Novoroční předsevzetí berou lidé často s nadsázkou. Legrace ale končí ve chvíli, kdy jeden z manželů řekne: „Chci se s tebou rozvést.“ Právě leden je totiž podle advokátů nejplodnější měsíc pro podávání žádostí o rozvod. „Mnoho párů je rozhodnuto se rozvést již dříve, ale finální jednání odkládají na dobu po Vánocích, především kvůli dětem a stresům, které by z toho plynuly,“ potvrzuje Pavel Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad. Víc práce mají i psychologové.
„O svátcích se vztahy často vyhrocují a pro některé manžele jsou poslední kapkou – pak přichází žádost o rozvod,“ popisuje Jan Kulhánek z centra Psychoterapie Anděl. Podle dat, která poskytuje služba Google Trends, se také ukazuje, že od roku 2012 si v lednu více uživatelů zadává do tohoto internetového vyhledávače slovo „rozvod“ a vše, co s ním souvisí. Soudy informace o tom, kolik žádostí o rozvod obdrží právě v lednu, neevidují. K dispozici jsou jen údaje o počtu ztroskotaných svazků.
Finanční výhody
V tuzemsku se rozvádí téměř polovina manželství. V posledních letech se podíl sice mírně zlepšuje, navzdory tomu v evropském srovnání patří Česko na smutnou špičku. Potíž je podle advokáta Strnada i v tom, že spolu manželé během Vánoc tráví více času než obvykle. „Svátky bývají plné stresu. Problémy, které v partnerském vztahu existují, se pak snáze dostávají na povrch,“ varuje. Někteří lidé se ale nerozhoupou k rozvodu až v lednu jen z citových důvodů.
Vzhledem k tomu, že daňové přiznání vychází z rodinného stavu platného k 31. prosinci, mohou některé páry vyčkávat s podáním žádosti o rozvod do ledna, aby ještě získaly finanční výhody plynoucí z manželství |
„Vzhledem k tomu, že daňové přiznání vychází z rodinného stavu platného k 31. prosinci, mohou některé páry vyčkávat s podáním žádosti o rozvod do ledna, aby ještě získaly finanční výhody plynoucí z manželství,“ doplňuje Strnad. Naivní představu, že Vánoce vyřeší dlouhodobé problémy manželského svazku, má podle psychologa Kulhánka čím dál méně partnerů: „Snaží se spíše opouštět tradice, na které byli společně zvyklí, aby to pro ně nebylo ještě více citlivé.“
V roce 2017 se sezdalo zhruba 53 tisíc párů a rozvod zažilo téměř 26 tisíc dvojic. „Nejvyšší intenzita rozvodovosti je zaznamenána u manželství trvajících pět až devět let,“ stojí ve vládní zprávě o rodině. Čím dál častěji se ale rozpadají i svazky trvající 30 a více let. Obdobná je situace ve Velké Británii, kde krachuje 42 procent manželství. A právě v lednu zaznamenávají instituce nárůst žádostí o rozvod až o čtvrtinu. Většinou ji podávají ženy, zhruba ve 40 procentech případů. Třeba předloni pětinu předložili muži, zbytek oba manželé společně.
Důvody rozvodu
Příčiny se opakují. „Problémy v komunikaci, ztráta vzájemného respektu a finanční otázky,“ jmenuje advokátka Romana Lužná nejfrekventovanější důvody klientů pro konec manželství. Podle Českého statistického úřadu je nejčastějším „rozdíl povah, názorů a zájmů“. Ten uvedlo v žádosti o rozvod zhruba 15 tisíc žen i mužů. Podle Kulhánka jde však jen o formulaci pro soud, za níž se nachází pestrá škála krizových momentů.
Podle Českého statistického úřadu je nejčastějším důvodem pro konec manželství „rozdíl povah, názorů a zájmů“. Ten uvedlo v žádosti o rozvod zhruba 15 tisíc žen i mužů. Často však jde jen o formulaci pro soud, za níž se nachází pestrá škála krizových momentů. |
Nevěru jako příčinu rozvodu uvedlo předloni shodně kolem sedmi set žen i mužů. Ještě v roce 1987 to byl hlavní důvod konce vztahu pro téměř pět tisíc manželek a 4800 manželů. V uplynulých 30 letech výrazně klesl také počet rozvedených takzvaných neuvážených sňatků. Podle psychologa Kulhánka se lidé rozhodují pro rozvod především v psychickém rozpoložení, kdy „přestanou věřit, že jim s partnerem bude do budoucna dobře“. V kolonkách se objevuje ojediněle problém v oblasti dlouhodobě nefunkčního manželského sexuálního života. Kulhánek by jej však nepodceňoval.
„Tento problém vyvolává často konflikty a pocity neporozumění,“ varuje. V téměř třech pětinách rozpadlých manželství pak žily nezletilé děti. V takovém případě by měli rozvádějící se myslet na řadu dalších věcí, aby pro potomka rozchod rodičů nebyl celoživotním traumatem. „Je důležité si uvědomit, že i v následujících letech budou rodiče společně rozhodovat o zásadních věcech a situacích týkajících se jejich dítěte. Doporučujeme proto již při rozvodu vše řešit vzájemně odsouhlasenou dohodou a kompromisy,“ říká Pavel Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad.
Náklady
Ideální jsou nesporné rozvody. Při nich se manželé nejprve na všem dohodnou, poté společně podají žádost o rozvod – a soud jim rychle vyhoví. „Jde o lidi, kteří se vezmou a poměrně rychle rozvedou. Uvědomí si brzy, že jim to neklape. Chtějí si ušetřit nervy i peníze. Ví, že to pro ně bude jednodušší, když se dohodnou,“ upozorňuje na jeden model nesporných rozvodů psycholog Kulhánek. Rozdíl mezi sporným a nesporným rozvodem je především v čase. Nesporný rozvod může mít i vytížený soud vyřízený do půl roku.
Soudní poplatek za sporný i nesporný rozvod je shodný – podání se musí opatřit kolkem ve výši dvou tisíc korun. Velké rozdíly jsou však v nákladech na advokáta. V případě nesporného rozvodu fakticky po podání na soud není jeho služeb třeba. |
Manželé musejí mít dohodou upravené vypořádání společného jmění, úpravu poměrů k nezletilým dětem a vyřešené bydlení. Základní podmínkou také je, aby manželství trvalo více než rok a manželé spolu alespoň šest měsíců nežili. I několikaměsíční zbrkle uzavřené manželství, s jehož rozvedením oba souhlasí, proto může spadnout do sporného nebo též „hádavého“ rozvodu. A ten se může táhnout – zjišťuje se u něj příčina rozvratu manželství a otvírají se i témata případné nevěry či společného sexuálního života.
Soudní poplatek za obě varianty je shodný – podání se musí opatřit kolkem ve výši dvou tisíc korun. Velké rozdíly jsou však v nákladech na advokáta. V případě nesporného rozvodu fakticky po podání na soud není jeho služeb třeba.Hladký rozvod se podle Kulhánka odehrává v rodinách, kde ani jeden z manželů neutrpěl velké citové zranění. „Také jde o rodiče, kteří se domluví na střídavé péči o dítě. Pokud se na ní bez problémů dohodnou, je větší šance, že se budou v klidu domlouvat, nebudou agresivní a nebudou si komplikovat budoucí život,“ dodává.
Stále dost párů v tuzemsku ale volí komplikovanější cestu. Výjimečné rozhodně nejsou ani případy, kdy si jeden z rodičů vezme potomka jako „rukojmí“, protože se s bývalým protějškem soudí o majetek. Takoví lidé se podle sociálních pracovníků leckdy nejsou schopni setkat ani při předávání dítěte. Prostředníkem se jim stává právě vyškolený pracovník, který dítě odvede například na druhou stranu parku k otci či matce.
