KOMENTÁŘ Kateřiny Menzelové / Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je jednoznačné: kvůli neúplným a v některých případech nejasným a nejednoznačným pravidlům nelze označit všechny údaje v účetních závěrkách státu za spolehlivé. S trochou nadsázky již dříve přirovnala ČESKÁ POZICE účetnictví českého státu k něčemu ve stylu sázkové kanceláře ze psích dostihů. Na nedostatky v účetnictví poukazuje nejen NKÚ, ale i Komora auditorů ČR. Sami účetní pak používají slov jako bordel či horor a tvrdí, že jejich práce je zdraví škodlivá.
Za regulaci oblasti účetnictví státu odpovídá ministerstvo financí. Jenže nedostatky, s nimiž se potýká i Český statistický úřad, ministerstvo řízené Miroslavem Kalouskem příliš nevzrušují a problém nevidí úplně černě. Alespoň tak lze usuzovat z reakcí, které od resortu financí získala ČESKÁ POZICE.
Řecký příklad
V čem je podstata problému, který na první pohled trápí jen zaměstnance účtáren? V zákonech chybí jednoznačná definice základních účetních pojmů, jako jsou majetek, závazky, náklady či výnosy. Což může vést k tomu, že si jednotlivé úřady tyto kategorie vykládají v některých případech různě, a tím pádem vykazují i nesrovnatelné údaje. Kam až tento stav může dospět, lze dokumentovat na příkladu Řecka, jež po ztrátě důvěryhodnosti finančních trhů ve statistická data balancuje na hraně bankrotu.
Ministerstvo financí je přesvědčeno, že má dlouhodobou koncepci a strategii účetnictví. Opravdu?Informace obsažené v účetní závěrce musejí být bez jakýchkoli debat spolehlivé, srovnatelné a srozumitelné. NKÚ konstatoval, že českému účetnictví chybějí uceleně formulovaná východiska, na nichž by spočívala konstrukce účetního výkaznictví, takzvaný koncepční rámec.
Ministerstvo financí oponuje. Dle Kalouskova resortu vznikl v roce 2006, na jeho základě pak byl zpracován dokument Základní principy vytvoření účetnictví státu. Tento materiál schválila vláda v březnu 2007 a účtovat se podle něj mělo začít od 1. ledna 2010. Ministerstvo financí je tedy přesvědčeno, že má dlouhodobou koncepci a strategii. Opravdu?
Koncepční rámec, pokud skutečně existuje, by měl shrnovat principy, na kterých jsou postaveny účetní standardy, a sloužit jako vodítko v případech, kdy danou problematiku detailně neupravuje žádný standard. Pokud jsou nějaké pochybnosti, měli by účetní nalézt odpovědi právě v koncepčním rámci. Ten by měl též pomáhat auditorům při rozhodování, zda byla účetní závěrka sestavena v souladu s příslušnou platnou účetní regulací, či nikoli. Jenže takové spolehlivé vodítko účetní ani auditoři k dispozici nemají.
Účetnictví? Nepřehledný příběh
Auditorka oslovená ČESKOU POZICÍ přirovnává koncepční rámec k úvodní kapitole románu, kterou se musí čtenář prokousat, pokud chce správně pochopit charakteristiky jednotlivých postav příběhu. Bez tohoto úvodu je pochopení jednání jednotlivých postav značně komplikované. Účetní praxe, jak ji auditorka popisuje, připomíná nepřehledný příběh, v němž vystupuje až přespříliš postav, který má na některých místech překvapivý děj a rozpačitý konec.
NKÚ poukazuje na to, že zákon o účetnictví neobsahuje jednoznačné a určité vymezení základních pojmů, jako jsou majetek, jiná aktiva, závazky, jiná pasiva, náklady a výnosy. Tento nedostatek spolu s neúplností a nejasnou aplikovatelností účetních pravidel představuje pro NKÚ jednu z překážek k tomu, aby se mohl jednoznačně vyjádřit, zda údaje uvedené v účetních závěrkách jsou spolehlivé, či nikoliv.
Účetní praxe připomíná příběh, v němž vystupuje až přespříliš postavPřipomeňme konkrétní důsledek, na který již ČESKÁ POZICE upozorňovala. V případě kontroly závěrečného účtu MŠMT za rok 2010 se auditoři NKÚ nevyjádřili k položkám v celkové sumě přesahující 24,7 miliardy korun. Kvůli nejednoznačným a nejasným předpisům totiž nebylo možné určit, zda byly položky správně zaúčtovány. Jen pro srovnání: hodnota aktiv a pasiv ministerstva přesáhla ke konci daného roku 123 miliard korun, šlo tedy o pětinu celkového objemu. A nejde jen o ministerstvo školství, stejně nedokonalá účetní pravidla platí pro všechny organizační složky státu.
Slováci to dokázali
Ministerstvo financí přesto nepředpokládá, že by pojmy blíže definovalo. „Otázka definice je do značné míry právně filozofická. S ohledem na strukturu právních předpisů v oblasti účetnictví, to je zákon o účetnictví, jeho prováděcí vyhlášky a české účetní standardy, ministerstvo nepředpokládá zákonnou definici uvedených pojmů (majetek, jiná aktiva, závazky, jiná pasiva, náklady a výnosy – pozn. red.),“ konstatoval Ondřej Jakob, tiskový mluvčí ministerstva financí.
Paradoxem je, že na Slovensku se s definicemi základních pojmů dokázali vypořádat. V české verzi zákona o účetnictví chybí nejen vymezení pojmů, ale navíc se pojmy v zákoně nepoužívají v jednotném a jediném smyslu.
Ministerstvo financí prohlašuje, že poskytuje metodickou podporu účetním jednotkám veřejné sféry a záležitosti konzultuje i s příslušnými útvary NKÚ. Jenže kontroloři mají na věc jiný pohled. „Pokud ministerstvo financí konzultuje některé skutečnosti s někým, kdo pracuje na NKÚ, je nutné to vnímat jako konzultaci s fyzickou osobou, to znamená, že jde o její soukromé názory. Nikdo nemá v současné době pověření zastupovat úřad navenek v pracovních, konzultačních a dalších skupinách, výborech, komisích či jiných uskupeních v dané oblasti,“ tvrdí viceprezident NKÚ Miloslav Kala.
Jak dlouhé je přechodné období?
Ministerstvo financí uvádí, že reforma účetnictví platná od začátku roku 2010 nebyla jen kosmetickou úpravou, ale znamenala zásadní posun. „Jednalo se o významný zásah jednak do struktury účetních výkazů, používání účetních metod, tak i do předávání účetních výkazů státu. Za tímto účelem byl vytvořen Centrální systém účetních informací státu. Takovéto změny se v roce 2010 nemohly obejít bez počátečních problémů,“ říká Ondřej Jakob.
Která jiná oblast se může „pochlubit“ tím, že má platné právní předpisy, a přesto určitý časový úsek jejich platnosti označí za „přechodný“?Zástupci ministerstva financí na schůzi sněmovního kontrolního výboru začátkem června loňského roku, kdy se projednával státní závěrečný účet České republiky za rok 2010, konstatovali, že tento rok byl rokem přechodným. Která jiná oblast se může „pochlubit“ tím, že má platné právní předpisy, a přesto určitý časový úsek jejich platnosti označí za „přechodný“? A jak dlouho tato přechodná doba bude trvat? Auditoři upozorňují, že problémy přetrvávaly v loňském roce a zcela nezmizely ani letos po novelizaci právních předpisů.
Připomeňme, že již od letošního roku mají údaje z účetnictví státních orgánů a institucí sloužit ministerstvu financí, Českému statistickému úřadu nebo centrální bance jako podklad například pro odhady vládního dluhu či deficitu veřejných financí. Jde o navýsost citlivé údaje, které vypovídají o tom, v jaké kondici země je, a poskytují finančním trhům vodítko, zda bude schopna splácet své závazky.
Horké téma
Situaci, jež v účtárnách některých státních institucí panuje, asi nejlépe dokresluje stanovisko Komory auditorů ČR, které bylo publikované letos v časopise Auditor. „(...) je možné, aby sama účetní jednotka uvedla do přílohy k účetní závěrce, že práce na účetní závěrce probíhaly v období, kdy reálně existovala řada metodických nejasností z důvodu změny legislativy a kdy některé účetní problematiky nebyly ještě jednoznačně určeny, a že z tohoto důvodu je možné, že na některá účetní řešení zvolená v daném roce bude, po vyjasnění a stanovení oficiálně platných metodických předpisů, nahlíženo jako na nesprávná.“
Ale pozor: účetnictví není jen nevinná hra s čísly! Evropský komisař Charlie McCreevy před třemi lety prohlásil, že účetnictví je příliš důležité a nemůže být ponecháno na účetních. Jde prý o „horké“ politické téma. „Politici mají ve světě stále větší vliv na účetnictví. Uvědomili si totiž, že dopady změn účetních standardů na hospodářství jsou obrovské. Politici využívají i stávající finanční a hospodářskou krizi, aby svůj vliv dále prohloubili. Pokud účetnictví samo o sobě papírově vylepší finanční situaci finančních institucí i nefinančních podniků, potom se veřejnost nedozví o skutečných problémech institucí a podniků, tedy o skutečné hloubce krize,“ konstatoval profesor Josef Jílek z Vysoké školy ekonomické v článku Politici se zmocňují účetnictví.
Jakou vypovídací schopnost tedy mají statistiky popisující stav české ekonomiky, když jen při kontrole ministerstva školství se NKÚ kvůli neúplným a nejasným účetním předpisům nevyjádřil k pětině hodnoty aktiv a pasiv?