Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja přijel ke konci dubna do Prahy, kde se účastnil summitu k pátému výročí fungování projektu Východního partnerství Evropské unie. Při té příležitosti poskytl ČESKÉ POZICI rozhovor, který považujeme stále za aktuální, přestože se odehrál ještě před současnou fází „protiteroristické operace“ Kyjeva, při níž zahynuly již desítky lidí.
ČESKÁ POZICE: Chápou podle vás evropské státy vážnost situace na Ukrajině?
DEŠČYCJA: Myslím, že ji chápou. Ale problém je, že nejsou připraveni tu situaci řešit. EU musí zabránit ruské agresi na území Ukrajiny. S politickým a diplomatickým řešením musíme reagovat okamžitě. Přítomnost ruských jednotek přímo na ukrajinské hranici je známkou toho, že Rusko míní vážně splnit svá prohlášení o ochraně ruských občanů, i když je to na území Ukrajiny, a nemíní vážně naplňovat ženevskou dohodu. Žádný z ruských představitelů neodsoudil extremistické skupiny, žádný z ruských představitelů neodsoudil únosy v Slavjansku. V Kyjevě denně organizujeme pravidelná setkání za účasti ruských diplomatů a dalších stran ženevského memoranda, diplomatů z EU a USA a mise OBSE, za účelem vypracování harmonogramu, jak ho uvést do praxe. Rusové ale nechtějí spolupracovat.
ČESKÁ POZICE: Co říkáte názoru, že ruským cílem není přímá intervence, nýbrž podkopání nadcházejících prezidentských voleb?
DEŠČYCJA: Rusové podle mě pracují s několika scénáři. Nejprostším je vytvořit na východě Ukrajiny zónu nestability a udržovat trvale napětí v regionu. To je pro ně nejjednodušší dosáhnout. Dalším možným scénářem je zpochybnit volby a pak zpochybňovat legitimitu ukrajinské vlády. Ale nejhorším scénářem, a podle mě hlavním cílem Ruska, je ovládnout Ukrajinu, potažmo ovládat ukrajinskou vládu, což znamená ukrajinskou vládu vyměnit. A za tím účelem možná realizují řadu dalších scénářů.
ČESKÁ POZICE: Je Ukrajina schopna získat zpět kontrolu na východě země?
DEŠČYCJA: Ano, jsme schopní obnovit pořádek na východě Ukrajiny, v regionech, kde Rusové nebo skupiny podporované Rusy organizují spoustu provokací.
ČESKÁ POZICE: Věříte, že Ukrajina bude schopna uspořádat květnové prezidentské volby na celém území s výjimkou Krymu?
DEŠČYCJA: Myslím, že ano. Ale i co se týče Krymu, přijali jsme novelu volebního zákona, která umožňuje lidem žijícím na Krymu, ukrajinským občanům, odvolit ve volebních místnostech v přilehlých regionech Chersonu a Mykolajeva.
ČESKÁ POZICE: Bude možné uspořádat prezidentské volby na konci května i s ruskými jednotkami na hranicích?
DEŠČYCJA: Uspořádáme volby, jestliže ruské jednotky zůstanou na druhé, ruské straně hranice. Kdyby byly na ukrajinském území, to by byl problém.
ČESKÁ POZICE: Nestačí, že jsou úřady na východě Ukrajiny okupované separatisty?
DEŠČYCJA: To by bylo samozřejmě obtížné, a proto chceme co nejdříve obnovit pořádek. Ale byli bychom schopní uspořádat volby, i kdyby některá města byla okupována či ovládána těmito ozbrojenými skupinami. Naše protiteroristická operace se soustředí na tato menší města, jež jsou plně okupována. Myšlenkou je poskytnout nezbytnou pomoc těm, kteří volby chtějí. Vláda podává skrze misi OBSE návrhy reforem určených lidem na východě země ve smyslu ženevské dohody o deeskalaci. Máme zájem vést dialog s regionálními elitami na východě Ukrajiny. Premiér byl na východě před pár týdny s několika ministry, předtím byl v Doněcku ministr školství. Co dalšího máme udělat?
ČESKÁ POZICE: Vaší vládě je občas vyčítáno, že není dostatečně inkluzivní, že nezahrnuje představitele východních regionů. Jaké jsou vaše argumenty?
DEŠČYCJA: Pět členů vlády se narodilo v Rusku. Polovina vlády buď žije, nebo žila na východě Ukrajiny. Například ministr vnitra Arsen Avakov byl gubernátorem Charkovské oblasti. Ministr zemědělství Ihor Švajka je také z Charkova. Nebo ministryně sociálních věcí Ljudmyla Denisova je z Krymu - její rodiče tam doteď žili. Jaké větší zahrnování je namístě? To, co zmiňujete, je ruská propaganda, nic víc.
ČESKÁ POZICE: Vítězí tedy Rusko v informační válce?
DEŠČYCJA: Rusko vynaložilo spoustu peněz a úsilí na informační kampaň. A nezahájilo ji teprve před týdnem ani před měsícem. Úmyslně ji chystalo v průběhu několika uplynulých let, s cílovým publikem v Evropě. A Rusko pokračuje ve využívání svých pák, příznivě nakloněných „kontaktů“, aby vytvořilo odlišné vnímání reality.
ČESKÁ POZICE: Má podle vás vláda na východě Ukrajiny podporu?
DEŠČYCJA: Vláda byla schválená parlamentem, s velkou většinou více než 70 procent poslanců ze všech částí Ukrajiny. Pakliže lidé na východě Ukrajiny vládu nepodporují, je to známkou demokracie, jsou v opozici. Mohou vládu změnit, ovšem demokratickými prostředky, volbami, a nikoliv okupováním veřejných budov a vyhrožováním ruskými jednotkami.
ČESKÁ POZICE: Kdy tedy budou parlamentní volby?
DEŠČYCJA: Držme se ukrajinské legislativy. Nový prezident bude zvolen 25. května a bude mít pravomoc parlament rozpustit v souladu s ukrajinskou ústavou. Pakliže tak neučiní, může o svém rozpuštění rozhodnout sám parlament a vypsat nové volby. Poslední parlamentní volby byly před dvěma lety. Potřebujeme nové volby? Nevím. Možná. Ale budeme-li mít do konce roku novou ústavu, pak bychom logicky potřebovali nové volby.
ČESKÁ POZICE: Český prezident Miloš Zeman se přimlouval za federalizaci Ukrajiny, což požaduje především Rusko. Mluvil jste o tom se Zemanem na summitu Východního partnerství?
DEŠČYCJA: Od toho snad upustil. Objasnil jsem mu pozitivní a negativní aspekty této iniciativy a poreferoval mu o úsilí vlády o reformu samosprávy. O skutečnou decentralizaci moci, jež by místním komunitám dala právo rozhodovat o spoustě věcí, které dříve neměly. Takže myslím, že dnes už se prezident Zeman nepřimlouvá za federalizaci, ale užívá termínu decentralizace, kterou skutečně potřebujeme.
Andrij Bohdanovyč Deščycja (* 1965)
|
