Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Umíráme příliš brzy, nebo se dožíváme čím dál vyššího věku?

  10:22

Ve snaze obhájit vlastní reformy vysílají ministerstva lidem smíšené signály. Vládě zřejmě chybí koordinovaná strategie „oblbování“.

Stane se, že české úřady vyšlou mezi veřejnost ve snaze obhájit reformy spadající do jejich kompetence smíšené signály. Občan a volič aby si sám analyzoval, který z nich se nás snaží více „oblbnout“.

Za všechny jeden příklad, který mi padl do oka při víkendovém pročítání zpravodajských webů. Server Aktuálně.cz v sobotu s odkazem na novou analýzu ministerstva zdravotnictví uvedl, že Češi mají „při narození šanci dožít se zhruba 76 let“, což je jeden z nejhorších výsledků mezi vyspělými státy v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento argument má posloužit jako podpora ministerským plánům na důslednější definici a dodržování léčebných postupů.

Oproti tomu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a financí (MF) při obhajobě důchodové reformy zdůrazňovala, že Češi žijí čím dál déle, a v zájmu zachování stability penzijního systému je proto nutné – nejlépe donekonečna – zvyšovat věkovou hranici pro odchod do důchodu. Čemu tedy máme věřit?

Nahlédněme do tabulek

Nalezení otázky vyžaduje alespoň trochu zevrubnější náhled na ukazatel střední délka života, který na základě úmrtnostních tabulek poskytuje informaci o tom, jakého věku má v průměru šanci dožít se muž či žena v době svého příchodu na svět, a potom i při libovolných x-tých narozeninách. Tyto charakteristiky u nás sleduje Český statistický úřad, nahlédněme proto do jeho tabulek.

Zatímco v polovině 90. let činila střední délka života při narození u mužů 70 a u žen 77 let, v roce 2009 to již bylo 74, respektive 80 let. Potud tedy dejme MPSV a MF za pravdu – Češi mají statisticky šanci dožít se čím dál vyššího věku.

Jenže podíváme-li se o kolonku vedle, zjistíme, že ve srovnání s rokem 2007 se údaje za rok 2009 neliší. Že by se tedy narůstání střední délky života zastavilo? Odpověď na tuto otázku zatím nelze s čistým svědomím poskytnout, trend se prokáže až za několik let.

V některých státech USA již průměrný věk dožití u žen stagnuje, či dokonce klesáStačí ale nahlédnout do zahraničí, abychom mohli argument ministerstev práce i financí pro zvyšování věkového limitu pro odchod do penze přinejmenším zpochybnit. Loňská studie Washingtonské univerzity hovoří o tom, že v některých státech USA již průměrný věk dožití u žen, který patří k nejdůležitějším charakteristikám zdraví populace, stagnuje, či dokonce klesá.

Abychom posuzování zvyšujícího se důchodového věku ještě více zkomplikovali, mohli bychom se podívat ještě na další čísla. Například na takzvanou střední délku zdravého života, tedy na ukazatel, který nám dává představu, jak dlouho si budeme užívat důchodu v kondici bez omezení běžných činností. Ve věku 65 let představuje u mužů osm a u žen 8,4 roku. Celková šance dožití je ve stejném věku 15, respektive 18 let. Je to za zhruba 45 let života v produktivním věku placení sociálního a zdravotního pojištění hodně, či málo? Analýza tohoto problému už by byla na jiný článek.

Když se úřady nedohodnou

Ministerstvo zdravotnictví si alarmující údaje o relativně brzkém umírání Čechů – alespoň v rámci srovnání zemí OECD – vybralo evidentně jako bič na lékaře, kteří žádají stále vyšší platy, přičemž zdravotní péče o pacienty vázne. Jistě srozumitelná pohnutka. Problém nastává v okamžiku, kdy si vzpomeneme, že nám jiná dvě ministerstva – mimochodem vedená šéfy ze stejné strany jako resort zdravotnictví – tvrdí, že na tom jsme stran délky života čím dál tím lépe.

Koordinovaná strategie „oblbování“ občanů vládě evidentně schází. Což ale ústí v jednu pozitivní informaci na závěr: volič alespoň bude mít neustálou potřebu zůstat v bdělosti.

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha