Ukrajinci jezdí často do Česka na krátkodobá pracovní víza

Ukrajinec Tolja nastoupil předminulý týden jako stavební dělník do firmy, kterou mu doporučil jeho soused z Užhorodu. V Česku už byl, domluví se tu a má i zkušenosti s českými úřady. Koncem léta ho ale čeká ještě jedna povinnost – musí se na otočku vrátit na český konzulát ve Lvově, kde stále stojí pomyslnou frontu. Toljovi se nechtělo čekat doma dva měsíce, až ho konzulární pracovníci pozvou k pohovoru. Tak dlouho totiž trvá, než by přišel na řadu při vyřizování žádosti o zaměstnaneckou kartu.

Proto se zařadil do druhé, mnohem kratší fronty. Za týden mohl jet do Česka a pracovat tu. Jenže krátkodobé pracovní vízum platí jen tři měsíce. A pokud mezitím Tolja nestihne odskočit si na konzulát ve Lvově, musí z Česka odjet. Praxe, kdy zájemci o práci v Česku z praktických důvodů podávají žádosti paralelně hned dvě, není přitom výjimečná.

Postupné otvírání cesty

„Ve Lvově denně registrujeme 400 žádostí o krátkodobá pracovní víza. Většina žadatelů souběžně žádá také o zaměstnaneckou kartu,“ potvrzuje Martin Smolek, náměstek ministra zahraničí. Sloučit obě žádosti v jednu je podle něho legislativně složité. Tříměsíční víza se totiž řídí společnými pravidly Schengenu, zaměstnanecké karty jsou ryze českým projektem, který v sobě spojuje povolení k práci a pobytu. „Současné právní normy neumožňují oba tituly sloučit v jeden,“ dodává.

Navzdory polovičatému řešení s nutným „odskokem“ zpět na Ukrajinu se Ukrajincům v posledních dvou letech cesta do Česka za prací postupně otvírá. V srpnu 2016 vláda spustila pro Ukrajinu zvláštní režim, v jehož rámci se české firmy registrují při ministerstvu hospodářství do interní burzy, a zájemci z Ukrajiny tak mají jistotu, že se hlásí k prověřenému zaměstnavateli. Kapacita žádostí se postupně rozšířila až na dnešních 19 600 ročně a od května funguje další novinka – žádost o zaměstnaneckou kartu je nutné podat přes firmu VFS Global, prostředníka, který má smlouvu s ministerstvem zahraničí.

Frontu se tak podařilo zkrátit. Ještě koncem minulého roku čekali žadatelé 120 dnů, až jejich žádost konzulát odklepl a předal k vyřízení do Prahy na ministerstvo vnitra (MV). Podle údajů Hospodářské komory (HK) se dnes v průměru čeká 55 dnů. K tomu je ale nutné připočíst další dva měsíce, kdy žádosti z Ukrajiny vyřizují úředníci MV. „V poslední době čekací doby stagnují a nedaří se je již dále zkracovat. Zaměstnavatel volné pracovní místo obsadí do půl roku. Usilujeme, aby firmy získaly zaměstnance do 90 dní,“ říká Miroslav Diro, mluvčí komory.

Ani rychlejší cesta do Česka ale neznamená, že by Ukrajinci zaplnili díru na českém pracovním trhu. Firmy mají podle odhadů HK až 300 tisíc pracovních míst, která nelze obsadit českými uchazeči o práci. Za poslední dva roky, co zvláštní režim pro Ukrajinu funguje, vyřídila ovšem komora jen 16 600 míst pro pracovníky z Ukrajiny.

Také Mongolové a Filipínci

„Největší poptávka je po technicky orientovaných pracovnících, řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po řidičích a kvalifikovaných dělnících elektrických a energetických zařízení a skladnících,“ vypočítává Diro. Ukrajina není jedinou zemí, která by mohla zmírnit přebytek některých volných pracovních míst na českém trhu.

Rychlejší cestu do Česka mají od letošního dubna také Mongolové a Filipínci. Roční kvóta pro nábor Mongolů je tisíc lidí. A podle odhadů ministerstva zahraničí je nastavena optimálně – poptávka by neměla být vyšší. Tisícovku míst Česko nabízí i Filipíncům. Rychlejší režim, kdy se párují nabídky firem s uchazeči, se ale zatím rozbíhá pomalu. Minulý týden dorazili v rámci vládního programu do Česka první tři Filipínci, kteří u nás našli práci v jednom z velkých e-shopů. Filipínský chargé d’affaires Juan Dayang si ale myslí, že chuť po práci v Česku bude vzrůstat.

„Filipínci jsou otevření, dobrosrdeční lidé, a navíc velmi loajální. Uplatní se ve firmách, kde se komunikuje anglicky, angličtinu se učí na školách jako jednu z úředních řečí,“ řekl diplomat LN, který si pochvaluje, že vládní program zkrátil čekací lhůty. „Klasické pracovní vízum trvalo vyřídit až šest měsíců, nyní se to dá stihnout za dva měsíce,“ dodává Dayang.

Extra nabídku připravila vláda také pro Srbsko. „Donedávna tam zdařile fungoval automobilový průmysl, který po sobě zanechal 30 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců,“ líčí Diro. Zda se podaří Česku srbské montéry bez práce úspěšně „odlovit“, se ale teprve uvidí. Dvě tisícovky zaměstnaneckých karet pro Srby chce Česko nabízet od letošního září.