Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Užší spolupráce Východu a Západu je v zájmu Maďarska

  7:35
Osm let vlády Viktora Orbána, práce jako tradiční křesťansko-demokratická hodnota či migrace. Těmto i jiným problémů se věnuje maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v rozhovoru, který poskytl při své březnové návštěvě Prahy.

Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničí. foto: Česká pozice

Po italských volbách Evropská unie s velkým očekáváním sledovala, zda v parlamentních maďarských volbách 8. dubna skončí osmileté vládnutí konzervativců v čele s Viktorem Orbánem, nebo se prosadí Bruselu vyhovující levicově-liberální politické síly. Proto v Maďarsku jak vláda, tak opozice hovořily o osudových volbách.

Poslední průzkum veřejného mínění nezávislé agentury Medián předpovídal opět výrazné vítězství strany premiéra Viktora Orbána. Fidesz, který v koalici s křesťanskými demokraty vládne od roku 2010, mohl podle průzkumu získat v parlamentu 142 ze 199 mandátů, tedy více než dvě třetiny (kolem 70 procent) poslaneckých míst.

Ústředním tématem voleb totiž nebylo školství, zdravotnictví, sociální problematika ani korupce, ale nelegální migrace, kterou konzervativní vláda považuje za hrozbu a za negativní příklady dává nejen dlouhodobé politické aktivity miliardáře George Sorose, EU a OSN, ale i situaci v západních zemích, kde problém s nelegální migrací zejména z muslimských států začíná být vážným společenským problémem.

Paradoxně mnohem opatrnější byl odhad provládního think tanku Nézöpont Intézet, který předpokládal, že vládní strany získají pouze 112 až 123 mandátů. Nakonec Fidesz získal48,89 procenta odevzdaných hlasů, 134 poslanců a znovu ústavní většinu. Orbán tedy vede vládu již potřetí za sebou a po německé kancléřce Angele Merkelové je druhým nejdéle sloužícím premiérem v Evropské unii.

Maďarský volební systém je kombinovaný: 93 poslanců se do parlamentu dostane ze stranických kandidátek, podle stranických preferencí, zbytek podle většinového systému ze 106 volebních okrsků. Čeho se především týkaly maďarské volby? Někteří provládní novináři použili zkratku: vládu sestaví Orbán, nebo Soros.

Ústředním tématem voleb totiž nebylo školství, zdravotnictví, sociální problematika ani korupce, ale nelegální migrace, kterou konzervativní vláda považuje za hrozbu a za negativní příklady dává nejen dlouhodobé politické aktivity miliardáře George Sorose, EU a OSN, ale i situaci v západních zemích, kde problém s nelegální migrací zejména z muslimských států začíná být vážným společenským problémem.

Čtyřiapadesátiletý Orbán kromě toho, že Maďarsko pod jeho vedením dlouhodobě vykazuje velice dobré ekonomické výsledky, má obrovské štěstí, že opozice je dlouhodobě roztříštěná. Tvoří ji několik malých liberálních a levicových stran a populistická formace Jobbik, která ještě donedávna hlásala silně protiromské a antisemitské názory.

Velká část levicové a liberální opozice ve své nenávisti vůči Orbánovi zjevně zapomněla na dříve deklarované hodnoty a vše vsadila na zoufalý tah a chtěla se spojit i s extrémisty jen proto, aby získala šanci získat co nejvíce poslanců a vytvořit vládu. Toto bizarní spojenectví provládní média nazvala hororovou koalicí a hrozilo, že volič liberální levice nepodpoří extrémně nacionalistického kandidáta a naopak.

Velká část levicové a liberální opozice ve své nenávisti vůči Orbánovi zjevně zapomněla na dříve deklarované hodnoty a vše vsadila na zoufalý tah a chtěla se spojit i s extrémisty jen proto, aby získala šanci získat co nejvíce poslanců a vytvořit vládu. Toto bizarní spojenectví provládní média nazvala hororovou koalicí a hrozilo, že volič liberální levice nepodpoří extrémně nacionalistického kandidáta a naopak.

Opozice, o níž vládní propagandisté hovoří jen jako o Sorosových kandidátech, navíc vedla kampaň ve stylu, který nefungoval ani v USA (antiTrump), ale ani v České republice (antiBabiš či antiZeman). Ani v Maďarsku však antiOrbán nefungoval.

Orbán byl kritizován za autoritářské vládnutí, údajné blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a některé opozičními novináři tlačené korupční kauzy jeho zetě, přátel z byznysu a stranických kolegů. Maďarsko je podobně jako Česká republika rozdělené na levicově-liberální dvoumilionovou Budapešť a na většinou konzervativně smýšlející zbytek.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pak v rozhovoru, jejž poskytl při své březnové návštěvě Prahy, mimo jiné říká: „Od ekonomiky ve velmi špatné kondici dopracovali k tomu, že dnes již jsme součástí řešení v Evropě, a nikoliv součástí problému. Urazili jsme dlouhou cestu a potřebovali k tomu odvahu i to, aby předseda vlády Maďarska činil průběžně odvážná rozhodnutí. Na mezinárodní scéně za námi stály visegrádské země až do konce, čili na tuto alianci se lze vždy spolehnout.“

ČESKÁ POZICE: Jak nahlížíte na uplynulých osm let vlády premiéra Viktora Orbána?

SZIJJÁRTÓ: V roce 2010 stálo Maďarsko na pokraji hospodářského kolapsu. Dnes si na to vzpomene už málokdo, ale tehdy jsme na tom byli hůř než Řekové. Naši zemi prakticky udržel při životě úvěr od Mezinárodního měnového fondu, přičemž bylo evidentní, že cestou konvenční hospodářské politiky můžeme krizi maximálně přežít, ale nabrat sílu nedokážeme. Proto jsme se rozhodli vydat cestou zcela neortodoxní hospodářské politiky s důrazem na společnost založenou na práci.

V roce 2010 stálo Maďarsko na pokraji hospodářského kolapsu. Dnes si na to vzpomene už málokdo, ale tehdy jsme na tom byli hůř než Řekové. Naši zemi prakticky udržel při životě úvěr od Mezinárodního měnového fondu, přičemž bylo evidentní, že cestou konvenční hospodářské politiky můžeme krizi maximálně přežít, ale nabrat sílu nedokážeme. Proto jsme se rozhodli vydat cestou zcela neortodoxní hospodářské politiky s důrazem na společnost založenou na práci.

To se odráží v našem daňovém systému, hospodářské strategii i v sociálním systému. Na začátku jsme byli vystaveni neuvěřitelným mezinárodním útokům, ale nakonec nám život dal za pravdu – v ekonomickém smyslu je dnes v Maďarsku plná zaměstnanost (3,8 procent – pozn. red.) – a dostali jsme se do situace, kdy jsme každý rok schopni překonávat další a další rekordy v oblasti zahraničního obchodu.

Takže jsme se z velmi hlubokého bodu, od ekonomiky ve velmi špatné kondici dopracovali k tomu, že dnes již jsme součástí řešení v Evropě, a nikoliv součástí problému. Urazili jsme dlouhou cestu a potřebovali k tomu odvahu i to, aby předseda vlády Maďarska činil průběžně odvážná rozhodnutí. Na mezinárodní scéně za námi stály visegrádské země až do konce, čili na tuto alianci se lze vždy spolehnout.

ČESKÁ POZICE: Šlo tedy o praktické kroky. Na jakých hodnotách, ideologii či filozofii byla tato změna založena?

SZIJJÁRTÓ: Naše uvažování vychází z tradičních křesťansko-demokratických principů. Navštěvoval jsem gymnázium spravované benediktiny, jejichž heslo zní „Ora et labora!“Modli se a pracuj!

Práce je tradiční křesťansko-demokratickou hodnotou: pokroku lze dosáhnout jedině prací a výkonem. V tomto duchu jsme zavedli filozofii, že všichni, kteří jsou toho schopni, musejí pracovat a musejí na sebe vzít část našich společných břemen. Naše politika je založena na zásadě, že místo podpory je třeba zajistit práci. Stát odměňuje práci a výkon.

Práce je tradiční křesťansko-demokratickou hodnotou: pokroku lze dosáhnout jedině prací a výkonem. V tomto duchu jsme zavedli filozofii, že všichni, kteří jsou toho schopni, musejí pracovat a musejí na sebe vzít část našich společných břemen. Naše politika je založena na zásadě, že místo podpory je třeba zajistit práci. Stát odměňuje práci a výkon.

V roce 2010 byl schodek veřejných financí i státní dluh obrovský, a proto politici začali s úsporami u sebe – v parlamentu jsme snížili počet poslaneckých míst na polovinu z 386 na 199. Veškeré úsilí jsme zaměřili na veřejná břemena, a to nejen na verbální úrovni, ale i na úrovni činů.

ČESKÁ POZICE: Při pohledu z Evropy je Maďarsko vystaveno mnoha atakům od doby, kdy stojí v čele vlády Viktor Orbán. Toto poznamenalo i celou zemi. Vytvořily se dva tábory. A to se netýká pouze Maďarska, ale také na USA či Anglie kvůli brexitu a situace je podobná i v České republice. V čem spatřujete příčiny této situace?

SZIJJÁRTÓ: Lze to připsat dvěma jevům. Za prvé, svět se ve všech ohledech zrychluje, a pokud se na to podíváte, zcela se změnila role i povaha dnešní zahraniční politiky. Kdysi byla zahraniční politika mnohem pomalejší. V akademických prostorách bylo možné se vznášejícím se kouřem z doutníků při popíjení lahodných nápojů vést filozofické úvahy celé hodiny a dalekosáhle probírat záležitosti světa. Času bylo dost, nikdo se nikam nehnal.

Dnes je všechno jinak a události se dějí během minut či sekund. Sociální média šíří zprávy či falešné zprávy během okamžiku, což samo o sobě může být velmi vážným faktorem vytvářejícím napětí. Na druhé straně nikdy nebylo v evropských politických debatách tolik pokrytectví a politické korektnosti, jako je tomu dnes.

Nikdy nebylo v evropských politických debatách tolik pokrytectví a politické korektnosti, jako je tomu dnes. V našich společnostech podle mne vyvolává obrovskou frustraci, že některé politické elity se očividně věnují všemu možnému, jen ne lidem. Tyto politické elity jsou zaneprázdněny sami sebou a vůbec se nezajímají o to, co si přejí lidé, kteří je zvolili.

V našich společnostech podle mne vyvolává obrovskou frustraci, že některé politické elity se očividně věnují všemu možnému, jen ne lidem. Tyto politické elity jsou zaneprázdněny sami sebou a vůbec se nezajímají o to, co si přejí lidé, kteří je zvolili. Tu dělicí čáru vidím zde, čili existují politické síly, které skutečně zastupují lidi, ale jsou i takové, jež se zcela odtrhly od svých voličů.

ČESKÁ POZICE: Každý, kdo má o politice jen trochu jiné představy, je druhou stranou, jež sama sebe považuje za liberální, okamžitě označen za populistu, rasistu, xenofoba či putinofila a následně se v mediích a na sociálních sítích spustí diskreditační kampaň…

SZIJJÁRTÓ: Faktem je, že stigmatizace druhých je v evropské politice bohužel silněji přítomna než kdykoliv dříve. Dobrým příkladem toho je, že pokud liberálové prohrají volby, pak najednou systém už není demokracií. Přitom jí je, jen nevyhráli. V této věci probíhají až urážlivě zjednodušující diskuse vedené na emocionální bázi.

Například před listopadem 2016, kdy jsem jako ministr zahraničních věcí zformuloval stanovisko, jež nebylo v souladu s evropským mainstreamem, jsem byl okamžitě označen za zastánce Putina. Situace se od listopadu 2016 změnila v tom, že mám alespoň možnost volby, zda budu považován za zastánce Putina či Trumpa.

Maďarská zahraniční politika přitom vždy zastupuje národní zájmy a vůbec nám nezáleží na tom, za co jsme považováni. Místo abychom jednotlivá témata prodiskutovávali racionálně a na bázi zdravého rozumu s cílem nalézt konečné řešení, již ve druhé minutě debat se setkáváme s tímto označením a zadupáváním do bláta. To nikam nevede.

Maďarská zahraniční politika přitom vždy zastupuje národní zájmy a vůbec nám nezáleží na tom, za co jsme považováni. Místo abychom jednotlivá témata prodiskutovávali racionálně a na bázi zdravého rozumu s cílem nalézt konečné řešení, již ve druhé minutě debat se setkáváme s tímto označením a zadupáváním do bláta. To nikam nevede.

ČESKÁ POZICE: Na straně liberálů se o Viktoru Orbánovi často mluví jako o diktátorovi, který visí Putinovy na rtech a chtěl by vyvést Maďarsko z EU. Vidíte v takovém názoru reálné důvody?

SZIJJÁRTÓ: To je nesmysl a my to rozhodně odmítáme. Ostatně by bylo dobré se podívat, která evropská země spolupracuje s Rusy nejtěsněji, to není Maďarsko, některé západní země jsou v tom výrazně před námi. A co se týče spolupráce v oblasti energetiky, i v ní je několik západoevropských zemí, které s Ruskem udržují až záviděníhodně úzké kontakty, o hospodářských a obchodních vztazích ani nemluvě. Situace je taková, že tyto země obviňují jiné, přičemž tyto skutečnosti zastírají.

Jsme malá země ve střední Evropě se zcela jasnou historickou zkušeností, která nám říká, že případné konflikty mezi Východem a Západem vždy odnáší střední Evropa. Neprosazujeme užší spolupráci Východu a Západu proto, abychom sloužili zájmům kohokoliv jiného, nýbrž proto, že je to v zájmu Maďarska, a my vždy jednáme podle toho. Na základě historických zkušeností je v zájmu Maďarska, aby východní a západní část kontinentu dokázaly spolupracovat a vzájemně se respektovat.

ČESKÁ POZICE: Obrovským politickým problémem je nahlížení na nelegální migraci a Bruselem prosazovaný systém kvót. Je to dělící čára nejen v rámci Evropy, ale také v jednotlivých společnostech. Maďarská vláda v této otázce již více než dva roky tvrdí, že je v sázce budoucnost Evropy. Je nelegální migrace skutečně tak nebezpečná?

Jsme malá země ve střední Evropě se zcela jasnou historickou zkušeností, která nám říká, že případné konflikty mezi Východem a Západem vždy odnáší střední Evropa

SZIJJÁRTÓ: Kromě již zmíněné politické korektnosti a pokrytectví je v současných evropských politických diskusích jedním z největších problémů uplatňování dvojího metru. Někdy mám pocit, že závisí na velikosti rozlohy či výši HDP jednotlivých zemí, zda může, či nemůže něco učinit. A to není správné.

Pokud jde o migraci, Maďarsko spolu s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky dlouhá léta důsledně zastává postoj, že nelegální přistěhovalectví je nebezpečné, a proto je třeba mu zabránit a hranice ochránit. Dnes už je jednoznačně prokázané, že Středoevropané měli pravdu – v průběhu uplynulých dvou a půl let spáchali v Evropě teroristé s migrantským pozadím 27 teroristických útoků, při nichž zahynulo 330 a zraněno bylo 1300 lidí.

My jsme jasně řekli, že migraci lze zastavit. To jsme také prokázali tím, že jsme na jižní hranici Maďarska dokázali s polskou, českou a slovenskou pomocí zastavit migrační procesy. Řekli jsme, že systém kvót nefunguje. Ukázalo se, že tomu tak je, protože víme, že i země, které jej odsouhlasily, dokázaly tyto kvóty naplnit jen z 25 procent. Západoevropané nás kritizují, zatímco sami kvóty naplnili pouze z 25 procent. Takže dvojí metr bohužel existuje.

Maďarsko spolu s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky dlouhá léta důsledně zastává postoj, že nelegální přistěhovalectví je nebezpečné, a proto je třeba mu zabránit a hranice ochránit. Dnes už je jednoznačně prokázané, že Středoevropané měli pravdu.

Myslím, že ve střední Evropě jsme úspěšně prokázali, že je třeba skutečně trvat na tom, aby Evropa zůstala evropská. Musíme trvat na tom, že jsme křesťanský kontinent. Je třeba trvat na tom, aby zde nemohly vznikat smíšené společnosti. Konečně je třeba říci, že tvrzení, dříve považované za nedotknutelné dogma, že se v Evropě podařilo integrovat všechny, kteří sem přišli, není pravdivé.

Je třeba se podívat, co se děje tam, kde hlásali úspěšnost jejich začleňování do společnosti. Vznikly paralelní společnosti, zóny „no-go“, a v těchto společnostech průběžně vzniká napětí a dochází k fyzickým krutostem. My takovou zemí být nechceme a všichni by to měli respektovat.

ČESKÁ POZICE: Západoevropští politici, zejména němečtí vládní politici, vzkazují zemím, které kvóty odmítají, že pokud chtějí dostávat evropské dotace, musejí být v otázce migrace solidární, tedy přijmout část migrantů, kteří už do EU dorazili. Souhlasíte s tímto názorem?

SZIJJÁRTÓ: Takové jednání je naprosto neevropské, neboť prakticky jde o vydírání středoevropských zemí. Musíme však jasně vidět, že evropské zdroje nejsou humanitární pomocí, jelikož jde o prostředky, na které mají příslušné země nárok podle smlouvy. Když jsme my, Středoevropané vstoupili do EU, všichni jsme otevřeli své trhy západoevropským zemím, díky čemuž se jejich firmy dostaly k obrovským ziskům.

Ve střední Evropě jsme úspěšně prokázali, že je třeba skutečně trvat na tom, aby Evropa zůstala evropská. Musíme trvat na tom, že jsme křesťanský kontinent. Je třeba trvat na tom, aby zde nemohly vznikat smíšené společnosti.

Nejméně 70 procent finančních prostředků přicházejících k nám z EU končí ve velkých západoevropských společnostech. V praxi to znamená, že když nám EU posílá finanční prostředky, asi tři čtvrtiny z nich se vracejí do západní Evropy. A k otázce, kdo je a není solidární: pokud bychom s pomocí Visegrádu neuzavřeli jižní hranici Maďarska, dnes by v západní části Evropy nebylo jeden a půl milionu nelegálních přistěhovalců, ale mnohem víc.

Maďarsko vynaložilo miliardu eur na ochranu schengenských hranic, na kterou jsme z Bruselu nedostali ani euro. Nemluvě o tom, že jsme jako země Visegrádu daly dohromady 35 milionů eur, abychom pomohli chránit jižní hranici Libye, aby neposloužila jako zelený koridor pro migranty do Evropy.

ČESKÁ POZICE: Maďarská vláda vede tvrdou kampaň proti americkému miliardáři maďarského původu Georgi Sorosovi už téměř rok. Viděno z České republiky, ne zcela rozumíme tomu, kde je jádro sporu se Sorosem. Vysvětlil byste nám to?

SZIJJÁRTÓ: Je nesporné, že existuje otevřený spor, obří spor mezi Georgem Sorosem a Maďarskem. Tento spor se musí dobojovat. Soros reprezentuje postoj, který je pro Maďarsko značně nebezpečný.

Maďarsko vynaložilo miliardu eur na ochranu schengenských hranic, na kterou jsme z Bruselu nedostali ani euro. Nemluvě o tom, že jsme jako země Visegrádu daly dohromady 35 milionů eur, abychom pomohli chránit jižní hranici Libye, aby neposloužila jako zelený koridor pro migranty do Evropy.

Četl jsem nejdůležitější příspěvky Sorose a jím podporovaných organizací, jak si představují budoucnost Evropy: měla by to být budoucnost, v níž mají k nám být vpuštěny masy migrantů, měly by se demontovat národní státy a hranice by měly být průchozí pro přistěhovalce. To je zcela v rozporu se zájmy Maďarska a Maďarů.

Uskutečnění plánu George Sorose představuje pro Maďarsko – ale dodávám, i pro vaši zemi – obrovské riziko. To je důvod, proč jsme se pustili do boje, a my ten boj dotáhneme do konce.

ČESKÁ POZICE: Je vliv Sorose na Evropskou unii skutečně tak silný?

SZIJJÁRTÓ: Všichni si pamatují obrázky, jak předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vřele vítá přicházejícího Sorose, který sice nemá žádnou státní funkci, navzdory tomu je přijímán s poctami náležejícími premiérům či hlavám států.

Kromě toho se také objevil seznam poslanců Evropského parlamentu, které Sorosova síť považuje za spolehlivé. Je jasně vidět neuvěřitelný rozsah sítě, na niž Soros vynakládá miliony dolarů. Bohužel tedy musím říct, že Soros má velmi výrazný vliv na mechanismus politického rozhodování EU.

ČESKÁ POZICE: V souvislosti s kampaní proti Sorosovi zaznívá také kritika, že kampaň má antisemitské podtóny, protože americký miliardář je židovského původu...

Uskutečnění plánu George Sorose představuje pro Maďarsko – ale dodávám, i pro vaši zemi – obrovské riziko. To je důvod, proč jsme se pustili do boje, a my ten boj dotáhneme do konce.

SZIJJÁRTÓ: Nás nezajímá, jakého vyznání je Soros. Nedohadujeme se s ním kvůli jeho vyznání či původu, dohadujeme se s ním, protože chce, aby Evropa byla přistěhovaleckým kontinentem a Maďarsko přistěhovaleckou zemí.

ČESKÁ POZICE: Mimochodem, u izraelské vlády to má Soros také silně nahnuté...

SZIJJÁRTÓ: Myslím, že přesně ten přístup je nekorektní, když někteří okamžitě vytahují antisemitismus jen proto, že jsme ve sporu se Sorosem.

ČESKÁ POZICE: Co si myslíte o takzvané dvourychlostní Evropě, o níž mluví v poslední době francouzský prezident Emmanuel Macron?

SZIJJÁRTÓ: I v současné době existují země, které jsou členy eurozóny nebo schengenského prostoru, zatímco jiné nikoli. Je zde ale i další aspekt. Velmi se mi líbil přístup vašeho předsedy vlády Andreje Babiše v Budapešti, když řekl, že Evropa je dvourychlostní – jsou zde Středoevropané, kteří se dynamicky rozvíjejí, a ostatní, kteří se tak nerozvíjejí. Střední Evropa se nyní stala motorem evropského růstu.

Existuje extrémní představa, jejímž konečným cílem je vytvoření Spojených států evropských. Jde o federalistický přístup. Oproti tomu jsme zde my, racionálně uvažující Středoevropané se zdravým rozumem, a říkáme, že chceme silnou Evropskou unii založenou na suverénních a silných členských státech. Boj se vede mezi těmito dvěma přístupy.

A také je vidět, že existuje extrémní představa, jejímž konečným cílem je vytvoření Spojených států evropských. Jde o federalistický přístup. Oproti tomu jsme zde my, racionálně uvažující Středoevropané se zdravým rozumem, a říkáme, že chceme silnou Evropskou unii založenou na suverénních a silných členských státech. Boj se vede mezi těmito dvěma přístupy.

Některé návrhy francouzského prezidenta by zakryly opomenutí jednotlivých členských států EU. V některých západoevropských zemích existují představy, podle kterých lze konkurenceschopnosti dosáhnout i při menším objemu práce a vyšším zdanění. Právě proto sledují s nelibostí, že daně ve střední Evropě jsou stále nižší. Zapomínají však, že nízká daň není příležitost, která spadla z nebe.

Nízké daně si mohou středoevropské země dovolit, protože lidé v nich pracovali hodně a dobře, a jejich vlády prováděly disciplinovanou fiskální politiku. Pokud by Francouzi byli v minulosti přísnější a disciplinovaní v oblasti financí, mohli by také snížit daň. Neberme druhému možnost využívat ekonomické příležitosti vytvořené vlastním přičiněním.

ČESKÁ POZICE: Opravdu sledují v západní Evropě s nelibostí, když vlády našeho regionu snižují daně?

SZIJJÁRTÓ: Když mluví o daňové harmonizaci či daňovém dumpingu, pak o tom, že zde snižujeme daně díky zdrojům z Fondu soudržnosti EU. To je lež. Není to tak. Daně snižujeme díky své disciplinované ekonomické výkonnosti a práci lidí.

ČESKÁ POZICE: Proč jim to vadí?

Když mluví o daňové harmonizaci či daňovém dumpingu, pak o tom, že zde snižujeme daně díky zdrojům z Fondu soudržnosti EU. To je lež. Není to tak. Daně snižujeme díky své disciplinované ekonomické výkonnosti a práci lidí.

SZIJJÁRTÓ: Protože západní společnosti umisťují své investice do střední Evropy.

ČESKÁ POZICE: Rozšířil byste Visegrádskou čtyřku? Mluví se o případném členství Slovinska či Rakouska.

SZIJJÁRTÓ: Visegrádská skupina je nejpevnější a nejúčinnější aliancí Evropské unie, která je dobrá tak, jak je nyní. Můj slovenský kolega Miroslav Lajčák mi kdysi řekl, že není třeba opravovat něco, co se nepokazilo. Myslím, že v tom měl naprostou pravdu, takže rozšíření Visegrádské skupiny není na programu.

Na programu naopak je úzká spolupráce Visegrádské skupiny s dalšími zeměmi. My tomu obvykle říkáme V4+. Rakousko a Slovinsko jsou v tomto ohledu zřejmými partnery, protože jsme největšími zastánci rozšiřování Evropské unie na západní Balkán.

ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte situaci českého předsedy vlády a spory okolo jeho vlády?

Visegrádská skupina je nejpevnější a nejúčinnější aliancí Evropské unie, která je dobrá tak, jak je nyní

SZIJJÁRTÓ: Domníváme se, že premiér Andrej Babiš ztělesňuje politiku založenou na zdravém rozumu, která je nesmírně důležitá nejen pro spolupráci ve střední Evropě, ale i pro budoucnost Evropské unie. Nic nového pod sluncem: je zcela jasné, že proti tomuto typu politiků se nasazují všechny druhy prostředků.

Jen se třeba podívejte, jakým útokům jsou vystaveni politici, kteří se odmítli přidat k evropskému mainstreamu, Z naší strany proto doufáme, že nové postavení premiéra Babiše se stabilizuje, a nakonec bude schopný sestavit vládu a budeme s ním moci co nejtěsněji v budoucnu spolupracovat.

Péter Szijjártó (39)

  • Ministr zahraničních věcí a obchodu Maďarska patří mezi nejbližší spolupracovníky premiéra a předsedy strany Fidesz Viktora Orbána.
  • Do politiky vstoupil už ve 20 letech, kdy ve městě Györ zakládal místní organizaci Fidelitas, mládežnickou odnož vládní strany Fidesz.
  • V roce 2002 byl zvolen poslancem a stal se členem užšího celostátního vedení Fideszu.
  • Premiér Viktor Orbán si ho v roce 2010 vybral za osobního mluvčího a o dva roky později se stal státním tajemníkem pro zahraniční věci a vnější ekonomické vztahy. Ministrem se stal v září 2014.
  • Podle průzkumu je devátou nejvlivnější osobou v Maďarsku.
  • Ve volební kampani často tvrdě kritizoval amerického miliardáře maďarského původu George Sorose. Letos v březnu ale vyšlo najevo, že jako gymnazista v roce 1995 šest měsíců studoval v USA právě za peníze Sorosovy nadace.
  • Je ženatý, s manželkou Szilvií, která je učitelka, má dva syny.
Autor: