Ukrajinský politolog: Krymský scénář má na východě země malou šanci

Hlavním cílem ukrajinské vlády by už nemělo být opětovné získání Krymu, ale spíše to, aby Putin nezašel ještě dále, říká Volodymyr Fesenko.

Gábor Stier 26.3.2014
Ukrajina zůstane i po nedělních parlamentních volbách „modrá“, tedy u moci zůstane Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ukrajina zůstane i po nedělních parlamentních volbách „modrá“, tedy u moci zůstane Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče. | foto: © ReutersČeská pozice
Ukrajina zůstane i po nedělních parlamentních volbách „modrá“, tedy u moci zůstane Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče.

Po referendu na Krymu v neděli 16. března, v němž se pro připojení k Rusku vyslovila drtivá většina voličů, krymský parlament vyhlásil v pondělí nezávislý svrchovaný stát Krymská republika. A v úterý Krym podpisem smluv nakročil k tomu, aby vstoupil do Ruské federace jako její nový subjekt.

Uprostřed ekonomických a politických problémů teď jde ukrajinské vládě spíše o nápravu fungování státu než o zachování územní celistvosti Ukrajiny, protože šance na to jsou v podstatě mizivé. S politologem Volodymyrem Fesenkem, ředitelem kyjevského analytického centra Penta, vedla ČESKÁ POZICE rozhovor o tom, jak si ukrajinská vláda dokáže poradit se situací, za kterou může v mnoha ohledech ona sama.

Mimo jiné v něm říká: „Situace, ke které došlo na Krymu, a vnější ohrožení sceluje, a stejně tak Západ, který podporuje novou vládu, drží na uzdě zbytečné ambice. Jejím hlavním cílem by už nemělo být opětovné získání Krymu, ale spíše to, aby Putin nezašel ještě dále.“

ČESKÁ POZICE: Kdo je dnes na Ukrajině pánem?

FESENKO: Kdo by? Existuje pouze jedna ústřední moc. Faktem však také je, že nová vláda nemá situaci plně pod kontrolou. To se týká především ruskojazyčných regionů – nejhorší je situace v Luhanské oblasti. A Krym už Kyjev vlastními silami s největší pravděpodobností nedokáže získat nazpět.

„Faktem je, že nová ukrajinská vláda nemá situaci plně pod kontrolou – především ruskojazyčné regiony“Dalším problémem je demoralizace policie a bezpečnostních služeb. Zároveň však existuje jen malá šance, že by se krymský scénář mohl opakovat také ve východních a jižních částech Ukrajiny, přestože tu vládne jasně proruská nálada. Vliv ruských organizací je tu mnohem slabší, postrádají skutečného vůdce a nejsou tam ani ruské jednotky, které zajišťovaly obsazení Krymu.

ČESKÁ POZICE: Moje otázka se však zdaleka netýkala pouze Krymu a východních oblastí. Zdá se například, že se straně Vlast (Baťkyvščina) podařilo ukořistit všechny posty, ačkoliv ji ve skutečnosti drží v šachu extrémisté…

FESENKO: To je poněkud přehnané. Pravý sektor nemá zdaleka stejně silný vliv, jak mnozí tvrdí. Popularita jeho vůdce Dmytra Jaroše je pod dvěma procenty, a ani ukazatel prvního člověka další radikální strany Svoboda není o moc lepší. Pravý sektor oslabují také vnitřní rozpory, i když je bezpochyby vážným problémem, že tito extremisté mají hned v několika oblastech v rukou zbraně.

ČESKÁ POZICE: To tedy je! V čem tkví základní rozdíl mezi těmito dvěma extremistickými stranami?

FESENKO: Nacionalismus, který zastává Svoboda, je etnický, zatímco ten, jímž se vyznačuje Pravý sektor, je anarchistický. Připomínají ukrajinského anarchistického revolucionáře a guerillového vůdce Nestora Machna – jen v 21. století.

ČESKÁ POZICE: Současná moc se přepočítala, i co se týče expremiérky Julije Tymošenkové, kterou po jejím propuštění nová Ukrajina vůbec nepřijala s otevřenou náručí…

„Nacionalismus, který zastává Svoboda, je etnický, zatímco ten, jímž se vyznačuje Pravý sektor, je anarchistický“

FESENKO: To je pravda, jak ostatně dokazuje i čerstvý průzkum preferencí prezidentských kandidátů. V čele je Petro Porošenko s 21 procenty, následován Vitalijem Kličkem s 15 a teprve potom Tymošenková s 10 procenty.

ČESKÁ POZICE: Tato situace předpokládá tvrdý vnitřní boj v koaličních řadách, což by mohlo krizi ještě prohloubit, nemyslíte?

FESENKO: Situace, ke které došlo na Krymu, a vnější ohrožení scelují, a stejně tak Západ, který podporuje novou vládu, drží na uzdě zbytečné ambice.

ČESKÁ POZICE: Jak je možné, že se situace na Krymu natolik vyhrotila? Kdo je za současný stav věcí odpovědný?

FESENKO: Pouze a jen jeden člověk, a sice Vladimir Putin. Už dlouho se na tento krok připravoval, ale musel si pospíšit, protože bývalý prezident Viktor Janukovyč padl dříve, než se čekalo. Prezidenta, na kterého se jinak z Moskvy snášela spousty kritiky, přitom potřebovali k tomu, aby mohla být jmenována nová krymská vláda a zdůvodněn vstup vojsk, a ještě se jim může hodit také k destabilizaci východních regionů.

ČESKÁ POZICE: Svalovat odpovědnost za všechno na Moskvu by bylo příliš jednoduché. Kreml bezesporu využil vzniklé situace, do které jej zatlačil bezhlavý nacionalismus nového vedení. Proč třeba bylo třeba začít hned zrušením menšinového jazykového zákona?

„Situace, ke které došlo na Krymu, a vnější ohrožení scelují, a stejně tak Západ, který podporuje novou vládu, drží na uzdě zbytečné ambice“

FESENKO: To byla chyba v revoluční euforii.

ČESKÁ POZICE: Pouhá chyba? Spíše drsný vzkaz, kterým Kyjev postrašil východní a jižní části země a rozzlobil Moskvu. Z této situace už těžko vede cesta zpátky. Bude to vůbec možné?

FESENKO: Vlastními silami těžko. A vojenskou pomoc nikdo neposkytne. Hlavním cílem už by nemělo být ani tolik opětovné získání Krymu jako spíše to, aby Putin nezašel ještě dále.

„Hrdina“ Majdanu Saško Belyj

KOMENTÁŘ Gábora Stiera / Čím dál drsnější postup extremistů ovládajících Majdan Evropě dlouho nevadil. Někteří v nich idealisticky spatřovali revolucionáře, pro jiné bylo mnohem důležitější geopolitické klání a zatlačení Ruska. Poté, co se pomalu rozptýlil dým nad centrem Kyjeva, vyplouvají však o „hrdinech“ Majdanu na povrch čím dál podivnější skutečnosti. To se týká také jedné z nových tváří Ukrajiny Saška Belyje, který má minulost delikventa a dobrodruha.

Saško Belyj, občanským jménem Olexandr Muzyčko, se ve světě proslavil díky internetové nahrávce s obrovským počtem zhlédnutí, na níž se s kalašnikovem v ruce snaží zjednat platnost práva v budově místní správy v západoukrajinském městě Rivne. V rozhovoru pro BBC prohlásil, že toto video je pustá lež a provokace, a popřel, že dotyčného prokurátora zbil. Podle něho si s ním chtěl pouze promluvit, neboť tento povolaný ochránce právního řádu nechal upláchnout jednoho vraha.

Saško Belyj je vůdcem extremistického Pravého sektoru na západní Ukrajině a jednou z vůdčích postav Majdanu

Belyj, který je vůdcem extremistického Pravého sektoru na západní Ukrajině a jednou z vůdčích postav Majdanu, se narodil v Permské oblasti, ale po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny se přestěhoval do Rivne, kde založil řadu nacionalistických organizací. Podle zpráv z tisku bojoval v první čečenské válce pod vedením Šamila Basajeva, podle jiných spíše jen pózoval se zbraní v ruce, když byl vůdcem jednotky ukrajinských nacionalistických dobrovolníků zvané Viking, a byl tělesným strážcem Džochara Dudajeva.

To Belyj ani nepopírá, odmítá pouze to, že by v době druhé čečenské války mučil ruské vojáky, kvůli čemuž po něm ostatně nyní pátrá i moskevská prokuratura. O Muzyčkově aktivitě v Čečensku, kde také získal svoji současnou přezdívku belyj (bílý), ledacos prozrazuje také rozhovor dvou extremistických postav Majdanu, vůdců strany Svoboda a Pravý sektor z 25. února, který před několika dny zveřejnil portál Politiko.ua.

Oleh Ťahnybok a Dmytro Jaroš se v úvahách nad budoucností země radí, jak z Ukrajiny po převratu vylít „Židy a Moskaly, kteří se snaží urvat moc“. Jaroš by podle vlastních slov začal posledně jmenovanými, a to tak, že by „vypálil zem a uspořádal v Sevastopolu takový ohňostroj, že by Rusové z Krymu utíkali sami“. Zároveň by trochu „nažhavil“ Voroněžskou a Bělgorodskou oblast a na pomoc kavkazskému emirátu by poslal tatarské bojové útvary. Toho by se podle něho mohl ujmout právě Muzyčko, který – jak poznamenává –, má mnoho zkušeností a Čečenci k němu mají respekt.

Minulost Belyje je dost skandální – v uplynulých 20 letech proti němu bylo vedeno několik trestních řízení

Minulost Saška Belyje je i bez toho dost skandální. Jak informoval ukrajinský zpravodajský tým BBC, v uplynulých 20 letech proti němu bylo vedeno několik trestních řízení. Podle informací komise Rady pro vyšetřování organizované trestné činnosti bylo proti Muzyčkovi už v roce 1995 vzneseno obvinění za těžké ublížení na zdraví, dva roky nato střílel v jednom kyjevském zábavním centru, nicméně do vězení šel až za vymáhání peněz v roce 1999.

Před dvěma lety v Rivne kandidoval ve volbách, ale skončil až na šestém místě a od konce loňského roku je koordinátorem Pravého sektoru a aktivním organizátorem kyjevských protestů. Ministr vnitra Arsen Avakov nazval jednání Saška Belyje zradou idejí Majdanu a přislíbil prošetření množících se trestních oznámení.

Počet příspěvků: 17, poslední 28.4.2014 12:57 Zobrazuji posledních 17 příspěvků.