Ústavní soud: Náhrady za nevydané majetky církve danit nebudou

Ústavní soud zrušil uvalení 19procentní sazby na náhrady, jež mělo platit od ledna příštího roku z vůle ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Podle něj bylo porušeno legitimní očekávání jednotlivých církevních subjektů, v důsledku čehož byl porušen hned první článek Ústavy České republiky, jenž hovoří o tom, že žijeme v demokratickém právním státě.

Restituce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Restituce. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Restituce.

Když vláda nemá dost poslanců na většinu a musí spoléhat na komunistickou berlu, občas jí nezbude než sednout do vlaku, o němž ví, že pojede do zdi. Tak to bylo i s příběhem o zdanění náhrad v rámci církevních restitucí ukončeným v úterý 15. října. Ústavní soud zrušil uvalení 19procentní sazby na náhrady, které mělo platit od ledna příštího roku z vůle ANO, ČSSD, KSČM a SPD.

„Bylo porušeno legitimní očekávání jednotlivých církevních subjektů, v důsledku čehož byl porušen hned první článek Ústavy České republiky, který hovoří o tom, že žijeme v demokratickém právním státě,“ řekl k tomu soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Od počátku politici tušili, že to tak dopadne.

Za prvé, stát prostřednictvím vlády Petra Nečase (ODS) v roce 2012 zákonem uznal, že bývalý totalitní režim způsobil církvím křivdu, již chce nynější demokratický režim odčinit. Za druhé s každou církví, jíž komunisté něco sebrali, podepsala Nečasova vláda smlouvu. Tím bylo dáno, kdo má na co právo, kdo jakou povinnost – protože uzavřené smlouvy lze měnit jedině, když s tím obě strany souhlasí.

Odmítnutá daňová logika

Před šesti lety se Ústavní soud vyjadřoval k církevním restitucím jako takovým z podnětu ČSSD. Už tehdy součástí verdiktu, jenž ponechal vyrovnání v platnosti, bylo zdůraznění role smluv. Proto se komunisté se svým posledním návrhem tvářili, že jim jde o odstranění daňové nerovnosti, nikoli o torpédování majetkové odluky a zhojení starých křivd. Na nález v úterý 15. října reagovali tím, že to respektují, ale že je to nespravedlivé.

Hnutí ANO se ztotožnilo se starou sociálnědemokratickou cifrou, že náhrady byly předražené o 54 miliard. To nejde říct, přesnou částku nikdo nezná – už při schvalování zákona se politici shodli, že cifru určí podle vzorce, kde se zohlední typ nemovitosti i její umístění. Protože kdyby to měl katastrální úřad vše změřit a nacenit, samo o sobě by to stálo neospravedlnitelně mnoho. Ústavní soud na daňovou logiku návrhu nepřistoupil.

Argumentovali tím, že jiní restituenti na daňovou výjimku nárok neměli a původní výpočet významně nadhodnotil, kolik mají církve v náhradách dostat. ČSSD mohla těžko opustit téma, s nímž v roce 2013 vyhrála volby, byť ze všech analýz sociální demokraté tušili, že je neprůchozí. Pro ANO představovalo přihlášení se ke komunistické verzi spravedlnosti existenční nutnost, jestliže chce mít v dolní komoře dost hlasů na odmávání zákonů včetně toho o státním rozpočtu.

Hnutí se ztotožnilo se starou sociálnědemokratickou cifrou, že náhrady byly předražené o 54 miliard. To nejde říct, přesnou částku nikdo nezná – už při schvalování zákona se politici shodli, že cifru určí podle vzorce, kde se zohlední typ nemovitosti i její umístění. Protože kdyby to měl katastrální úřad vše změřit a nacenit, samo o sobě by to stálo neospravedlnitelně mnoho.

Ústavní soud na daňovou logiku návrhu nepřistoupil. „V případě finanční náhrady podle zákona o majetkovém vypořádání nešlo o zdanění, o faktickou daň, o snahu naplnit státní pokladnu, ale především o faktické a v právním státě nepřípustné snížení finanční restituční náhrady, která má sloužit ke zmírnění některých křivd spáchaných v době totality,“ uvedl Jirsa.

Nutný souhlas duchovních

Jedna ze slabin návrhu na zdanění byla jeho dodatečná povaha – třebaže se mělo srážet až z toho, co se vyplatí od příštího roku dál, výše náhrad je určená zákonem a smlouvami. Celý jejich objem o 59 miliardách korun bez inflace, vyplácený až do roku 2043 v tranších o přibližně dvou miliardách, představuje přijatý závazek s 30letým legitimním očekáváním. Jakýkoli zásah spuštěný kdykoli v průběhu 30 let, do nichž jsou splátky náhrady rozděleny, má nepřípustný retroaktivní charakter.

Z analýz, jimiž se vyzbrojil už někdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), je jasné, že není kudy otevřít zákon, když s tím nebudou duchovní souhlasit. Po úterý 15. října je zřejmé, že cesta nevede ani přes zdanění.

„Mnohokrát jsme uváděli, že není co zdaňovat, že finanční náhrada již byla poskytnuta a nyní se pouze splácí. Zákon ve skutečnosti nedaní náhrady, ale zpětně mění jejich výši. Takový postup by byl protiústavní vůči komukoli, nic specificky církevního na tom není,“ sdělil k nálezu generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Vyjádřila se i hlava tuzemských katolíků, nejpočetnější ze zdejších církví, kardinál Dominik Duka: „Jsem rád, že 30 let po pádu komunismu to nejsou komunisté, kdo určuje meze působení církví. Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie.“ Tím by měly být vyčerpané nápady, kudy se nabořit do majetkového vypořádání. Z analýz, jimiž se vyzbrojil už někdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), je jasné, že není kudy otevřít zákon, když s tím nebudou duchovní souhlasit. Po úterý 15. října je zřejmé, že cesta nevede ani přes zdanění.

Majetková odluka v číslech a datech

  • Zákon o majetkovém vypořádání prosadila vláda Petra Nečase v roce 2012, rok nato se dle něj začal vracet majetek a vyplácet náhrady.
  • 56 procent zabaveného majetku se církvím vrací přímo, v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
  • 59 miliard činí náhrady za majetek, který vydat nelze. V částce není zahrnuta inflace, s ní je částka přibližně dvojnásobná.
  • V roce 2030 přestane církvím chodit státní příspěvek na platy duchovních. V prvních třech letech po schválení zákona dosahoval 1,4 miliardy ročně, od roku 2016 každý rok o pět procent klesá.
  • V roce 2043 skončí výplata náhrad, čímž se dovrší odluka církve od státu.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.