Jako populistický paskvil označil na středečním projednávání novelu zákona o ovzduší, již schválenou Poslaneckou sněmovnou, senátor Jaroslav Kubera (ODS). Ta měla uvést do života nízkoemisní zóny, tolik potřebné ke snížení nebezpečného polétavého prachu v centrech měst. Výsledek? Epizoda nízkoemisních zón v Senátu skončila zdrcující porážkou 51:2. A předložená novela putuje zpět do sněmovny.
Epizoda nízkoemisních zón v Senátu skončila zdrcující porážkou 51:2
Novelu z dlouho připravovaného a dosud nepředloženého zákona o ovzduší vypreparoval Kuberův stranický kolega Pavel Drobil. Sněmovně ji na podzim nepředkládal jako víkendový ministr životního prostředí, ale nestandardně coby poslaneckou iniciativu v trojici s kolegy z Moravskoslezského kraje Pavlem Lukšou (TOP 09) a Kristýnou Kočí (VV). V té době bylo Ostravsko zmítáno smogem a jejich náborová trojka měla jasný cíl - předložením malé novely s nízkoemisními zónami a úlevami u poplatků na dálnicích nahnat hlasy Severomoravanů a Slezanů pro trojkoalici v komunálních volbách.
Páni senátoři, kdo zaplatí sankce?
Jak zjistil Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví, velká česká města – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem – už překonala pětatřicetidennní celoroční kvótu, kdy smí být překročen limit znečištění prachem. Podobný osud čeká i na desítky menších měst.
Přitom v západní Evropě existuje množství příkladů, kde nízkoemisní zóny lidem od prachu odpomohly. Švédský Göteborg zavedením nízkoemisní zóny snížil emise prachových částic z nákladní dopravy o 40 procent. Stockholm díky zóně redukoval emise oxidů dusíku o 10 až 20 procent a emise jemných prachových částic o 40 procent. Dobré zkušenosti se snižováním emisí jemného prachu díky nízkoemisním zónám mají také desítky německých měst včetně Berlína.
V Česku jde do tuhého. „Zamoření ovzduší prachem překračuje u nás nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity, a ohrožuje tím zdraví obyvatel. Česká republika proto požádala Evropskou komisi o výjimky pro překračování hodnoty přípustného znečištění prachem. Výjimky vyprší v polovině června 2011, a poté Česku může hrozit citelná sankce za každý den systematického překračování limitů,“ upozorňuje Šuta.
Jemný prach, drsné konce
Nejvíc jemného prachu vypustí do ovzduší ve svých výfukových plynech dieselové motory. Míní se tím miniaturní částice do velikosti 2,5 mikrometru, které lidské tělo dokáže vstřebávat nejen dýcháním, ale i pokožkou. Lékař Šuta upozorňuje, že i krátkodobé vdechování tohoto prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic a negativně působí na kardiovaskulární systém. V souhrnu vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i u dospělých, zvyšuje počet chronických onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na kardiovaskulární a plicní onemocnění.
Nejvíc jemného prachu vypustí do ovzduší ve svých výfukových plynech dieselové motory
Jemný prach z dieselových motorů se však projevuje i na velké vzdálenosti. Je prokázáno, že se významně podílí na změně klimatu. Zejména přispívá ke zrychlenému tání ledovců v Arktidě.
Obchod s povolenkami kvete i bez zón
Nechce-li český řidič jet do Německa jenom do lesa, musí mít povolenku. Jinak se do měst jako Berlín, Hannover, Kolín, Mnichov, Freiburg či Lipsko autem nedostane. V přípravě jsou i velká města blízká naší hranici – Drážďany, Gera či Norimberk.
Povolenky mají podobu plakety vylepené na sklo vozidla. Barvy mají jako na semaforu – auta s nejmenšími emisemi mají zelenou a odstupňovaně žlutou a červenou. Stará auta s vysokými emisemi nepotřebují žádnou povolenku, protože těžce zkoušená centra měst výfukovými plyny nepotřebují naopak stará auta. Stejně ovšem dopadne i nejmodernější vůz s nejmenšími emisemi, který povolenku nemá.
Plakety jsou rovněž číslovány podle generací vozů, takže nejvyšší číslo 4 má zelená plaketa. O přiřazení barvy plakety rozhodují údaje v technickém průkazu. Na výlet do Německa se už nevyplácí jet bez povolenky zakoupené v Česku. Starší vozy se zážehovým motorem si mohou vylepšit emise prachovými filtry.
Zplesnivělý krajíc
Německému rozvoji nízkoemisních zón kontruje česká stagnace. Mohou za ni i sami předkladatelé novely. Před volbami tlustě namazali krajíc, aby na něj přilákali voliče. Pak ho nechali zplesnivět. Osud nízkoemisních zón jim byl zřejmě lhostejný a hnali se za vykalkulovaným efektem. Ani jeden z navrhovatelů se neobtěžoval přijít na zasedání senátního výboru pro životní prostředí novelu obhájit. Mezitím se dva z předkladatelů natolik znedůvěryhodnili, že by záměru spíš uškodili. Drobil musel pro podezření z korupce „dobrovolně“ opustit post ministra, Kočí po zamotané aférce spolustraníci vyloučili z poslaneckého klubu a přesadili do oslí lavice.
A tak jako jediný způsobilý přišel ve středu na jednání Senátu obhajovat zákon Lukša. Dopadlo to tak, že se sršícím senátorům ospravedlňoval, že není ekoterorista. A jako důkaz nabízel svoje webové stránky.
To jsme to s přípravou ekologických zákonů pěkně dopracovali.
