Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ústavní právník Marek Antoš: Senát nemůže přijímat cokoliv

  22:21

Prezident Zeman chce prostřednictvím své vlády úkolovat senátory, aby schvalovali vybraná zákonná opatření. Je to v souladu s Ústavou?

foto: © ČTK, montáž ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Kolem rozpouštění sněmovny, vyhlášení voleb a průběhu legislativního procesu v mezidobí, kdy Česko nebude mít Poslaneckou sněmovnu, se objevil bezpočet právních interpretací. Navzájem se přestřelují poslanci, senátoři i členové vlády. Prezident Miloš Zeman si už plánuje, jak bude Senát na návrh jeho vlády rušit zdanění dividend, a nepochybně dostane ještě další pozoruhodné nápady.

Jak ovšem v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ upozorňuje ústavní právník Marek Antoš z Univerzity Karlovy, zákonná opatření se mají využívat jen pro neodkladné záležitosti. A pokud je na své první schůzi ihned neschválí i nová sněmovna, stejně spadnou pod stůl. Antoš také vyvrací některé právní interpretace o rozpouštění sněmovny a vyhlašování voleb, které v posledních dnech zaznívaly ve sněmovně.

ČESKÁ POZICE: Sněmovna si v úterý 20. srpna odhlasovala rozpuštění, které ovšem formálně musí provést prezident. Ačkoliv je následné vyhlašování voleb spojené s řadou závazných lhůt, s rozpouštěním sněmovny prezidentovi žádná lhůta neběží?

ANTOŠ: Teď mu žádná lhůta neběží, nicméně panuje všeobecná shoda na tom, že má konat bez zbytečného odkladu. Tedy v řádu dnů by měl prezident zareagovat a sněmovnu rozpustit, protože na rozdíl od ostatních případů uvedených v článku 35 Ústavy (týká se různých případů rozpouštění sněmovny – pozn. red.) je prezident v tomto případě povinen sněmovnu rozpustit – nemůže přemýšlet o tom, zda to udělá, nebo neudělá. Tím pádem by měl jednat relativně rychle.

ČESKÁ POZICE: A od momentu, kdy prezident sněmovnu rozpustí, začíná běžet lhůta pro konání voleb?

ANTOŠ: Volby se musejí konat do šedesáti dnů od rozpuštění. Přičemž zároveň platí podmínka uvedená ve volebním zákoně, že volby musejí být vyhlášeny nejpozději padesát dní před dnem voleb. Čili od okamžiku rozpuštění sněmovny už není příliš velký manévrovací prostor. Tím, že se musejí konat v pátek a v sobotu, je ten manévrovací prostor omezen ještě výrazněji.

ČESKÁ POZICE: Pak je tu několik nejasností kolem legislativního procesu v mezidobí bez sněmovny. Narazili jsme například na názor, že prezident by se mohl domluvit se sněmovnou na tom, že by ji fakticky rozpustil třeba až třicet dní před volbami (podrobněji v rozhovoru s předsedou ústavně právního výboru Stanislavem Polčákem) – aby sněmovně umožnil dokončit legislativní proces i u norem, které by horní komora sněmovně vracela.

ANTOŠ: Tohle možné není, protože volby mohou být vyhlášené až v tom momentě, kdy je sněmovna rozpuštěna. Není možné je vyhlásit předem. K tomu, aby mohly být vyhlášené volby v těch lhůtách, o kterých byla řeč, prostě musí dojít k rozpuštění sněmovny a není možné rozpustit sněmovnu až pár týdnů před volbami.

ČESKÁ POZICE: Předpokládejme tedy, že prezident zhruba během týdne sněmovnu rozpustí a vyhlásí volby. Co se tedy stane se zákony, které právě odešly ze sněmovny do Senátu? Už jsme zaznamenali i názor, že by nemohly platit ani z formálního důvodu, protože je nepodepíše šéf sněmovny.

„Kde bude veto Senátu nebo prezidenta, tam návrh zákona končí, a kde to projde Senátem i Hradem bez potíží, tak tam není důvod, proč by ty zákony nemohly platit“ANTOŠ: Návrhy zákonů schválené sněmovnou normálně pokračují dál. Přestože je sněmovna rozpuštěná, může o nich dál jednat Senát a může je schvalovat, mohou být poslány k podpisu prezidentovi. V tomhle problém není. Pouze v případě, že by Senát přijal nějaké pozměňovací návrhy k některému z těch zákonů, popřípadě je sněmovně vrátil, tak se tento konkrétní návrh zákona nestane zákonem, nemohl by platit. Podobně i v případě, kdy by zákon sněmovně vrátil prezident republiky. Právě proto, že neexistuje žádná sněmovna, která by mohla Senát nebo prezidenta přehlasovat. A nová sněmovna to rovněž udělat nemůže, protože to zase zakazuje jednací řád.

Čili kde bude veto Senátu nebo prezidenta, tam ten návrh zákona končí, a kde to projde Senátem i Hradem bez potíží, tak tam není důvod, proč by ty zákony nemohly platit. Chybějící podpis předsedy Poslanecké sněmovny nevadí, některé zákony zase nemají podpis prezidenta republiky, a není to překážka pro to, aby vyšly ve Sbírce zákonů a začaly platit. Když funkce předsedy sněmovny nebude obsazená, tak to prostě nepodepíše, ale zákon vyjde ve sbírce a bude platit.

ČESKÁ POZICE: Dost se nyní mluví i o možnosti Senátu přijímat zákonná opatření. Jakou ta mají platnost?

ANTOŠ: Zákonné opatření může navrhnout jen vláda a schvaluje ho Senát. Může to být jen v případech, které nesnesou odkladu, je to výjimka z řádného legislativního procesu, nemůže se tam prostě schvalovat cokoliv. A v těchto případech, kdy vláda navrhne a Senát schválí, tak nová sněmovna musí o těchto zákonných opatřeních jednat hned na své první schůzi po volbách. Pokud je neschválí, tak automaticky pozbývají platnosti. Čili platí v mezidobí poté, kdy projdou Senátem, a než se sejde poprvé sněmovna. Ovšem pokud by je sněmovna neschválila hned na své první schůzi, tak další platnosti pozbývají.