Na zdroji peněz sedmadvacetiletého ukrajinského miliardáře Sergeje Kurčenka lpí stín podezření podobně jako na majetku mladého boháče ze slavného Fitzgeraldova románu Velký Gatsby. Kyjevská premiéra jeho hollywoodské adaptace proto přiměla tamní tisk prohlásit Kurčenka „ukrajinským Gatsbym“. Zatímco ten americký v časech prohibice vydělával na černém trhu s alkoholem, jeho východoevropská reinkarnace vzešla z neprůhledného prostředí obchodu s energetickými surovinami.
Dokud o mocném a dynamickém nováčkovi mezi ukrajinskými oligarchy nevyšel loni v listopadu v tamní mutaci časopisu Forbes článek s titulkem Plynový král vší Ukrajiny, byl Kurčenko veřejnosti zcela neznámý. Nebyla prý k mání ani žádná jeho fotka, dokud anonym neposlal redakci scan jeho pasu.Kurčenkova skupina GazUkrajina-2009 se za méně než rok stala předním dovozcem ropných produktů
Žádný náhodný hráč
Článek popisoval meteorický vzestup Kurčenkovy skupiny GazUkrajina-2009, která se za méně než rok stala předním dovozcem ropných produktů, zejména zkapalněného ropného plynu (LPG). Investigativní reportéři vypátrali, že soubor několika zdánlivě nesouvisejících firem opakovaně vyhrál tendry vypisované energetickými společnostmi ve státním vlastnictví. Jejich zdroje mimo záznam ozřejmily, že Kurčenko za úspěch vděčí konexím ve státních podnicích a v úřadu generálního prokurátora, s jehož synem ho pojí přátelství.
Společnost Gaz Ukrajina pohrozila časopisu Forbes žalobou, ale nakonec žádnou nepodala. Místo toho se Kurčenko rozhodl získat jinačí publicitu. V prosinci 2012 koupil populární fotbalový klub Metalist Charkov, který sezónu dohrál na druhém místě ligy. Za klub údajně zaplatil 300 milionů dolarů, dalších 70 milionů prý stál stadion.
GazUkrajina-2009 se mezitím přejmenovala na VETEK a za 300 milionů dolarů koupila od ruského Lukoilu strategickou rafinerii. Očekává se, že se brzy stane přímým dovozcem ruského plynu. „To dává smysl, jen jestli má podporu na nejvyšších místech,“ cituje týdeník The Economist analytika Arkadiusze Sarnu z varšavského think-tanku OSW. „Na tomto trhu nejsou žádní náhodní hráči,“ dodává s tím, že všechny známky ukazují k rodině prezidenta Viktora Janukovyče.Všechny známky ukazují k rodině prezidenta Viktora Janukovyče
Koho chleba jíš
Jelikož nepříjemné otázky dotěrných novinářů nešlo umlčet, dohodl se Kurčenko minulý měsíc na odkoupení 98 procent akcií společnosti UMH, jež je držitelem licence na vydávání ukrajinského Forbesu. Pozoruhodné je, že dva dny před zveřejněním dohody náhle vydala společnost Mako vlastněná Oleksandrem Janukovyčem, prezidentovým nejstarším synem, tiskové prohlášení, v němž popřela, že má s dohodou cokoli společného.
UMH byla poslední velkou mediální skupinu nevlastněnou některým z oligarchů, a tudíž pravděpodobně i bez střetu zájmů mimo mediální trh. Na trhu s tištěnými médii má čtvrtinový podíl, na internetu dokonce 45procentní podíl. Kurčenko za UMH do března 2014 zaplatí odhadem 400 až 500 milionů dolarů.
Americká mateřská společnost časopisu Forbes dohodě požehnala, s tím, že nemá v úmyslu ukrajinskou licenci odebírat. Vnuk zakladatele respektovaného časopisu Miguel Forbes, který je ve vydavatelství prezidentem pro licencování, dokonce souhlasil s tím, že bude Kurčenkovi dělat neformálního poradce.
Zametání cesty ke znovuzvolení
Samotní redaktoři ze změny vlastníka už tak nadšení nejsou. „Považuji prodej časopisu Forbes Ukrajina za konec projektu v jeho současné podobě. Jsem přesvědčen, že kupující sleduje jeden ze tří cílů: 1) umlčet novináře před prezidentskými volbami; 2) „vybílit“ si reputaci; 3) používat publikaci k účelům, které nijak nesouvisí s odvětvím médií,“ napsal v prohlášení vydaném na stránkách časopisu šéfredaktor Vladimir Fedorin s tím, že k letošnímu říjnu na vlastní žádost odchází.Články Forbesu, jež vykreslují Janukovyčova syna Oleksandra jako největšího přijemce státních zakázek, prezidentovi na popularitě nepřidávají
Pozorovatelé vidí koupi Forbesu jako součást příprav mediálního terénu pro příští prezidentské volby. Jejich další součástí je ovládnutí největšího ukrajinského televizního kanálu Inter šéfem prezidentské kanceláře Sergejem Levočkinem a spřízněným miliardářem Dmitrijem Firtašem.
Stagnující ekonomika snižuje Janukovyčovy preference a podle průzkumů by proti jednomu z lídrů opozice prohrál druhé kolo prezidentských voleb, které se mají konat za půldruhého roku. Investigativní články, jaké publikoval Forbes, jež vykreslují Janukovyčova syna Oleksandra jako největšího přijemce státních zakázek, prezidentovi na popularitě nepřidávají.
Kdo je oním bílým koněm, který zametá cestu, je v tomto smyslu druhořadé. „Podle informací, které se mi donesly, je to jenom člověk, který má být veřejnou tváří, maskou pro jiné lidi, kteří jsou dobře známí, ale nechtějí se veřejně přiznat k těmto obchodům,“ vyjádřil se o Kurčenkových akvizicích boxerský šampión, lídr opoziční strany UDAR a nejnadějnější Janukovyčův vyzyvatel Vitalij Kličko.
Probije-li se bývalý mistr světa těžké váhy do prezidentského úřadu, byla by jeho postava pro Hollywood nepochybně vděčnějším námětem než nějaký „ukrajinský Gatsby“. Třeba by se Kličkem do příštích českých prezidentských voleb nechal inspirovat i Jaromír Jágr...
