Prý jsou novináři spoluzodpovědní za „blbou náladu“ v české společnosti. Něco na tom bude, tak se porozhlédněme po něčem pozitivním. Praha ukazuje, jak myslí na občanskou vybavenost. Pražská ZOO, chlouba metropole, dobudovala ultramoderní pavilon slonů a hrochů. Jak již v dubnu uvedl server iDnes.cz, sloninec zajistí zvířatům luxusní podmínky a nevídaný komfort: bude tu sálavé teplo seshora i zdola, drbadla, krmítka i napáječky.
Paráda, která je dle ředitele ZOO Miroslava Bobka nejen největší stavbou v historii pražské zahrady, ale i mimořádným projektem v rámci střední Evropy. Otevření slonince, jehož potřebnost se ukázala po záplavách v roce 2002 a smrti chovance Kádira, se plánuje na příští rok; podle předchozích plánů počítá s chovem pěti až deseti slonů. A cena? Podle ČTK vyšplhá konečný účet stavby od firmy Skanska na 519 milionů korun, neboť se oproti původním plánům zvýšil o plných 88 milionů – za dodatečné práce a průzkum.
A tady přestává legrace a končí také pásmo dobrých zpráv. Nic proti slonům. Ale – ruku na srdce – uvědomuje si dnešní česká společnost vůbec ještě hodnotu peněz?
Sloninec stál půl miliardy, přešvihlo se to o 88 „míčů“... a byl z toho malinký sloupeček v pražské příloze úterní Mladé fronty DNES a televizní šot. Takových výdajů je! Vždyť už to skoro ani nikoho nezajímá, sloni se budou mít pěkně, takže to přejděme bez mrknutí sloního oka.
Jenže se to odehrává v době, kdy například učitelé upozorňují, že děti se musí učit ze salátových vydání učebnic. Svaz českých knihkupců a nakladatelů nedávno požádal vládu, aby poskytla resortu 200 milionů korun na nákup učebnic nových, což zmínila třeba i Česká televize. Abychom si ujasnili hodnotu peněz, suma prý odpovídá ročnímu výnosu ze zvýšení DPH u knih. A není třeba velkých počtů, aby vyšlo najevo, že je to méně než polovina slonince.
Praha utrácí 519 milionů na pavilon slonů, ač chybí 200 milionů na koupi učebnic či peníze na přístroje pro vědce Jsou tomu jen dva měsíce, kdy se pro změnu Akademie věd ČR rozčilovala, že přijde v rozpočtu na vědu a výzkum o zhruba 295 milionů. „Pokud se ptáte, co by snížení o takřka 300 milionů znamenalo, je to jednoduché: propustit zhruba 450 lidí, nebo zastavit nákupy všech velkých přístrojů, případně zrušit veškeré stavební aktivity, včetně oprav budov ústavů,“ řekl v červnovém rozhovoru pro ČESKOU POZICI předseda AV Jiří Drahoš.
Třetí příklad: Půl miliardy je opravdu hodně peněz, ač jsme již k těmto cifrám (mediálně) otupělí. Dětský fond OSN (UNICEF) například distribuje „Školu v krabici“ – sestavu učebních pomůcek, knih, sešitů, tužek i pravítek pro 40 žáků a jednoho učitele. Bedna stojí 4210 korun. Za oněch 519 milionů lze koupit 123 278 takových krabic čili školních tříd. Což teoreticky nabízí základní vzdělání pro 4 931 120 dětí, jež nebudou mít to štěstí, aby se podívaly do Prahy na deset slonů, kteří se mají docela fajn.
