Režisér Jan Svěrák dostal v magazínu Hospodářských novin Víkend velký prostor. Rozhovor s ním se táhne přes šest stránek, je to přece jen držitel dvou Oscarů a tří Českých lvů za nejlepší filmy, prostě jeden z komerčně nejúspěšnějších mladých českých režisérů. Jenže Svěrák je v rozhovoru ještě horší, než jsme čekali.
Celkově zjevně nespokojený režisér, momentálně bez práce, si stěžuje na všechno okolo a ze svých uměleckých výšin uráží, že jsme „nekultivovaný národ“ a „stádo bez vůle“.
Stěžuje si, že stát zde málo podporuje kinematografii, že z hlediska podpory je to nejhorší ze všech zemí Evropské unie, že do rady fondu na podporu kinematografie nejsou volení odborníci na kinematografii. Nadává, že chleba v českém supermarketu je horší a dražší než v Německu. A pointuje, že jsme národ šetřílků, a že bychom měli tedy změnit název České republiky na Spořilov.
Kolik byste takovému ubrečenému režisérovi, který kolem sebe šíří naštvanost a depresi, přispěli na jeho další film?
