Unijní peníze chceme využít efektivně. Ne jako v době ROP Severozápad

Odchod od uhlí je příznivou perspektivou pro životní prostředí, ale taky velkým stresem pro tři kraje, jejichž živobytí na této komoditě stojí. Musejí vybudovat nová pracovní místa, zmírnit sociální dopady, přijít na to, čím se stanou. Nápomocný jim v tom bude balík peněz z evropského Fondu spravedlivé transformace (FST), jehož správa v Česku připadne ministerstvu životního prostředí (MŽP).

„Chceme, aby Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj měly minimálně ,právo první noci‘, tedy aby jenom ty peníze, které by nebyly schopny efektivně vyčerpat, mohly být využité jinde. Ale myslím, že to zvládnou. Jsme přesvědčeni, že tyto kraje peníze potřebují nejvíc,“ říká v rozhovoru ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

LIDOVÉ NOVINY: Fond spravedlivé transformace se má v Česku rozdělovat samostatným operačním programem pod MŽP, je to tak?

BRABEC: Celé se to ještě vyvíjí, je to nová věc i v Evropě. V tuto chvíli je velmi pravděpodobné, že to bude samostatný operační program, takže v příštím programovém období bude MŽP mít pod sebou tři velké programy – nový operační program Životní prostředí, FST a Modernizační fond. Celková částka, kterou budeme administrovat, může dosahovat až 250 miliard. Což je mimochodem historický unikát a jsme rádi, že nám vláda důvěřuje.

Na přípravě FST už několik měsíců intenzivně pracujeme. A ještě bychom si rádi zobli z nového Fondu obnovy Evropy, část peněz by i v něm měla směřovat do ochrany životního prostředí. Všechny fondy musejí mít minimálně třetinu takzvaně nazeleno. A je tu obrovská výhoda, že můžeme využít synergie, budeme to mít pod jednou střechou.

LIDOVÉ NOVINY: V čem je výhoda?

BRABEC: Můžeme vyladit optimální strukturu mezi oběma operačními programy a Modernizačním fondem, protože se v řadě oblastí možné podpory teoreticky překrývají. Ale když se vrátíme k FST, pak teď mimo jiné řešíme partnery, kteří na něm s námi budou spolupracovat. Tím hlavním takzvaným zprostředkujícím subjektem by měl být Státní fond životního prostředí, který je na to díky zkušenostem z předchozích let výborně připraven.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo budou další partneři?

BRABEC: Především tři dotčené kraje a některé resorty. Už nyní s nimi úzce spolupracujeme v rámci vytvořených pracovních skupin a předpokládáme, že budou mít své zástupce mimo jiné i ve výběrových komisích. Každého rádi zapojíme do přípravy, práce je spousta a čas na přípravu neúprosný.

LIDOVÉ NOVINY: Bavíme se výhradně o postuhelných regionech, nikdo jiný by nárok neměl?

BRABEC: Chceme, aby Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj měly minimálně „právo první noci“, tedy aby jenom ty peníze, které by nebyly schopny efektivně vyčerpat, mohly být využité jinde. Ale myslím, že to zvládnou. Jsme přesvědčeni, že tyto kraje peníze potřebují nejvíc.

LIDOVÉ NOVINY: Vím, že se toho i bály. Že už také byl balík peněz, který měl být jen pro uhlí, ale pak se přidaly štěrkopísky a další – a neměly z toho skoro nic.

BRABEC: Přesně tak. Podstatné je, že čerpání programu musí vyjít z takzvaných územních plánů spravedlivé transformace na úrovni všech tří krajů, už se na nich pracuje, to je rolí ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

LIDOVÉ NOVINY: Plány vyrábí MMR, nebo kraje ve spolupráci s resortem?

BRABEC: MMR je připravuje, ale v úzké spolupráci s kraji. Výhoda je, že ty tři regiony jsou zahrnuté v programu Restart (příprava restrukturalizace tří uhelných regionů – pozn. red.), takže je tam hodně práce už uděláno, jsou přichystané strategie i fungující pracovní skupiny. Máme výhodu, že na to můžeme navázat a nezačínáme od nuly.

LIDOVÉ NOVINY: Do jakého detailu plány jdou? Podobné materiály bývají často obecnou deklarací, ze které skoro nic nevyplývá. Bude jasně řečeno, co se má nahradit čím, dopadové studie?

BRABEC: Evropská komise požaduje, aby plány měly jasnou strukturu a obsah, a bude je schvalovat, než peníze uvolní. Do 15. října chceme připravit první základní návrh všech tří plánů a dát je na vládu i s implementační strukturou FST, popisem propojení s dalšími programy. Aktivita v tom musí jít jednoznačně z těch krajů, tlačíme na ně, aby měly co největší množství projektů připravených.

LIDOVÉ NOVINY: O kolika penězích se bavíme?

BRABEC: Ve FST by mohlo být až 75 miliard korun, 23 miliard z toho by se převádělo z kohezních fondů. K tomu připočtěme dalších 15 procent kofinancování české strany. Část peněz – asi třetina – patří do specifického režimu, kde musí být nějaký právní závazek, například podepsaný doklad o poskytnutí dotace, už do konce roku 2023.

V regionech mají připravenu řadu velkých, ale také dlouhodobých restrukturalizačních projektů, ale ty se tak rychle nemusejí stihnout, proto se to musí kombinovat s menšími akcemi, například kotlíkovými dotacemi, kde by se kotle v uhelných krajích měnily za zvýhodněných podmínek z FST.

LIDOVÉ NOVINY: Na co všechno se fond dá použít?

BRABEC: Mohou to být investice do malých a středních podniků včetně začínajících, inkubátory, poradenství, věda a výzkum, dekarbonizace lokální dopravy, jako elektrobusy, CNG, teoreticky i vodík, snižování emisí a energetické náročnosti, digitalizace, dekontaminace lokalit, oběhové hospodářství, rekvalifikace lidí odcházejících z uhelného průmyslu. A vede se debata, zda by bylo možné podpořit i velké podniky, pokud budou mít zajímavé restrukturalizační projekty v regionu.

LIDOVÉ NOVINY: Mohlo by si třeba OKD sáhnout pro peníze na útlum a sanaci?

BRABEC: Teoreticky ano. Ale určitě by to třeba nemohly být peníze na odchodné horníků. Je jasné, že zájemců bude hodně. O peníze soupeří kraje mezi sebou a v nich odvětví energetika, doprava, ekologie, věda a výzkum, zaměstnanost a další. V návrzích projektů jsme viděli to, čemu říkám systém židle–šavle–paraplíčko.

LIDOVÉ NOVINY: To mi budete muset vysvětlit.

BRABEC: To je pestrá směsice projektů všech druhů, velikostí a zaměření. Řídící orgán bude muset být tím, kdo v nějaké chvíli řekne: „Na tohle zapomeňte, to nepůjde profinancovat nebo to nepůjde v požadovaném čase.“ Vedle sebe pojede několik programů a fondů, představme si je jako vlaky, jež všechny jedou do Bruselu. Ale každý jindy a každý pro jiné pasažéry, kterými jsou projekty.

Kraje musejí dodat pasažéry a spolu se pak domluvíme, aby zvolily správný spoj a měly vše, co k nástupu a šťastnému dojezdu do konečné stanice potřebují. Někteří musejí dorazit už v roce 2023, pak se pro tento spoj nádraží zavře. Jiní mají čas na cestu až do roku 2027 a Modernizační fond poběží až do roku 2030. Když kraje dodají hromadu projektů a vlastní vizi, co chtějí s regionem udělat, my jim budeme radit, kam je naložit.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou požadavky, aby projekt mohl jet vlakem FST?

BRABEC: Musejí vycházet z územního plánu spravedlivé transformace a ideálně spojovat několik efektů dohromady: zlepšení životního prostředí, restrukturalizaci ekonomiky kraje, zlepšení zaměstnanosti a tak dále. Ne vždy se to podaří, ale nechceme, aby to dopadlo jako v minulosti s vědeckými centry excelence, kterých se postavilo příliš mnoho a řada z nich musela zavřít, protože neměla smysl.

LIDOVÉ NOVINY: A nehrozí podobný model, když se musí třetina peněz podepsat do necelých tří let?

BRABEC: To je náš úkol jako ministerstva, aby se to nestalo. Pracujeme na tom, že bychom s MMR finančně podpořili i vznik projektové dokumentace v různých oblastech, aby projekty vznikaly rychleji a bylo z čeho vybírat. Proto jsem zmínil kotlíkové dotace, je to rychlý projekt, díky podobným programům dokážeme třetinu peněz zazávazkovat včas.

Musíme mít široký výběr projektů, delších a kratších. Pak si postavíme vláčky vedle sebe a řekneme, kdo kdy jede. Když uvidíme dlouhodobější, dobrý projekt, který nepůjde rozdělit, ale bude vyhovovat Modernizačnímu fondu, přesadíme jej do tohoto vlaku.

LIDOVÉ NOVINY: Čí to budou projekty?

BRABEC: Žadatelem mohou být privátní společnosti, veřejná sféra, města, obce, různé organizace. Jedná se ještě o velkých firmách a vypadá to, že by to mohlo vyjít. V zásadě to bude standardní operační program, který bude mít stejný okruh žadatelů.

LIDOVÉ NOVINY: Dělají na plánech územní transformace i další partneři z místa vedle krajů – starostové, byznys, akademická sféra?

BRABEC: Na přípravě programu Restart se podílela široká struktura partnerů. Liší se to ale kraj od kraje, záleží na tom, jak je kraj schopen a ochoten ke spolupráci. Není tajemstvím, že v Ústeckém kraji byla skupina hodně navázaná na uhelníky, kteří by si také rádi zobli. V Karlovarském a Moravskoslezském kraji je složení pracovních skupin rozprostřeno víc doširoka. Tu hlavní práci za kraje udělat nemůžeme, my jim nastavíme co nejjednodušší pravidla a budeme pomáhat ze všech sil, ale nevymyslíme za ně všechny projekty.

LIDOVÉ NOVINY: Zobnou si tedy i „uhelníci“?

BRABEC: To teď nikdo neví. Musíme být k projektům spravedliví, budou je posuzovat výběrové komise a kraje by měly říci, zda ten či onen je v souladu s jejich plánem transformace. Poslední slovo bude mít Evropská komise, která preferuje spíše malé a střední podniky.

Ale hlavní je, aby byly podpořeny projekty, které budou mít hlavu a patu, přinesou regionům rozvoj a lepší životní prostředí, lidem práci a kvalitnější život. Peníze budou limitované a chceme je využít co nejefektivněji. Ne jako v dobách ROP Severozápad. Naštěstí už máme zkušenosti, jež nám dávají schopnost identifikovat a vyškrtat nesmysly.

LIDOVÉ NOVINY: Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) zmínil, že by z tohoto fondu mohly čerpat teplárny, aby přešly na jiný zdroj než uhlí. Mně to nedává smysl, teplárny jsou ve všech krajích, nejen těch třech, a to, že změní zdroj, nemá s transformací území nic společného. Neříkám, aby se jim nepomohlo, ale proč z FST?

BRABEC: Přechod tepláren na nový zdroj by se měl řešit primárně z Modernizačního fondu a Fondu obnovy Evropy. U FST to bude jen možnost, ale nikoli cíl. Umím si to představit, jen když se nenajdou projekty pro daný kraj užitečnější. Pak by mohlo jít o komunitní energetiku toho typu, že se obec nebo jejich sdružení přepojí z uhlí a udělá si svou teplárnu na biomasu nebo na odpady. Velké teplárenské firmy musejí přijít především na to, co bude jejich novým zdrojem. Evropská komise totiž obecně moc nepodporuje zemní plyn, pro ni je to neobnovitelný zdroj.

Teplárenství se nedá převést na ty obnovitelné, šlo by využít biomasu, ale té bude postupem času spíše méně než více. Odpady jako zdroj jasně, jenže to je hudba budoucnosti, ke které se dostaneme postupně, okamžitě se tím uhlí nahradit nedá. Teplárníci slibovali, že budou mít strategii už před rokem nebo dvěma, ale nic moc nevzniklo. Teď se do toho vložilo ministerstvo průmyslu a strategii připravilo. Hlavním cílem je, aby se rostoucí cena emisních povolenek nepřenesla do ceny tepla pro lidi.