Ceska Pozice

Úmrtnost na rakovinu klesá v Česku rychleji než v Evropské unii

Z analýzy projektu Evropa v datech vyplývá, že choroby oběhové soustavy, jako jsou cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční či kornatění tepen, jsou totiž v Evropě zabijákem číslo jedna. Umře na ně každý třetí Evropan, Čechů ještě o něco více. Rakovina je až druhá v pořadí, skoná na ni „jenom“ každý čtvrtý.

Léčba rakoviny | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Léčba rakoviny | foto: Shutterstock
Léčba rakoviny

Karla má dlouhodobě zvýšený cholesterol v krvi. „Největší hrůzu mám ale z toho, že onemocním rakovinou,“ tvrdí. Její strach přitom nemá takové opodstatnění. Statisticky má totiž mnohem větší pravděpodobnost, že ji skolí právě nějaká nemoc srdce či cév. Choroby oběhové soustavy, jako jsou cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční či kornatění tepen, jsou totiž v Evropě zabijákem číslo jedna. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech, kterou mají LN exkluzivně k dispozici.

Na vzniku těchto nemocí se podílí zejména nedostatek pohybu, tučná strava, dlouhodobý stres, obezita, alkohol, kouření či nedostatek spánku. Umře na ně každý třetí Evropan, Čechů dokonce ještě o něco více – 40 procent mužů a 45 procent žen. Rakovina je až druhá v pořadí, skoná na ni „jenom“ každý čtvrtý. Hodně pak záleží na tom, jaké je člověk národnosti. Tumory nejvíc kosí Maďary, Chorvaty a Slováky, nejméně Turky a Kypřany. Češi jsou na tom sice stále o něco hůře než evropský průměr, ale postupně se k němu přibližují. Úmrtnost na rakovinu totiž klesá v Česku ještě rychleji než v celé EU.

Postkomunistické země versus Západ

Roli v tom hraje lepší prevence, zdravější životní styl i kvalitní zdravotnictví. „Je to úžasné. Nezůstáváme u východního bloku, skutečně se začínáme posouvat a naše výsledky jsou srovnatelné se západní Evropou. Je to dáno jednak screeningovými programy, včasným záchytem i dokonalejší terapií, která je u nás dostupná a hrazená, což není úplná samozřejmost,“ komentovala to předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová. Klesá sice i počet úmrtí na nemoci srdce a cév, kde k hlavním rizikovým faktorům patří vysoká hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak.

V případě rakoviny nezůstáváme u východního bloku, ale začínáme se posouvat a naše výsledky jsou srovnatelné se západní Evropou. Klesá i počet úmrtí na nemoci srdce a cév, kde k hlavním rizikovým faktorům patří vysoká hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak. V tomto případě však stále přetrvává vysoký rozdíl mezi postkomunistickými zeměmi a Západem.

V tomto případě však stále přetrvává vysoký rozdíl mezi postkomunistickými zeměmi a Západem. Kardiovaskulární příhodě tak stále podlehne třikrát méně Francouzů, než kolik za rok usmrtí Čechů. Nejvíce zatím Česko vyčnívá v rakovině slinivky břišní a zhoubných nádorech ledvin. Z hlediska úmrtnosti na obě diagnózy nám patří druhé místo mezi 28 státy Evropské unie. Vznik rakoviny závisí na mnoha faktorech, mohou to být jak dědičné předpoklady, tak špatný životní styl. Říká se však, že až čtvrtinu případů zhoubného nádoru slinivky zaviní alkohol.

Například Němci, jako my velcí milovníci piva, mají spolu s námi vysoký podíl rakoviny ledvin a zhoubných nádorů močovodů. Svádět to jen na pivo ale odborníci nechtějí. Nelze prý říci jednoznačně, proč nádory ledvin sužují Čechy nebo Němce. „Karcinom ledvin určitě souvisí s kouřením, ale jinak to u něj není s příčinami tak jednoznačné. Co se týče slinivky, toto onemocnění jistě souvisí se životním stylem, s kouřením i množstvím alkoholu. Ale zase abychom z těch lidí, kteří jsou takto postiženi, nedělali jenom závislé. Vzniká to kolikrát na genetickém podkladu,“ dodala onkoložka Prausová.

Důsledek středoevropské kuchyně

Maďaři jsou neblahými „premianty“, pokud jde o rakovinu plic, tlustého střeva nebo slinivky. Právě rakovina plic je největší „sekáč“ – ve světě je zodpovědná za jedno z pěti úmrtí na rakovinu. Na nemoc se většinou přichází pozdě, protože plíce nebolí a první příznaky lidé často odbydou mávnutím ruky. Přibližně 85 procent těch, kteří přijdou k lékaři, proto již nebojuje o plné vyléčení, ale o prodloužení života. V případě rakoviny tlustého střeva se na přední pozici v minulosti dlouho střídali Češi, Slováci a Maďaři.

V případě rakoviny tlustého střeva se na přední pozici v minulosti dlouho střídali Češi, Slováci a Maďaři. Hodně to souvisí se středoevropskou kuchyní, která je v těchto zemích podobná. Zejména dříve obsahovala velké množství tučného masa, přepálené tuky a podobně. Jenže za uplynulých deset let se v Česku úmrtnost na nádory tlustého střeva a konečníku snížila o třetinu.

Hodně to souvisí se středoevropskou kuchyní, která je v těchto zemích podobná. Zejména dříve obsahovala velké množství tučného masa, přepálené tuky a podobně. Jenže za uplynulých deset let se v Česku úmrtnost na nádory tlustého střeva a konečníku snížila o třetinu. Méně je i nově odhalených nádorů. „U kolorektálního karcinomu je patrný pokles a lze věřit, že v tom hraje velkou roli fakt, že se začal dělat screening, tedy vyšetření zdravé populace a záchyt časných stádií, která dopadají lépe. Už to není stěžejní zabiják, i když pořád má u mužů i u žen významnou roli,“ doplnila Prausová.

Slováci dominují v rakovině rtu, dutiny ústní a hltanu, na jejich vzniku má jednoznačný podíl kouření a alkohol, hlavně destiláty. Poslední člen visegrádské čtyřky, Poláci, hrají prim v tabulkách týkajících se úmrtí na zhoubné nádory močového měchýře. Zajímavostí také je, že rakovina prostaty nejvíce trápí muže v severských zemích, tedy Dány a Švédy. Naopak nejméně se vyskytuje ve středomořských státech jako Španělsko a Itálie. I v Česku jí výrazně přibylo. „Dřív mnoho mužů umíralo s rakovinou prostaty, ale nikdy ji neléčili, a ani o ní nevěděli,“ míní Prausová.

Přeceňované smrtelné nehody

Senátor Jan Žaloudík, bývalý šéf Masarykova onkologického ústavu v Brně, upozorňuje na úskalí statistik čísel. „Máme diagnózy, jako je karcinom prsu, kde díky screeningu sice narůstá výskyt, ale klesá mortalita. Vedle toho u nádorů slinivky břišní se i přes veškeré úsilí mortalita nemění. A pak jsou diagnózy jako rakovina žaludku, kde mortalita za 20 let klesla skoro o 40 procent, aniž bychom pro to medicínsky cokoli významně udělali,“ poznamenává. Ani to však nic nemění na tom, že si ze statistiky lze odnést hned dva zajímavé závěry.

Lidé se hodně bojí smrtelných nehod, protože o nich každodenně slyší ve zpravodajství. Jenže nehody a jiné vnější příčiny smrti mají v Evropě na kontě jen pět procent úmrtí. Dle statistik si víc obětí vyžádají duševní nemoci a choroby nervové soustavy dohromady.

Předně pouze Dánové, Francouzi, Nizozemci a Britové mají důvod ke kancerofobii. Jen v těchto zemích je zhoubný nádor častější příčinou smrti než infarkt, mrtvice či ischemická choroba srdeční. Druhý se pak týká smrtelných nehod. Lidé se jich hodně bojí, protože o nich každodenně slyší ve zpravodajství, a opatrnost je namístě. Jenže nehody a jiné vnější příčiny smrti mají v Evropě na kontě jen pět procent úmrtí.

Leckoho možná zaskočí, že dle statistik si víc obětí vyžádají duševní nemoci a choroby nervové soustavy dohromady. Jinými slovy, demence a alzheimer hrozí statisticky víc než smrt pod koly aut. Evropa v datech je portál datové žurnalistiky, který využívá dostupné databáze veřejných institucí, podnikatelských nebo zájmových svazů či odborné studie.

Zhoubné nádory

  • Česká republika eviduje ročně 277 úmrtí na 100 000 obyvatel, evropský průměr činí 260 úmrtí.
  • Máme diagnózy, jako je karcinom prsu, kde díky screeningu sice narůstá výskyt, ale klesá mortalita.
  • U nádorů slinivky se navzdory veškerému úsilí mortalita nemění.

Pavel Bartošek
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.