Ještě před rokem byla média plná Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Informace se hrnuly ze všech stran; Petr Nečas dokonce na tiskové konferenci varoval v souvislosti s odvoláním bývalého ředitele Daniela Hermana před nástupem komunistů k moci (mimochodem: Herman je dnes ministrem, Nečas bůhví kde…). A v těchto týdnech a měsících překvapivě nic, takřka ticho po pěšině (snad až na pravidelné a stále stejné texty Martina Fendrycha), přitom se volí definitivní Hermanův nástupce. Že už by to nikoho nezajímalo?
Na webu ÚSTR si přitom člověk může pěkně transparentně přečíst nejen pět konkurujících si projektů, ale už i hodnocení výběrové komise, která je 6. března posoudila. Komise došla k závěru, že naprostým propadlíkem je Karel Světnička a propadlíkem polovičním Viktor Meca. Zbylí tři jsou srovnaní celkem blízko sebe:
- historička Muriel Blaiveová: v průměru 50,88 bodu;
- historik Zdeněk Hazdra: v průměru 50,04 bodu;
- historik Adrian Portmann: v průměru 44,95 bodu.
Co to znamená pro další vývoj? Nic, nebo jen velmi málo. Že Meca a Světnička nemají šanci, se totiž vědělo už dopředu, a protože závěry výběrové komise jsou jen doporučující (ze zákona rozhoduje rada ústavu), tak nepatrné odstupy mezi třemi relevantními jmény říkají vlastně jen jedno: ať už rada ústavu zvolí kohokoli z první trojice, svůj závěr si bez problémů obhájí – těsné hodnocení jí dává bezbřehý manévrovací prostor (podle informací předsedkyně Rady ÚSTR Emilie Benešové bude rada rozhodovat o řediteli na svém dubnovém zasedání).
Jednou za nula, podruhé za deset?
Zajímavější jsou ale hodnocení panelistů, ÚSTR totiž zveřejnil, byť anonymně, i body, které přidělovalo kandidátům devět hodnotitelů. Můžeme se dočíst, že Blaiveové například přiřkl jeden odborník nula bodů za kritérium „zkušenosti“, zatímco jiný odborník jí udělil v tomtéž kritériu bodů hned deset (maximum možného). Za předloženou koncepci pak jeden odborník přiřkl Portmannovi šest bodů, jiný patnáct (maximum), Hazdra měl v tomtéž rozptyl od pěti do čtrnácti bodů a Blaiveová od sedmi do patnácti.
A tak můžeme pokračovat dále: organizační a manažerské schopnosti – Blaiveová rozptyl od tří do deseti, Portmann od dvou do osmi, Hazdra od čtyř do deseti… Když sečteme body udělené pouze hodnotitelem označeným jako „1“, pak třeba Portmann získal jen 32 a Hazdra 55 bodů. Když sečteme body udělené hodnotitelem číslo „6“, pak Blaiveová získala 30 bodů a Portmann 46 bodů.
Volba ředitele ÚSTR proto neprobíhá v rovině odbornosti, to je mýtusNenaznačují tak velké rozdíly, že se někteří odborníci rozhodli přetransformovat minimálně pro účely výběru ředitele ÚSTR v cosi na způsob rozhodčích krasobruslařských soutěží? Odborníci se nepochybně mohou lišit, je však možné, aby se lišili tak, že jeden neudělí v nějakém kritériu ani bod, zatímco druhý nadšeně dává maximum? A obecněji: netransformovala se výběrová komise alespoň částečně (některé osoby v komisi velmi dobře znám a nepodezíral bych je z toho) ve sbor, který nehodnotí ani tak kvalitu projektů jako spíše afinitu k tomu či onomu kandidátovi? Bodové zisky Blaiveové, Hazdry a Portmanna jsou sice v průměru vyrovnané, ale rodí se z tak protikladných hodnocení, že vyrovnanost bodů svědčí spíš o vyrovnanosti afinit než o vyrovnanosti odborných hodnocení.
A mohlo to vůbec dopadnout po několikaleté zuřivé diskusi nad samotným smyslem ÚSTR jinak? Členy komise vybírali radní (každý dva), a mohli vybrat protikladnější odborníky takový Michal Uhl a Naděžda Kavalírová? Volba ředitele ÚSTR proto neprobíhá v rovině odbornosti, to je mýtus – ÚSTR, ať se to někomu líbí, nebo nelíbí, se prostě odborné pověsti těšit v dohledné době nezačne, i kdyby se odborností zaklínal od rána do večera.
Za volbou ředitele proto vidím spíš ideologii, rutinní boj o moc a částečně záchvěvy dobrého úmyslu, aby ÚSTR fungoval alespoň nějak, když už pověst u odborné veřejnosti má minimální (že se o funkci ředitele uchází jen pět kandidátů, hovoří koneckonců za vše). Jde teď jen o to, aby ten dobrý úmysl převládl, protože se zdá, že ÚSTR tu s námi ještě nějakou dobu pobude.
