Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Udržitelný rozvoj není možný bez vědy a inovací

USA

  12:56
Konkurenceschopnost české ekonomiky i udržitelný rozvoj budou záviset na přizpůsobení se změnám, které s sebou přináší čtvrtá průmyslová revoluce. V něm musejí hrát ústřední roli aplikace a inovace. Samy o sobě ale nestačí.

Věda foto: Česká pozice

Koncept udržitelnosti bývá obvykle spojován s environmentálními problémy, jako je nakládání s přírodními zdroji či globální změny klimatu, a ekonomickými výzvami, které s těmito problémy souvisejí, nebo vyplývají z transformace, jíž postindustriální společnosti procházejí v důsledku digitalizace, robotizace a materiálové revoluce.

Mezi základní předpoklady úspěšného vyřešení environmentálních i ekonomických výzev současnosti patří rozvinuté znalostní odvětví. Jeho definice se různí. Podstatné je, že vzniká osamostatněním činností týkajících se tvořivého zacházení se znalostmi, informacemi a inovacemi od sféry služeb. To, jaký prostor tyto vysoce kvalifikované činnosti v ekonomice získají, určuje rozsah a dynamiku jejího rozvoje.

Vysoce kvalifikovaná pracovní síla

Smysluplná diskuse o udržitelném rozvoji tudíž nemůže pominout oblast vědy, výzkumu a vývoje. Zdaleka přitom nejde jen o otázku financování, investic a budování výzkumné a inovační infrastruktury. Ke zformování a růstu znalostního odvětví je třeba především vysoce kvalifikovaná pracovní síla, která je z povahy věci vždy nutně nedostatková.

Ke zformování a růstu znalostního odvětví je třeba především vysoce kvalifikovaná pracovní síla, která je z povahy věci vždy nutně nedostatková

Každá společnost má jen omezenou zásobu výjimečných jedinců. Jejich počet sice může částečně zvýšit pomocí vzdělávací a imigrační politiky, ale v prostředí silné konkurence mezi vyspělými zeměmi, z nichž většina se chová obdobně, jí to nepřinese znatelnou výhodu. Jednou z mála zbývajících alternativ je lepší využití potenciálu skupin, jejichž participace na tvorbě hodnot je dosud omezená.

Největší a nejslibnější takovou skupinou jsou ženy v produktivním věku. Právě mezi nimi je nejvíce mimořádně inteligentních a inovativních osobností, jejichž vize a tvořivost by mohly výrazně obohatit znalostní odvětví.

Udržitelný hospodářský rozvoj byl vybrán jako jedno ze sedmi zastřešujících témat programové debaty, kterou na posledním zasedání svého Ústředního výkonného výboru otevřela ČSSD. Pro vnitrostranickou diskusi byly připraveny pracovní teze, které se pokusily shrnout hlavní okruhy problémů, s nimiž je třeba se z programového hlediska nově vypořádat.

Udržet krok

Konkurenceschopnost českého hospodářství i udržitelný rozvoj v širším smyslu budou záviset na míře přizpůsobení se změnám, které s sebou přináší čtvrtá průmyslová revoluce. V tomto přizpůsobení nepochybně musejí hrát ústřední roli aplikace a inovace. Samy o sobě ale nestačí. Nevznikají totiž z ničeho, ale vyžadují fungující zázemí v podobě vyspělého znalostního odvětví.

Pro budoucnost bude zásadní, nakolik se ČR podaří udržet krok se špičkovým výzkumem v zemích, které jsou ve světovém srovnání na předních místech

Ambici zařadit se mezi nadprůměrně úspěšné země Česká republika zatím bohužel nenaplnila. Naopak se potýká s přetrvávající averzí vůči riziku, která brání pružné a rychlé adaptaci na nové podmínky a omezuje schopnost hledat a nacházet nová řešení. Pro budoucnost bude zásadní, nakolik se ČR podaří udržet krok se špičkovým výzkumem v zemích, které jsou ve světovém srovnání na předních místech. V Evropě jsou to například skandinávské země, Německo a Švýcarsko. V ostatních částech světa zejména USA, Japonsko, Jižní Korea či Izrael.

V těchto zemích podíl výdajů na vědu a výzkum zpravidla dosahuje tří a více procent HDP a jsou zároveň úspěšné v oblasti takzvaných frontier technologies nebo také disruptive technologies – technologie na hranici současného poznání, které překonávají a narušují současné vědeckotechnologické paradigma.

Do této skupiny bývají řazeny především technologie týkající se lidského zdraví (biotechnologie, biomedicína), nových materiálů (nanotechnologie) a výpočetní a komunikační techniky (virtuální realita). Úspěch těchto zemí lze doložit například počtem technologických firem, které se výzkumem, vývojem a inovacemi v uvedených oblastech zabývají, nebo počtem patentů.

Výdaje na vědu a výzkum

Otázka, zda má stát investovat více financí, anebo se má soustředit na strukturu a efektivnost financování a kvalitu prostředí pro vědecko-technický rozvoj, je spíše rétorická. Strategické rozhodování musí zahrnovat hledisko jak objemu, tak účinku výdajů. Pokud jde o objem veřejných výdajů v ČR, v uplynulých letech se podařilo dosáhnout významného zlepšení.

V letech 2010 až 2014 se výdaje na vědu a výzkum zvýšily téměř o polovinu – z 1,34 na 2 procenta HDP. Celkové výdaje v roce 2014 víceméně dosáhly evropského průměru – 2,03 procenta HDP.

V letech 2010 až 2014 se výdaje na vědu a výzkum zvýšily téměř o polovinu – z 1,34 na 2 procenta HDP. Celkové výdaje v roce 2014 víceméně dosáhly evropského průměru – 2,03 procenta HDP. Výdaje ze státního rozpočtu od roku 2014 stouply z 26,6 na 29 miliard korun letos. Pro příští rok Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhuje veřejné výdaje na vědu a výzkum ve výši 32,7 miliardy korun.

Bude to nejvíce za dobu existence ČR. Pokud vláda a sněmovna tento návrh akceptují, půjde navíc o meziroční nárůst ve výši 3,6 miliardy korun. Rada pro výzkum, vývoj a inovace současně usiluje, aby se nárůst výdajů nezastavil ani v následujících letech. Zvýšení efektivity veřejných výdajů věnuje RVVI nemenší pozornost.

Dobrý úmysl nestačí

Vedle aktualizace strategických dokumentů, jako je Národní politika výzkumu, vývoje a inovací a Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci, jsou nejzásadnější příprava nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací a nové metodiky hodnocení výzkumu. V návaznosti na nový zákon o podpoře výzkumu by mělo být reformováno řízení vědy a výzkumu v ČR.

Pokud by zůstala zachována současná míra decentralizace a nekoordinovanosti systému, snaha o zvýšení efektivity výdajů a kvality výstupů by uvízla ve stadiu dobrého úmyslu

Mělo by vzniknout nové ministerstvo, v jehož kompetenci bude celý systém, tedy financování, strategické rozhodování a koordinace s ostatními resorty. Počítá s tím i strategický dokument národní politika. Pokud by zůstala zachována současná míra decentralizace a nekoordinovanosti systému, snaha o zvýšení efektivity výdajů a kvality výstupů by uvízla ve stadiu dobrého úmyslu.

Co se týká dostatečné nabídky pracovních sil, o níž se teze také zmiňují, nejde jen o vytvoření podmínek pro získání kvalifikace nezbytné ve společnosti procházející čtvrtou průmyslovou revolucí, ale i o to, aby ti, kteří takovou kvalifikací mají, ji mohli bez překážek uplatnit. V ČR bohužel takovou možnost stále postrádají ženy.

Znalostní odvětví prioritou

Ty z nich, které zůstávají v domácnosti kvůli péči o nejmladší členy rodiny, na trhu práce chybí. Jsou nuceny své profesní aktivity přerušit, což zejména ve vědě a výzkumu znamená faktické předčasné ukončení kariéry. Ze statistických dat navíc vyplývá, že i ekonomicky aktivní ženy jsou za stejnou práci ohodnoceny hůře než jejich mužští kolegové. Rozdíl mezi mediány mezd žen a mužů dosáhl v roce 2014 ve skupině s magisterským a vyšším vysokoškolským vzděláním 24 procent.

Pokud bude pro ČR prioritou znalostní odvětví včetně jeho sociálně-ekonomických předpokladů, nebude se muset o svůj udržitelný rozvoj obávat

Zaměstnanost žen výrazně ovlivňuje i to, zda je pro jejich děti dostupné předškolní vzdělávání. Povinný poslední rok předškolní docházky a přednostní přijímání čtyřletých a tříletých dětí do mateřských škol, které přináší novela školského zákona, jsou kroky správným směrem. Nárok na umístění v předškolních zařízeních by se ale měl vztahovat i na děti mladší. Je škoda, že si na to ženy v ČR budou muset počkat až do září 2020. Navíc i poté se nárok nebude týkat dětí mladších dvou let.

Zajištění přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a plné participace žen na rozhodování v politickém, hospodářském i veřejném životě patří mezi Cíle udržitelného rozvoje přijaté v září 2015 na summitu OSN v rámci takzvané Agendy 2030. Pokud bude pro ČR prioritou znalostní odvětví včetně jeho sociálně-ekonomických předpokladů, nebude se muset o svůj udržitelný rozvoj obávat.

Text částečně vychází z vystoupení v panelové diskusi, která proběhla v rámci zasedání ÚVV ČSSD v sobotu 9. dubna 2016.

Autor: