Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

USA po Bostonu: Pochybnosti o Obamově imigrační reformě

USA

  20:36

Teroristický útok bratrů Carnajevových vyvolává otázku: Jak z přistěhovalecké legislativy vyčlenit lidi, kteří chtějí ubližovat?

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Přistěhovalecká totožnost pachatelů teroristického útoku během Bostonského maratonu se dostala na povrch, právě když Kongres USA zahajuje debatu o reformě imigrační politiky. Prezident Barack Obama a jeho demokraté chtějí milionům nelegálních přistěhovalců otevřít cestu k občanství. Voličsky sílící demografickou skupinu si nechtějí znepřátelit ani opoziční republikáni. Boston však nastolil nové otázky.

Vyšetřovatelé z útoku viní bratry Tamerlána a Džochara Carnajevovy, někdejší čečenské azylanty z Dagestánu, kteří v USA časem získali trvalý pobyt, respektive občanství. „S přihlédnutím k událostem tohoto týdne je důležité pochopit mezery v našem imigračním systému,“ upozornil iowský republikánský senátor Chuck Grassley na úvod slyšení o navrhované reformě. A položil otázku: „Jak zajistíme, aby lidé, kteří nám chtějí ubližovat, neměli nárok na výhody v imigrační legislativě?“

Děravý systém

Nejspornějším bodem imigrační reformy byla až dosud „amnestie“ pro jedenáct milionů nelegálních přistěhovalců (většinou Latinoameričanů), která by jim umožnila získat občanství USA. Kritici namítali, že by fakticky šlo o odměnu za porušování amerických zákonů. Úlitbou by si navíc demokraté zajišťovali loajalitu nových voličů.

Po loňské porážce v prezidentských volbách se i mnozí republikáni začali přimlouvat za vstřícnější přistěhovaleckou politiku

Po loňské porážce v prezidentských volbách se však i mnozí republikáni začali přimlouvat za vstřícnější přistěhovaleckou politiku. Spoléhání se na tradiční voličské opory se dle nich demograficky jeví neodvratně neudržitelné. A podporou imigrační reformy by se prý mohli pokusit zavděčit kýženému hispánskému elektorátu.

I odpůrci „amnestie“ ovšem připouštějí potřebu nějak napravit současný děravý imigrační systém, který se vymkl kontrole. Deportace všech jedenácti milionů nelegálních přistěhovalců, kteří už v USA mnohdy žijí a pracují několik generací, je totiž z praktických i humanitárních důvodů v podstatě vyloučená.

V ožehavé debatě se však zatím příliš neobjevovali legální imigranti, kteří v historicky přistěhovalecké zemi nevzbuzují mezi starousedlíky takové vášně jako například v západní Evropě. Případ bratrů Carnajevových to může změnit. Mladší Džochar přicestoval do USA s rodiči na turistické vízum v roce 2002, kdy mu bylo devět let, a rodina následně získala politický azyl. Starší Tamerlán přicestoval o rok později. Od roku 2007 měli povolení k trvalému pobytu. Džochar nakonec získal i občanství – hořkou ironií loni 11. září.

Stejně jako v Evropě

Od teroristických útoků 11. září 2001 se v USA na rozdíl od jiných zemí neuskutečnily bombové atentáty islamistických extremistů. V západní Evropě se bezpečnostní slabinou ukázala radikalizace zdánlivě asimilovaných mladých muslimů z přistěhovaleckého prostředí – ať už první nebo druhé generace. Mezi pachateli bombového útoku na příměstské vlaky v Madridu v roce 2004 byl například vzorný zaměstnanec realitní kanceláře, který získal španělské vysokoškolské stipendium. Tři ze sebevražedných atentátníků na hromadnou dopravu v Londýně v roce 2005 byli v Británii rození synové pákistánských přistěhovalců.

Proměna bratří Carnajevových je dnes už povědomá protiteroristickým složkám tajných služeb nejen v Evropě

Po útocích v Madridu a Londýně se Američané chlácholili tím, že muslimští přistěhovalci do USA jsou lépe asimilovaní než ti evropští. Experti však upozorňovali, že „muslimové v USA jsou vůči radikalismu odolnější, nikoli však imunní“. Proto je dnes proměna bratří Carnajevových už povědomá protiteroristickým složkám tajných služeb nejen na starém kontinentu. V určité chvíli propadli subkultuře původně nábožensky vlažných mladých muslimů, kteří se z pocitu odcizení od většinové západní společnosti přimkli k islámu. Například o jednom ze sebevražedných pilotů z 11. září 2001, rodákovi z Libanonu, se tradovalo, že „v Bejrútu nikdy nevynechal žádný večírek, v Berlíně pak žádnou modlitbu“.

Zejména přeživší mladší bratr Džochar Carnajev nedával znát, co se mu honí hlavou. Když před časem získal zaměstnání jako plavčík u bazénu Harvardovy univerzity, přijímací pohovor s ním shodou okolností vedl veterán americké námořní pěchoty George McMasters, který dříve vyslýchal zajaté džihádisty na Guantánamu. „Pro mě je to surrealistické. Když si vezmete, že jsem s těmito típky měl deset let co do činění,“ přemítá McMasters, kterému prý Džochar připadal jako zdvořilý mladý muž, „a pak se vrátím domů a mám je tu na dvorku, u sebe v bazénu!“

Tamerlánovy úspěchy

FBI naopak přiznává, že už v roce 2011 Tamerlána vyslýchala na žádost zahraniční zpravodajské služby (ruské FSB), ale nic problematického na něm prý neshledala. Tamerlán je od 11. září 2001 už pátým člověkem, který se podílel na přípravě či provedení teroristického útoku, ač ho FBI předtím vyslýchala (ale nezadržela). Dalšími byli například někdejší host na oběd v Pentagonu a pozdější šéfideolog al-Kájdy na Arabském poloostrově Anwar al-Awlaki či major americké armády Nidal Hasan. Ten po e-mailové konzultaci s Awlakim postřílel na základně Fort Hood v Texasu třináct vojáků. (Ministerstvo obrany USA z politicky korektní obezřetnosti klasifikovalo útok jako „násilí na pracovišti“, nikoli jako terorismus).

S obracením na islámskou víru měl Tamerlán úspěch u amerických studentek dychtících po exotice

Tamerlánův otec vypráví, že si u nich doma s agenty FBI popovídali nad šálkem čaje o zálibách jeho syna: „Říkali mi, že všechno sledují – co si prohlížíme na internetu, o čem se bavíme po telefonu. Říkal jsem, že je to v pořádku, že dělají, co mají.“ Tamerlánova matka vzpomíná, že její syn byl při pohovorech s agenty FBI vzdorovitý. „Jsem v zemi, která mi dává právo číst, cokoli chci, a sledovat, cokoli chci,“ vybavuje si Tamerlánova slova paní Carnajevová. A dodává: „Dokonce se snažil agenta obrátit na islám.“

S obracením na islámskou víru měl Tamerlán větší úspěch u amerických studentek dychtících po exotice. Jedna z nich, Katherine Russelová, kvůli urostlému Kavkazanovi dokonce v posledním roce univerzity zanechala studií, konvertovala k islámu, oblékla si burku a porodila mu dceru.

„Imigrační politika asimilace imigrantů do naší kultury příliš nefunguje. Místo toho asimilují oni nás do své kultury. Ta jeho manželka, nechala si provést i ženskou obřízku?“ rýpla si konzervativní provokatérka Ann Coulterová. A dodala: „Naše imigrační politika nemá nic společného s prospíváním Americe. Místo toho je nástrojem řešením vnitřních problémů jiných zemí, a tak přijímáme z Ruska jeho radikály.“

Další kritické hlasy

Podobně zostra se vyjádřil také bývalý illinoiský republikánský kongresman Joe Walsh. „Této zemi se minulý týden dostalo drsného připomenutí, že jsme ve válce. Nejenže bychom se měli nad imigrací do naší země ještě zamyslet, ale měli bychom začít vyčleňovat ty, kteří jsou v této válce našimi protivníky – mladé muslimské muže,“ prohlásil pro televizní stanici MSNBC.

Republikánský kongresman Peter King: „Musíme účinněji dohlížet na muslimskou komunitu, protože z ní hrozba vychází“

Přestat chodit okolo horké kaše doporučuje také newyorský republikánský kongresman Peter King: „Musíme účinněji dohlížet na muslimskou komunitu, protože z ní v těchto případech hrozba vychází. Proto je v této komunitě jen v New Yorku nasazeno tisíc policistů, za což je policejní ředitel bohužel popotahován strážci politické korektnosti v listu The New York Times či v agentuře Associated Press. Ale faktem je, že jsme v New Yorku překazili už 16 plánovaných útoků. Už nejde o útočníky ze zámoří, místo toho získávají lidi v naší zemi.“

King se dušuje, že jde o čistě pragmatické řešení bez rasových či náboženských předsudků. A připomíná: „Devětadevadesát procent muslimů jsou vzorní Američané, ale faktem je, že z této komunity hrozba pochází. Když šla FBI po gangu ,Westies‘, posvítila si na komunitu Irů, když šla po mafii, posvítila si na Italy.“

Možnost širší spolupráce

Zatím nelze vyloučit, že bratři Carnajevové do svých krvavých plánů nezasvětili nikoho z muslimské komunity. Kdyby však byli součástí širší řízené organizace, nejspíš by vzápětí po útoku zbrkle nevyloupili benzínku. Poměrně zdařilá synchronizace a promyšlené načasování výbuchů v cílové rovince bostonského maratonu i tuhý odpor, který na útěku kladli pronásledující přesile policistů, ovšem naznačují, že možná prodělali alespoň nějaký výcvik.

Zatím nelze vyloučit, že bratři Carnajevové do svých krvavých plánů nezasvětili nikoho z muslimské komunity

Pouhý týden po bostonském krveprolití byla v Kanadě dopadena další dvojice přistěhovalců, která prý v součinnosti s al-Kájdou plánovala vykolejit vlak na trase New York-Toronto. Ta se ovšem v multikulturní Kanadě asimilačními mimikrami ani příliš nezatěžovala. Jeden z obviněných, tuniský rodák Šiháb Saghajr, je sice doktorandem v nanotechnologické laboratoři quebecké univerzity a publikoval několik akademických statí o nových metodách diagnostikování rakoviny prostaty a HIV, ale svůj osobní profil na internetové síti LinkedIn ozdobil černým praporem al-Kájdy.

Druhým obviněným muslimským přistěhovalcem s trvalým pobytem v Kanadě je občan Spojených arabských emirátů palestinského původu Ráid Džásir. Ani v multikulturním prostředí předměstí Toronta nepřišlo jeho sousedům úplně obvyklé, že v zahradě za jeho domem často posilují s činkami vousatí mladí muži odění do tradičních muslimských oděvů.

Další Obamova priorita

Doufejme, že útočník z Bostonského maratonu je bílý Američan,“ zněl stereotypní titulek levicově liberálního autora, ještě než FBI ukázala na bratry Carnajevovy. Jedna autorka však neztrácela naději ani poté: „Když po přestřelce ležel na zemi obklíčený neznámý blonďák, doufala jsem, že chlápek v bílé kšiltovce na fotkách FBI měl na sobě snad jen paruku a že ve skutečnosti byl vespod blonďatý pravicový terorista snažící se útok svést na muslimy.“

Je příznačné, že Obama má větší šanci prosadit imigrační reformu než odejmout Američanům právo se ozbrojovat jako dosud

Bratři Carnajevové před závěrečnou honičkou s policisty unesli auto s „multikulturní“ samolepkouCOEXIST na nárazníku, jež je prý mezi massachusettskou liberální levicí téměř obligátní – má signalizovat odhodlání majitele vozu k mírovému soužití různých kultur. Konzervativní američtí komentátoři jízlivě podotýkají, že nebýt písmene „C“ znázorňujícího islámský půlměsíc, nebyla by taková samolepka vůbec třeba.

Vedle imigrační reformy je další prioritou prezidenta Obamy ve druhém funkčním období omezení držených palných zbraní. Komik a rozhlasový hlasatel Adam Carolla se v této souvislosti ptá, které auto by se spíše stalo obětí únosu: „To se samolepkou COEXIST anebo to se samolepkou ‚Vůz pojištěný u firmy Smith & Wesson‘?“ Je příznačné, že Obama má větší šanci prosadit imigrační reformu než odejmout Američanům právo se ozbrojovat jako dosud.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.