Uchazeči o Hrad mohou mít problém. Vyřadí je duplicita podpisů?

Údaje o počtech prezidentských kandidátů připomínají tah Sportky: 18, 19, 20, 7, 12. Osmnáct uchazečů o Hrad hlásilo ministerstvo vnitra 7. listopadu odpoledne. Už po uzávěrce registrace jich ale úřad náhle oznámil devatenáct. Věděl totiž, že na podatelně leží ještě jedna žádost odevzdaná v zákonném termínu. Dvacátý zájemce přišel až po limitu. Resort ho tedy musel vyřadit.

Další předepsané podmínky pak nesplnilo sedm zájemců o prezidentský post. Do samotné volby tak bude připuštěno maximálně dvanáct z nich.

Tolik shrnutí zmatků, které historicky druhou přímou volbu provázejí. Chaosu ale není zdaleka konec. Nejnovější otázkou je, zda vnitro může do volby pustit kandidáty, které na prezidenta navrhli ti stejní poslanci či senátoři.

Týká se to například diplomata Pavla Fischera, který sdílí podpisy některých zákonodárců s expremiérem Mirkem Topolánkem. Na jejich peticích lze nalézt stejná jména senátorů Jiřího Oberfalzera (ODS), Leopolda Sulovského (Ostravak) i Tomáše Czernina (TOP 09). Poslanec Jiří Štětina (Úsvit) zase podpořil kandidaturu jak někdejšího ředitele mladoboleslavské Škody Vratislava Kulhánka, tak i předsedy Strany zdravého rozumu Petra Hanniga.

Deník Mladá fronta DNES napsal, že není možné, aby se jeden zákonodárce podepsal pod petici více hradních pretendentů. Své tvrzení opírá o názory několika ústavních právníků, které se liší od stanoviska ministerstva vnitra. Podle něj se senátoři i poslanci mohou klidně podepsat pod více kandidátských petic. „Výklad ministerstva odporuje zákonu, který je relativně jednoznačný,“ řekl MfD respektovaný ústavní právník Jan Kysela.

Pokud by resort dal právníkům za pravdu, musel by z prezidentské volby vyřadit uchazeče, u nichž se objevují duplicitní podpisy. Fronta na Hrad by se tím zkrátila.

Napadání registrace

Dohady o tom, který názor platí, vnáší do kampaně nejistotu. Své o tom ví jeden z uchazečů – šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. „Rád bych věděl, jak to skutečně je. Chaos nevadí jen mně, ale hlavně mým předpokládaným sponzorům,‘“ uvedl s poukazem na MfD.

Hynek se pozastavil také nad tím, že se pochybnosti objevily ve chvíli, kdy uplynul termín pro podání přihlášek kandidátů. „Kdybych to věděl dříve, mohl jsem pro jistotu nasbírat více podpisů nebo se poslanců ptát, zda je jejich podpora pro mě skutečně exkluzivní.“

Podle zákona mohou navíc poslanci, senátoři nebo člen petičního týmu, kteří některého kandidáta na Hrad navrhli, napadnout registraci jiného uchazeče. Mají na to dva dny od doručení rozhodnutí ministerstva a správní žaloba se může vztahovat i na duplicitní podpisy. LN proto oslovily týmy některých zájemců o prezidentské křeslo, žádný z nich se ale k podobnému kroku dosud neodhodlal. „Nespěcháme s podáním žalob na základě toho, že si něco přečteme v novinách,“ vzkázal textař Michal Horáček. „Zatím o tom neuvažujeme, ale debatu kolem této věci budeme samozřejmě bedlivě sledovat,“ sdělila LN mluvčí někdejšího šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše Lenka Pastorčáková.

K podání žaloby se nechystá petiční tým iniciativy Zeman znovu, který navrhl současnou hlavu státu, ani exmístostarostka Prahy 8 Terezie Holovská, která také kandiduje. Ani v otázce správních žalob ale nepanuje jednotný výklad. Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna totiž tvrdí, že ji může podat pouze kandidát, kterého ministerstvo do voleb nezaregistrovalo, a to pouze proti faktu, že nebyl registrován. „Nelze podat žalobu na to, že byl zaregistrován někdo jiný,“ říká Mlsna.

Nejvyšší správní soud se k situaci nechtěl vyjádřit. Z předchozí přímé volby však existuje jeho rozhodnutí, které kandidátovi umožňuje zpochybnit registraci jiného uchazeče. Existuje také letitá judikatura Ústavního soudu, jež ve zjednodušené zkratce říká, že ve sporných případech je lepší nechat kandidáty být než je škrtat.

S tím vyjádřil na Facebooku souhlas Kysela. Podle něj vnitro všechny zájemce, kteří splnili zákonné podmínky, zaregistruje.

Článek byl publikován v LN 9. listopadu.