Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Úplné vyhynutí včelám nehrozí, lidé jim však motají hlavy

Evropa

  13:02

V Česku se včelám poměrně daří, i proto, že jejich chov je především hobby, na rozdíl od mnoha jiných zemí.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

V Evropské unii i ve světě byl v posledních letech zaznamenán značný úhyn včel medonosných, v Severní Americe dokonce masivní. Odborníci si vyměňují řadu názorů, co je příčinou. Mezitím EU kvůli úhynu včelstev zakazuje některé problematické pesticidy.

V České republice se však včelám zatím docela daří – i přes problémy s chorobami. Vedoucí výzkumu Výzkumného ústavu včelařského Dalibor Titěra v rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvádí na pravou míru některé mýty o včelách, zamýšlí se ovšem i nad možnými příčinami úhynu včelstev. Mimo jiné upozorňuje na způsob, jakým včely pomocí kolektivní inteligence a dokonalé souhry zabezpečují hledání a zajišťování potravy: „Včelí dorozumívání může být ve znečištěném životním prostředí velmi snadno narušeno.“

ČESKÁ POZICE: Traduje se, že to kdysi řekl Albert Einstein: Kdyby zmizely na Zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života. Je na tomto výroku, bez ohledu na autorství, podle vás něco pravdy?

„Přes problémy, které včelstva ve světě mají, máme zkušenost, že když má problémy jeden druh, rychle ho nahradí jiný, a úplný výhyn proto nehrozí“TITĚRA: To je třeba brát trochu s rezervou. Kdyby vyhynuly všechny včely medonosné, kvůli tomu by lidstvo nezaniklo. Kdyby vyhynuly všechny včely jako takové, to znamená nejen medonosné, ale i stovky druhů samotářských včel, takovou situaci si umím představit možná nějak těsně po termonukleární válce, v takovém případě by asi Einstein měl pravdu. Ale je to skutečně hypotetická situace, protože přes problémy, které včelstva ve světě mají, máme zkušenost, že když má problémy jeden druh, rychle ho nahradí jiný, a úplný výhyn proto nehrozí.

ČESKÁ POZICE: OSN však v roce 2011 varovala, že pokud se vymírání nezastaví, světu hrozí katastrofa.

TITĚRA: Nevím, zda katastrofa, ale rozhodně by se to projevilo. Mnoho lidí si včel považuje kvůli medu, ale jejich skutečný význam je v opylování rostlin, v našich podmínkách především ovoce a do určité míry například řepky. Odhaduje se, že v severoamerické a evropské kultuře se včely podílejí na 15 až 30 procentech potravy. Není tedy pravda, že by bez včel nebyla potrava pro lidstvo, protože ostatní důležité plodiny jsou samosprašné a včely ke svému rozmnožování nepotřebují, ale určitých potravin by zkrátka bylo bez včel méně. Výhodou včely navíc je, že ji můžeme jednoduše transportovat v úlech tam, kde právě zemědělcům chybí. V přírodě žijí stovky druhů samotářských včel, které opylují louky ve svém okolí, ale například ovocné plantáže by se bez včel medonosných asi neobešly, respektive byl by nižší výnos.

Včely mohou ztrácet orientaci a paměť

ČESKÁ POZICE: OSN dále tvrdí, že stav včelstev je účinným indikátorem stavu životního prostředí. Dá se to takhle říct?

TITĚRA: Určitě. Včelstva hynou v důsledku nemocí a v důsledku znečištění ovzduší emisemi. Je také například změřeno, že pokud je v přírodě arsen, včelstva vymírají. V každém případě se dá říci, že velký podíl na úhynu včel má lidská aktivita, která životní prostředí do značné míry formuje.

ČESKÁ POZICE: Často se také za příčinu považuje nadměrné užívání pesticidů?

„Může docházet k poruchám při komunikaci a dělbě práce ve společenství, což v důsledcích může také vést i k zeslábnutí až zániku včelstev“TITĚRA: To je jedna z pravděpodobných variant. Nejvíce se mluví o skupině neonikotinoidů. Ty sice nemají vysokou akutní toxicitu, ale to neznamená, že nemohou být nebezpečné jinak. Některé vědecké studie poukazují na neurotoxicitu. Včely pak ztrácejí schopnost udržet kolonii v chodu.

ČESKÁ POZICE: Které funkce včelí kolonie mohou neonikotinoidy ovlivňovat?

TITĚRA: Protože včelstvo funguje na bázi určitého druhu kolektivní inteligence, i sebemenší narušení může být  problém. Včely potřebují vysílat a příjímat zprávy o tom, kde je potrava. Jsou známa například pozorování, že včely (podobně i jiný hmyz) mohou po pesticidech ztrácet orientaci a paměť. Včely totiž používají v terénu orientaci na směr slunce, který korigují o 15° za hodinu, jak slunce po obloze putuje, k tomu musí nějak vnímat vzdálenosti a mapu kombinací vůní, které uchovávají v paměti. Včely pátračky pak v úlu údaje o poloze naznačují kroužením do osmiček, známým jako včelí tanečky. Tyto kruhy nejsou náhodné, ale mají přesně daný řád, podle kterého zbytek úlu pozná, kam letět. Je snadné pochopit, jak lehce se tento mechanismus naruší, a není divu, že včela zabloudí a třeba i uhyne. Také může docházet k poruchám při komunikaci a dělbě práce ve společenství, což v důsledcích může také vést i k zeslábnutí až zániku včelstev.

ČESKÁ POZICE: O čem se, laicky řečeno, včely v úlu baví?

TITĚRA: Komunikují o důležitých aspektech, které udrží úl v chodu. Velmi komplikovaná je například přesná klimatizace hnízda, teplota musí být přesně 34,5 stupně Celsia. Některé včely mají funkci „zahřívaček“, jiné zase v případě potřeby nosí vodu a jejím vypařováním hnízdo ochlazují. Výkyvy potřebné teploty v řádech desetin stupně vedou k posunu hormonálních hladin, které ovlivňují například dlouhověkost zimních včel.

ČESKÁ POZICE: V kanadském Elmwoodu bylo nedávno nalezeno 37 milionů mrtvých včel poté, co v této oblasti byla vysazena kukuřice. Mnozí to dávají právě do souvislosti s pesticidy.

TITĚRA: Já tento konkrétní případ a jeho okolnosti neznám. Obecně ale není divu, že se severoamerickým včelám příliš nedaří. Protože zatímco v Evropě je včela nějakých 5 milionů let, do Severní Ameriky byla přivezena až v roce 1622. Takže pro přírodu je to vlastně takový nováček. Dodnes tam má včelařství spíše charakter takové opylovací služby, kdy se včely vozí tisíce mil na obrovské plantáže a včely jsou považovány jen za jakýsi prostředek k dosažení co nejvyšších výnosů. Pak jsou často ve stresovém stavu, kdy stačí jakákoliv infekce a uhynou. Včelaři, kteří to dělají jen pro byznys, dělají i další chyby. Například mají příliš včelstev na jednom místě, protože je to levnější. Jenže včela potřebuje ke svému životu dostatek bílkovin, tedy pylu. Každá za sebe musí vychovat mladší sestřičku. Oproti sacharidům, které včelám za odebraný med nahradíme například cukrem, bílkovinu ničím nenahradíme, pyl prostě potřebují. A když není dost pylu, ztrácejí imunitu i schopnost reprodukce.

ČESKÁ POZICE: Příčin úhynu je tedy nejspíš více?

„Věda by stále chtěla hledat jasnou jednu příčinu. Spíše je to však řada příčin.“TITĚRA: Ano, jde spíše o kombinaci více faktorů. Tedy užívání pesticidů, v mnoha zemích, které jsou zaměřené pouze na co největší výnos, je příčinou také špatná péče. Velké úhyny, o kterých jste mluvil, mohou být právě důsledkem této kombinace. Pesticidy mohly být jen poslední kapkou. Věda by stále chtěla hledat jednu jasnou příčinu. Spíše však jde o řadu příčin. Pesticidy, viry, nemoci. Kromě toho také nevhodná náhradní potrava, kterou včelaři včelám dávají místo medu, který odeberou. Cukr je ještě dobrá alternativa, ale v některých zemích, místo cukru dávají včelám levnější škrobové sirupy, vyvinuté pro úplně jiné účely v Indii, které mají jiný poměr sacharidů a i to může přispívat ke ztrátě imunity včel.

ČESKÁ POZICE: Někdy se za příčinu problémů včelstev považuje také monodieta či ztráta biodiverzity. Francouzští biologové upozornili na to, že včely, které se živí pylem z různých druhů rostlin, mají odolnější imunitní systém než jejich kolegyně, které využívají jen jeden druh rostlin.

TITĚRA: Ano, existují výzkumy, které dokládají, že monodieta není pro imunitu včel dobrá. V našich výzkumných projektech děláme například různé krevní testy včel, které zkoumají vliv stravy na krevní obraz. Ztráta rozmanitosti květů způsobená monokulturně zaměřeným zemědělstvím, včelám nepřidá.

ČESKÁ POZICE: Britové to údajně řeší takzvanými pylovými dálnicemi, tedy barevnými pásy rostlin kolem polí, které jim mají připomínat původní louky, než byly nahrazeny. Může to pomoci?

TITĚRA: Podle mě ano. Dokonce i nedaleko Prahy u Kněževsi je několik takových biodiverzních pásů. Světový výrobce chemických přípravků, aby ukázal, že mu jde i o přírodu, tam kolem polí vysel pokusné pásy různobarevných květin. Včely velmi intenzivně vnímají barvy, vysílají pátračky, které udají přesnou polohu těchto pásů a nakonec se tam vydá „natankovat“ celý úl.

V Česku je včelaření koníček, v Americe spíše byznys 

ČESKÁ POZICE: Jak na tom tedy jsou včely v Česku?

TITĚRA: Musím říct, že u nás je situace značně lepší. Právě oproti třeba Kanadě je totiž u nás drtivá většina hobby včelařů, ti mají svá včelstva rádi a snaží se o ně dobře starat. Jen malá část jsou profesionálové. V Kanadě je tomu naopak. Většina jsou profesionální včelaři, jdoucí po zisku, což se jim dlouhodobě nemusí vyplatit. Jen malá část tam má včelaření jako koníček. I to je podle mě jeden z důvodů, že nepozorujeme nějaké masivní úbytky včel.

ČESKÁ POZICE: Nemusíme se tedy ničeho obávat?

TITĚRA: To říct nelze. Problémy mají naši včelaři také, například s roztočem Varroa destructor, ale my jsme nepromarnili ani chvíli a stále jsme včelařům říkali, jak mají včely ošetřovat, aby o ně nepřišli. Někdy jim vadí, že jim takhle diktujeme, co mají dělat, ale já vždycky říkám, že boj s nebezpečnou chorobou je válka a ve válkách se některé demokratické principy musejí omezit ve prospěch konečného vítězství.

ČESKÁ POZICE: EU i u nás nedávno zakázala pesticid Fipronil a předtím další čtyři přípravky ze skupiny neonikotinoidů, které jsou podle unie na vině úhynu včel. Je to podle vás řešení?

TITĚRA: Byl jsem u těch jednání na úrovni EU přítomen a vnímám to veskrze pozitivně. Tato rozhodnutí totiž skutečně nebyla dělána pod nějakým politickým tlakem, ale EU přizývá odborníky a seriozně na základě vědeckých poznatků rozhoduje o tom, které z těchto pesticidů přinášejí opravdu nepřijatelná rizika.

ČESKÁ POZICE: Někteří zemědělci se obávají snížení výnosů, obzvlášť v souvislosti s plánem přechodu na systém Integrované ochrany rostlin, v rámci něhož se mají zemědělci neopodstatněného používání pesticidů od příštího roku zcela vyvarovat?

„Pro nás včelaře je dobrá jedna věc: včela je politicky neutrální“TITĚRA: Musí se důkladně zvážit míra rizika, tedy kde je na místě ochrana včel a životního prostředí a kde už hrozí, že klesnou výnosy ze zemědělství a nebudeme schopni se uživit. Toto rozhodnutí je na odbornících a politicích, kteří se ale dle mé zkušenosti většinou na úrovni EU rozhodují na základě vědeckých poznatků. Pro nás včelaře je dobrá jedna věc: že včela je politicky neutrální. Neexistuje snad žádný politik, který by popíral užitečnost včely medonosné, a tak máme historicky zajištěnu stálou politickou přízeň.

Autor: