Stovky lidí utopily své celoživotní úspory v projektu levného bydlení u Prahy, na něž je v devadesátých letech nalákala firma H-System. Z atraktivní investice se totiž po pár letech vyklubal ukázkový „tunel“. H-System zkrachoval a skončil v konkurzu. Jeho klienti byli na dlouhé roky odsouzeni k nejistotě, o jejich penězích rozhodovali trestní soudci a konkurzní správci. Zpět dostali jen malou část.
Majitel firmy Petr Smetka a tři bývalí manažeři Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma sice byli v roce 2004 odsouzeni k vysokým trestům a náhradě škody, ve vězení ale skončil jen Smetka. Pražský vrchní soud totiž v roce 2006 zpochybnil výši trestů pro zbylé aktéry a justiční přetahovaná trvala tak dlouho, až ji ukončila amnestie Václava Klause, která zastavila všechna trestní řízení trvající déle než osm let. Včetně kauzy H-System, jež po téměř 14 letech skončila se silnou pachutí.
Kompenzace nemajetkové újmy
Exmanažeři vytunelované firmy Vítek, Eliáš a Tůma se jistě zaradovali. Vyvázli s čistým štítem, přestože soudy nikdy nezpochybnily jejich vinu a roky se handrkovaly jen o délce trestu. Klausova amnestie však do svízelné situace dostala stovky poškozených klientů H-Systemu. „Amnestie anulovala odsuzující rozsudek nad trojicí manažerů. Vyhnuli se tedy své povinnosti zaplatit škodu způsobenou podvodem, která činí téměř jednu miliardu korun,“ řekla LN Hana Marvanová, která zastupuje asi šedesát poškozených.
Poškození požádali český stát o kompenzaci nemajetkové újmy, která jim vznikla vleklým soudním řízením. Argumentovali, že byli téměř 14 let udržováni v nejistotě a nakonec nedosáhli ani morální satisfakce v podobě odsouzení pachatelů. |
Soudy je sice odkázaly na podání civilní žaloby, tato cesta ale podle Marvanové není průchodná. „Neměli by šanci unést důkazní břemeno, a pokud by spor prohráli, museli by platit vysokou náhradu nákladů řízení protistraně. Tento postup jsem proto svým klientům kvůli vysokým rizikům nedoporučovala a nevím o nikom, kdo by žalobu podal,“ popisuje právnička komplikace.
Po amnestijním zásahu se poškození mohli majetkově hojit leda na Petru Smetkovi. Ten ale opustil brány věznice loni v říjnu jako jeden z nejvíce zadlužených lidí v republice, zbývá mu splatit více než tři čtvrtě miliardy korun. Když přišli o možnost získat peníze od Vítka, Eliáše a Tůmy, vydali se poškození jinou cestou. Požádali český stát o kompenzaci nemajetkové újmy, která jim vznikla vleklým soudním řízením. Argumentovali, že byli téměř 14 let udržováni v nejistotě a nakonec nedosáhli ani morální satisfakce v podobě odsouzení pachatelů.
Důležitý precedent
„Je to poslední možnost, jak mohou získat aspoň nějakou kompenzaci,“ vysvětluje Hana Marvanová. Ministerstvo spravedlnosti ale poškozeným přiznalo jen symbolické odškodnění – 2314 korun. Prý s ohledem na vysoký počet poškozených v dané kauze. „Ta částka je naprosto nedostatečná, podle Evropského soudu pro lidská práva náleží za průtahy náhrada 15 až 20 tisíc korun za jeden rok řízení,“ tvrdí Marvanová. Poškození tedy svůj nárok uplatnili u soudu a žádali přes čtvrt milionu korun.
Obvodní soud pro Prahu 2 jim však nepřiznal nic a Městský soud v Praze jen zhruba 15 tisíc korun. Kompenzaci za průtahy razantně seškrtal kvůli extrémní složitosti kauzy H-System a proto, že případ několikrát projednávaly různé soudní instance. Když věc smetl i Nejvyšší soud, dostala ji na stůl ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. V pondělí 30. října její senát rozhodl ve prospěch poškozených. Je prý nespravedlivé, aby handrkování mezi soudy šlo k jejich tíži. Přiznaná finanční kompenzace tudíž neodpovídá evropským standardům.
Je to důležitý precedent, dává naději na vyšší satisfakci desítkám lidí, kteří se soudí se státem kvůli kauze H-System. Klíčové je, že justiční ping-pong nemůže být důvodem pro snížení náhrady. Není spravedlivé, aby obžalovaní byli kvůli průtahům osvobozeni a poškozeným šly průtahy naopak k tíži. |
„Trestní řízení bylo příliš zdlouhavé a probíhal tam takzvaný ping-pong. To znamená, že vyšší soudy opakovaně vracely věc soudům nižším. Za tuto nefunkčnost soudního systému musí stát nést zodpovědnost,“ vysvětlila verdikt soudkyně Šimáčková. Uvedla také, že účelem amnestie by nemělo být zhoršení postavení poškozených v trestním řízení. Kauzou se teď bude muset znovu zabývatNejvyšší soud, který se jí předtím zbavil z formálních důvodů. Ústavní nález mu přitom dává vodítka, jak by měl rozhodnout. Lze předpokládat, že přiznaná náhrada bude výrazně vyšší.
„Je to důležitý precedent, dává naději na vyšší satisfakci desítkám lidí, kteří se soudí se státem kvůli kauze H-System. Klíčové je, že justiční ping-pong nemůže být důvodem pro snížení náhrady. Není přece spravedlivé, aby obžalovaní byli kvůli průtahům osvobozeni a poškozeným šly průtahy naopak k tíži,“ interpretuje verdikt advokátka Marvanová.
Spletitá kauza H-System
|