Francouzská společnost Areva podle informací ČESKÉ POZICE neuspěje se svými námitkami vůči vyřazení z temelínského tendru u antimonopolního úřadu ani napodruhé. Předpokládá se, že rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) – které vyřazení Francouzů potvrdí –, bude oznámeno již brzy, pravděpodobně během příštího týdne.
Společnost ČEZ, která vyhodnocovala nabídky v rámci výběrového řízení na dodavatele stavby dalších dvou bloků jihočeské jaderné elektrárny za obří sumu zhruba 250 miliard korun, vyřadila Arevu loni na podzim. ČEZ tehdy informoval o tom, že Francouzi nesplnili kritéria tendru – vyhlášeného na základě zákona o veřejných zakázkách –, a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tento výrok letos v únoru potvrdil. Francouzi se pak ještě odvolali – podali rozklad právě k předsedovi ÚOHS Petru Rafajovi.
Rychlé uzavření temelínského tendru, se kterým se původně počítalo do konce letošního roku, je tak jako tak zpochybněnoO konkrétních důvodech vyřazení Arevy se dodnes spekuluje, protože ani ČEZ, ani francouzská firma o detailech loňského rozhodnutí neinformovaly. Bývalý premiér Petr Nečas uváděl, že Francouzi celý tendr podcenili a nebyli ani schopni garantovat konečnou cenu, což byl jeden z klíčových požadavků ČEZ. Areva tuto interpretaci opakovaně odmítala.
Na první pohled může být očekávaný verdikt ÚOHS příznivý z hlediska dalšího pokračování tendru. Společnosti ČEZ teoreticky nic nebude bránit v tom, aby vybrala vítěze z řad dvou zbývajících uchazečů o stavbu třetího a čtvrtého temelínského bloku – tedy buď česko-ruské konsorcium MIR.1200 plzeňské Škody JS s Rosatomem, nebo americký Westinghouse, který je dceřinou společností japonské Toshiby.
Ve skutečnosti je ale rychlé uzavření temelínského tendru, se kterým se původně počítalo do konce letošního roku, tak jako tak zpochybněno. ČEZ potřebuje jisté garance – nejspíše ve formě jasně dohodnutých cen elektřiny z budoucích bloků Temelína. Kolem jejich poskytnutí se však svede ještě velký boj na politické scéně. V době nízké velkoobchodní ceny elektřiny se takové garance zdají být velkým rizikem, na což upozorňoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Majoritním vlastníkem skupiny ČEZ je stát a vláda Jiřího Rusnoka podle vyjádření svých členů ani žádné definitivní rozhodnutí ohledně temelínského tendru udělat nehodlá.
Zablokuje Areva tendr?
Za vyřešené ale není možné považovat ani spory s Arevou. Ta již dávala mnohokrát najevo, že hodlá rozhodnutí o svém vyřazení zpochybňovat i dál – jak u českých soudů, tak na evropské půdě. Evropská komise již vede v celé záležitosti předběžné šetření.
Bylo by logické, kdyby čeští politici včetně prezidenta Zemana žádali francouzské kolegy, aby pomohli přesvědčit Arevu ke stažení námitekSkeptici se domnívají, že celý temelínský tendr nakonec neztroskotá pouze kvůli dohadům o garance, ale kvůli obavám z nekonečných sporů s Arevou.
Podle dostupných informací se na některých úřadech bývalé vlády Petra Nečase uvažovalo i o možnosti, jak Arevu přece jen vtáhnout zpět. Proti podobným úvahám stál ale jednoznačný předpoklad, že by pak ČEZ, potažmo český stát, čelil zase sporům s ostatními dvěma uchazeči.
Vyřazení Arevy, ovládané francouzským státem, přináší napětí také do mezistátních vztahů. Osa Paříž – Praha přitom měla být klíčová při prosazování jaderné energetiky v Evropské unii. V EU se dnes fakticky rozhoduje o tom, zda na starém kontinentu vůbec ještě dostanou šanci nové atomové zdroje – a to v situaci, kdy hlavní ekonomická velmoc unie Německo se chystá všechny své jaderné elektrárny uzavřít.
Bylo by logické, kdyby čeští politici nyní žádali francouzské kolegy, aby pomohli přesvědčit Arevu ke stažení námitek. Není vyloučeno, že do Paříže ještě letos zamíří prezident Miloš Zeman.
Mluví se ještě o dalším způsobu, jak Francouze opět vtáhnout do temelínské hry. Rusové by rádi získali Arevu – stejně jako další francouzské firmy – jako svého subdodavatele. Je ale třeba počítat s tím, že Francouzi nebudou chtít hrát roli „mladších bratrů“ Rusů.
