Učitel IT musí sledovat trendy oboru, jinak ztratí respekt žáků

„Pro první stupeň základní školy prakticky neexistuje aprobovaný učitel informatiky, neboť takový obor na pedagogických fakultách není,“ říká v rozhovoru metodička ICT Jana Krichebauerová.

Jana Krichebauerová, metodička ICT | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jana Krichebauerová, metodička ICT | foto: Foto Petr TopičMAFRA
Jana Krichebauerová, metodička ICT

O nedostatku kvalifikovaných učitelů informatiky se mluví docela dlouho. Stejně jako o tom, co by mělo být náplní těchto hodin. Právě tímto problémem se mimo jiné začal zabývat i projekt SYPO (Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů). Digitálním technologiím ve výuce a řízení školy věnuje pozornost mimo jiné také v návaznosti na národní Strategii digitálního vzdělávání.

V souvislosti s tím vznikla síť ICT metodiků, kteří působí ve všech krajských městech a zdarma poskytují podporu školám. Jedním z nich je i Jana Krichebauerová, dlouholetá lektorka v oblasti IT a učitelka na Gymnáziu Mladá Boleslav, která v rozhovoru mimo jiné říká: „Středoškoláci by měli být schopní vyřešit vybrané problémy s hardwarem i softwarem. Algoritmizace, programování a informační systémy by neměly chybět na žádné střední škole.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou podporu ICT metodici školám nejčastěji poskytují?

Výuku v konkrétní škole ovlivňuje mnoho faktorů, například typ školy, její velikost, vybavení, ale také plán výuky (ŠVP) a personální zajištění. Zajistit do školy aprobovaného učitele informatiky je dnes velice těžké.

KRICHEBAUEROVÁ: Metodici zahájili činnost ve druhém pololetí loňského školního roku a od té doby poskytli podporu z mnoha oblastí desítkám škol. Nejčastěji šlo o pomoc při výběru cloudového prostředí pro celou školu, nastavení účtů Office365, možnosti využití interaktivní techniky, pomoc s výběrem aplikací pro tablety nebo řešení potíží s informačním systémem. Mezi časté dotazy patří také práce s elektronickou žákovskou knížkou nebo využití ICT v jiných předmětech.

LIDOVÉ NOVINY: Co považujete za největší slabinu výuky informatiky na školách?

KRICHEBAUEROVÁ: To je těžká otázka. Výuku v konkrétní škole ovlivňuje mnoho faktorů, například typ školy, její velikost, vybavení, ale také plán výuky (ŠVP) a personální zajištění. Nedostatek učitelů informatiky je na všech stupních škol. Pro první stupeň základní školy (ZŠ) prakticky neexistuje aprobovaný učitel informatiky, protože takový obor na pedagogických fakultách nenajdeme. Studium je určeno pouze pro druhý stupeň ZŠ nebo střední školy (SŠ). Zajistit do školy aprobovaného učitele informatiky je dnes velice těžké.

LIDOVÉ NOVINY: Jak školy tento problém řeší?

KRICHEBAUEROVÁ: Různě. Například ředitelé často doplňují úvazky učitelům o hodiny informatiky, aby splnili povinnou výuku, především pokud nemají kvalifikovaného učitele. Další možností je zajištění externího pracovníka, odborníka z praxe, který má znalosti IT, ale tomu často chybí buď pedagogické vzdělání, nebo vysoká škola. Toto je bohužel jen krátkodobé řešení, ale pomůže.

LIDOVÉ NOVINY: Je počet hodin informatiky podle současného Rámcového vzdělávacího programu (RVP) dostačující?

Ředitelé často doplňují úvazky učitelům o hodiny informatiky, aby splnili povinnou výuku, především pokud nemají kvalifikovaného učitele. Další možností je zajištění externího pracovníka, odborníka z praxe, který má znalosti IT, ale tomu často chybí buď pedagogické vzdělání, nebo vysoká škola. Toto je bohužel jen krátkodobé řešení, ale pomůže.

KRICHEBAUEROVÁ: Určitě ne, v současném RVP pro ZŠ je to jedna vyučovací hodina informatiky týdně na prvním stupni a jedna vyučovací hodina týdně na druhém stupni. Dvě vyučovací hodiny za celou povinnou školní docházku je málo. Některé školy počet hodin informatiky ve svých školních vzdělávacích programech navyšují, většinou na druhém stupni ZŠ, zejména pokud mají aktivní učitele.

Znám ve svém okolí několik nadšenců, kterým se toto úspěšně daří i na prvním stupni ZŠ. Klíčovým faktorem je personální zajištění výuky. Není však třeba změnit jen počet hodin. Nutné je zaměřit se i na obsah výuky a na to, jestli odpovídá trendům doby a koresponduje s požadavky z praxe. To se týká hlavně středních škol.

LIDOVÉ NOVINY: Co by se ideálně mělo vejít do obsahu kurikula ICT na základní a později na střední škole?

KRICHEBAUEROVÁ: Na základní škole by byla vhodná práce jak s aplikacemi, mám na mysli nejen Office, ale také programy na zpracování fotek, videí nebo tvorbu webových stránek. Zároveň je dobré využít možnosti online výukových platforem, které nabízí bezplatné výukové kurzy zaměřené na různé programovací jazyky, například Codecademy, kde je k dispozici Python, Java nebo JavaScript.

Dvě vyučovací hodiny za celou povinnou školní docházku je málo. Některé školy počet hodin informatiky ve svých školních vzdělávacích programech navyšují, většinou na druhém stupni ZŠ, zejména pokud mají aktivní učitele.

Doporučit můžu i stránky Code.org, kde jsou k dispozici nástroje pro studenty širokého věkového rozpětí, díky kterým se mohou naučit základy programování a informačních technologií, nebo pro menší děti program Alice, který umožňuje vytvářet animace či programovat jednoduché 3D hry. Z mého pohledu je také důležité, aby žáci uměli vyhledávat informace, odhadnout jejich validitu – a to i v případě zdrojů. Prostor by měly dostat také logické úkoly, ale na to nemusí dojít jen v informatice.

Výuka na střední škole by se měla věnovat například interpretaci získaných dat, včetně vyhledávání chyb v jiných interpretacích či grafických znázorněních nebo pokročilé práci s běžnými aplikacemi a jejich efektivnímu využití v praxi. Středoškoláci by měli být schopní vyřešit vybrané problémy s hardwarem i softwarem. Algoritmizace, programování a informační systémy by neměly chybět na žádné střední škole. Na všech stupních škol je pak ve výuce důležitá bezpečnost při práci s počítačem, ochrana zdraví, ergonomie a také ochrana osobních údajů v digitálním prostředí.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký máte názor na systém BYOD (Bring Your Own Device), který si některé školy zvolily na podporu rozvoje informatiky? Děti si v jeho rámci nosí tablety nebo chytré mobily z domova a používají je jako vzdělávací nástroj.

KRICHEBAUEROVÁ: Využití vlastních mobilních zařízení žáků má několik výhod. Většinou je žáci dobře znají, a především je umějí používat. Rozpracované práci se mohou věnovat i mimo školu nebo ve volné chvíli, třeba při čekání na autobus, což může pozitivně ovlivnit jejich přístup k učení a samostatné přípravě do školy. Zároveň je tu další výhoda, a to že rodiče častěji pořizují modernější zařízení než škola a žáci se o ně starají lépe než o ta školní. Navíc pro školu jsou to ušetřené finanční prostředky.

Je také důležité, aby žáci uměli vyhledávat informace, odhadnout jejich validitu – a to i v případě zdrojů. Prostor by měly dostat také logické úkoly, ale na to nemusí dojít jen v informatice. Výuka na střední škole by se měla věnovat například interpretaci získaných dat, včetně vyhledávání chyb v jiných interpretacích či grafických znázorněních nebo pokročilé práci s běžnými aplikacemi a jejich efektivnímu využití v praxi.

Na druhou stranu ale zavedení BYOD přístupu často znamená zvýšené náklady na modernizaci školní sítě, zajištění rychlého a dostatečného připojení k internetu, které bude dostupné ve všech třídách. S tím souvisí odpovídající technická podpora a proškolení pedagogů. Nesmíme zapomenout také na zajištění ochrany dat, zabezpečení systémů a správy zařízení nebo na možnost jejich dobíjení.

V souvislosti s BYOD je rovněž nutné se zamyslet nad otázkou rovného přístupu a mít v rezervě vhodná mobilní zařízení pro žáky, jejichž rodiny si takový nákup nemohou dovolit. To všechno je potřeba zvážit ještě před tím, než přístup BYOD do výuky zavedeme.

LIDOVÉ NOVINY: V poslední době se často mluví o nedostatku dostatečně kvalifikovaných učitelů informatiky. Děti jsou ve znalostech IT často dál než učitelé. Jaká je cesta k nápravě?

KRICHEBAUEROVÁ: Obecnou motivací je, a to není zřejmě nijak překvapivé, zvýšení platů. Tím by se zvětšil zájem o studium IT oborů, a především by došlo k dovzdělání současných aktivních učitelů.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo dnes nejčastěji informatiku na školách učí?

KRICHEBAUEROVÁ: Učitelů s aprobací informatika je nedostatek, zejména na základních školách. Poptávka soukromých firem po IT specialistech je vysoká, a i ohodnocení takového pracovníka u firmy je mnohonásobně vyšší, než kdyby učil, tudíž se nemůžeme divit, že odborníci odcházejí do jiných odvětví. Mnohé školy řeší nedostatek pedagogů tím, že motivují zapálené učitele jiných předmětů k rozšíření aprobace. Znám kolegu, který se začal vyučovat informatiku na prahu šedesátky.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou konkrétní podporu SYPO učitelům informatiky nabízí?

Obecnou motivací je, a to není zřejmě nijak překvapivé, zvýšení platů. Tím by se zvětšil zájem o studium IT oborů, a především by došlo k dovzdělání současných aktivních učitelů.

KRICHEBAUEROVÁ: Kromě podpory, kterou poskytuje krajský ICT metodik a o které jsem již mluvila, nabízí projekt SYPO nové metodické kabinety a vzdělávací programy, takzvané webináře. Ty jsou zaměřené na aktuální informace či nové trendy v jednotlivých oborech a oborových didaktikách. Do krajských metodických kabinetů pro informatiku se zatím zapojilo 92 učitelů z celé České republiky. V současné době vznikají i takzvané oblastní kabinety, o které zatím projevilo zájem dalších 200 pedagogů, a stále přibývají.

LIDOVÉ NOVINY: Učitelé tedy mají o další vzdělávání zájem?

KRICHEBAUEROVÁ: Ano, mají. Vyplývá to z oboru jako takového. Vývoj v oblasti IT je dynamický. Učitelé musí sledovat trendy a novinky a vhodně je začleňovat do výuky, protože pedagog se zastaralými metodami v našem oboru rychle ztratí respekt žáků.

Jana Krichebauerová

  • Pedagogické začátky prožila na SOU sklářském v Kamenickém Šenově, kdy zároveň studovala na Pedagogické fakultě UK v Praze.
  • Později vystudovala andragogiku na UJAK v Praze a na PF TUL obor koordinátor ICT.
  • Nyní učí na Gymnáziu Mladá Boleslav. Je členkou Národního kabinetu INF a ICT v projektu SYPO, kde je i krajským ICT metodikem pro Středočeský kraj.

Počet příspěvků: 1, poslední 3.1.2020 07:57 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Petra Smítalová

Petra Smítalová, redaktorka LN. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články