen sika 17 000 kusů (oficiální údaje ČSÚ, poslední dostupný myslivecký rok 2017-2018, zaokrouhleno).

Takže současný stav vlků podporuje snižování stavů spárkaté zvěře "pěkným" jed

Re: Značně odbytá novinářská práce

jedním, nanejvýš dvěma procenty odlovu prováděného myslivci, eventuální desateronásobek by ke snižování přispěl zhruba patnácti procenty.

A je velká otázka, kam by se do současné převážně kulturní, hustě zalidněné a komunikacemi protkané krajiny oněch 700 vlků "uplacírovalo", i kdyby se omezili ve svých běžných nárocích na velikost teritoria jedné smečky. Buď totiž platí, že strach vlka z člověka je vrozený, geneticky přenášený - pak by takoví vlci žili v ustavičném stresu, protože člověka by prostě nevyhnutelně potkávali (a takový stres vede v první řadě k tomu, že se nerozmnožují...). Nebo strach z člověka není vrozený, ale naučený, a vlci se v režimu absolutní ochrany naučí, že jim člověk není nebezpečný. A až potkají nějakého slabého samotného jedince homo sapiens a vyhodnotí ho jako vhodného k ulovení...

Re: Značně odbytá novinářská práce

Když uvážíme váhu masa jednoho kusu srnčího cca 15-18 kg, pak všichni vlci sežerou ročně asi 2000 ks srnčího. To není moc, ale když se jedna smečka usadí v revíru, tak ho dokáže za krátkou dobu dosti vybrat. Dnes je vysoká vlastně pěstovaným zvířetem, bez pomoci myslivců by zimu sotva přežila. A myslíte, že si myslivci budou pěstovat srnčí pro sebe nebo pro vlky?

Re: Značně odbytá novinářská práce

Většiny honiteb se to naštěstí vůbec netýká, protože přes zbožná přání (a možná i aktivní počínání, pro které ale nemám důkaz) tzv. ochránců přírody se vlci z míst, kde jakžtakž žít dokážou, na další území prakticky nerozšiřují. Odhadoval bych, že proto, že na otázku, kterou kladu v závěru "trojdílného" příspěvku, je odpověď negativní.

Jak to bude u toho relativního mála ostatních honiteb, závisí na tom, zda se myslivci vůči státu dokážou chovat stejně jednotně, asertivně a efektivně, jako výše jmenovaní. Jinak to pro některé spolky - nájemce honiteb, případně honební společenstva, která svoji honitbu provozují sama, může dopadnout tak, že jim např. zmíněná srnčí zvěř zmizí jak fyzicky, tak z plánu chovu a lovu (omlouvám se za trochu slovíčkaření, ale zvěř se chová, pěstuje se např. porost zvěřního políčka ;-). Příklad, že to tak dopadá, máme třeba na Šumavě tam, kde vlci žijí a zároveň myslivecky hospodaří státní ochrana přīrody - konstatování zmizení srnčího jsem slyšel na vlast

Re: Značně odbytá novinářská práce

vlastní uši od jejích pracovníků. A je to jen jeden z mnoha případů nekonzistentnosti počínání při ochraně přírody - člověkem zaviněné mizení některých druhů je doprovázeno (oprávněným) bubnováním na poplach a litaniemi na téma biodiverzita, u některých jiných druhů, například u drobné zvěře (možná tam, kde by se šlåplo na kuří oko ještě mocnější lobby) je ticho po pěšině.

Titulek sice bulvárního charakteru, jinak ale je článek OK.

Zásadní problém bude přesvědčit myslivce, kteří mají na obzoru jen a pouze obsah svého mrazáku. Navíc i když bude vlk chráněn ve všech lokalitách, bouchaly neodradí si ho střelit, je to přece furt "škodná". Jiná věc je, co pak, po letech s potenciálně přemnoženými vlky, až zredukují počty zvěře a začnou z nutnosti napadat zvířata. Jinak již několik desítek let se úspěšně vysazují listnáče do obůrek, ono to zas o tolik dražší zatím není. Základem je ovšem dobře nastavená zákonná úprava a tu si, objektivně řečeno, v současném složení parlamentu neumím představit.

Pane Bože

Nebyli vlci a nebyl ani kůrovec,ale byli v lesích lidé, kteří jim rozuměli i bez univerzit. Byly lapače, napadené stromy se porážely a poražené dřevo se jako množírna brouků v lesích nesmělo válet. Teorie ekologů, že les se ubrání sám a za 300 let bude nový zdravý porost, se může jen tesat do kamene, aby si ji lidé za 300 let přečetli. Jestli to budou umět.

Panebože, viděli jste tak blbou babu?

Kdyby se jí podařilo, aby vlk žral kůrovce, bylo by to na nobelovku. Opravdu myslí, že myslivci pěstují spárkatou pro vlka?

Pokud vůbec myslí.