USA mohou posílit postavení ropné velmoci

Byl to opravdu šok, říká irácký ministr ropného průmyslu Ádil Abdal Mahdí o boomu těžby americké břidlicové ropy v posledních letech. Země sdružené v organizaci ropných exportérů (OPEC) zaspaly a postupně zjistily, že díky novým metodám získávání černého zlata z břidlic USA státy otočily chod dějin a po dlouhodobém poklesu těžby opět nastartovaly její výrazný růst.

Loni pak přišel protiútok OPEC v čele se Saúdskou Arábií. Ta se oproti dřívější praxi rozhodla neomezovat produkci ropy, i když by tak mohla bránit poklesu jejích cen. Tuto novou saúdskou strategii Američané určitě bolestně pocítili, ale celkově měla zatím jen omezené dopady.

Nepotvrzená smrtelná rána

Dlouhodobý trend stále favorizuje USA, což potvrdila například čerstvá data ropné korporace BP. USA předstihly Rusko a staly se světovou jedničkou v souhrnné produkci obou strategických surovin – ropy i zemního plynu. USA jsou před Saúdskou Arábií také světovou jedničkou v těžbě samotné ropy. Pokud jde o černé zlato, USA dosáhly loni nejvyšší těžby od sedmdesátých let 20. století na úrovni 11,6 milionu barelů denně.

„Důsledky břidlicové revoluce v USA jsou skutečně rozsáhlé,“ prohlásil hlavní ekonom společnosti BP Spencer Dale podle citace agentury Bloomberg.Kdyby přitom platila tvrzení skeptiků, už dnes měli být Američané na kolenou. Cena ropy klesla z loňské červnové úrovně 115 dolarů za barel severomořské suroviny typu Brent na méně než 50 dolarů na začátku letošního roku a zhruba 63 dolarů nyní.

Příliš drahá těžba z břidlic měla podle některých odvážných tvrzení pomalu dostat smrtelnou ránu. To se nepotvrdilo a dnes o to častěji zaznívá opačné tvrzení. „Malé společnosti typu nezávislých břidlicových těžařů v USA budou formovat globální ropný trh,“ napsal na webových stránkách Newsweek.com Ariel Cohen, ředitel amerického Centra pro energii, přírodní zdroje a geopolitiku.

Trumfy Saúdů

Ne všichni s tím souhlasí. Malí američtí těžaři jsou po svém mohutném nástupu v minulých letech přece jen finančně vyčerpaní a mohou je pohltit větší hráči. Především obří ropné korporace, které se dosud do nekonvenční těžby nepouštěly. Shoda ovšem panuje v tom, že soumrak těžby břidlicové ropy nenastal.

O co vlastně přesně Saúdům šlo? Když se loni rozhodli, že v době klesajících cen nebudou snižovat produkci ropy, dali tím jasně najevo, že fakticky bojují s Američany o podíl na globálním trhu. Není pochyb, že to byl jeden z hlavních cílů. Nic na tom nemění ani skutečnost, že zrovna tak byla podle všeho saúdským terčem také země, která jim celkově vadí mnohem více – regionální soupeř Írán, kterého by mohlo povzbudit rušení sankcí ze strany Západu.

V konkurenčním boji s americkými těžaři z břidlic měli mít Saúdové v rukou veškeré trumfy. Náklady na těžbu v dobře přístupných oblastech Saúdské Arábie jsou mnohem nižší. A ukázalo se, že saúdský tlak jisté dílčí výsledky přinesl – počet ropných vrtů na pevnině v USA klesl od loňského října o 60 procent a v posledních měsících také podle všeho začala mírně padat celková těžba břidlicové ropy.

Dokonalejší těžba

Jenže se také ukázalo, že mnozí Američané mohou být pod tlakem ještě výkonnější než dříve. Tamní těžaři se zaměřili na výrazné zvýšení ekonomické efektivity, zbavovali se méně výnosných aktivit a některé investičně náročné projekty odkládali. „Břidlicové firmy se ukázaly mnohem odolnější, než Saúdové a další členové OPEC očekávali,“ napsal britský týdeník The Economist.

Součástí americké reakce jsou stále dokonalejší technologie a lepší směsi využívané v rámci těžby při hydraulickém štěpení neboli frakování, kdy se využívají chemikálie a velké množství vody. Cílem je přitom nejen vyšší efektivita, ale také šetrnější přístup k životnímu prostředí. Podstatně tak klesla hranice ceny ropy, při níž už břidlicoví těžaři dokážou vydělávat – v nejnadějnějších oblastech těžby v Texasu to je dokonce 42 dolarů za barel, zatímco loni se mluvilo ještě zhruba o 60 dolarech. A čeká se další pokles.

Dokonalejší břidlicová těžba umožňuje rychlé změny plánů – malé vrty je možné rychle otevírat, vytěžit a objem těžby pružně přizpůsobovat momentální ceně ropy. Při jakémkoliv jejím růstu Američané nejspíš dokážou rychle nastartovat. Právě v této schopnosti flexibility je jejich největší naděje – zatímco OPEC se v boji o tržní podíl zbavil své role kyvadla na globálním trhu, mohou se jí chopit Američané – a to na čistě tržních principech. V boji o postavení nejsilnější ropné velmoci se USA dostaly do role favoritů.