Za průkopníka politického tweetování lze označit amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Začal s tím v masivním měřítku a byť to bylo kontroverzní, tak to nějakým způsobem zafungovalo,“ řekl LN nezávislý mediální konzultant Petr Majerik.
Americký prezident trhá na Twitteru rekordy, od ledna letošního roku narostla základna lidí, kteří jeho příspěvky sledují, o deset milionů. Trumpovy tweety sleduje přes 29 milionů lidí z celého světa. Odborníci se shodují na tom, že mu právě příspěvky, které byly často „na hraně“, obsahovaly vulgarismy a mnohdy i gramatické chyby, pomohly k cestě do oválné pracovny.
Po vzoru Trumpa?
Jakou sílu tweety mají, potvrdil Trump už z Bílého domu. Například: kvůli jeho negativnímu komentáři k přesunu výroby mimo USA se během pár minut rapidně propadla hodnota akcií automobilky Toyota. Politikům tak Trump ukázal nový směr a jejich komunikaci s voliči, protivníky a médii tím posunul do nové dimenze. Twitterová komunikace se stala součástí i českého politického rybníčku. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) po tiskové konferenci, kde oznámila rezignaci, vyvěsila příspěvek už po několika minutách: „Chci podpořit politickou kulturu, tak jak ji prosazuje sociální demokracie, proto rezignuji na funkci.“ Na její tweet za krátkou chvíli zareagovalo přes sto padesát uživatelů.
V posledních měsících se nezapomenutelně do paměti tuzemských uživatelů Twitteru zapsaly příspěvky manželky českého velvyslance v Bernu Aleny Borůvkové. |
V posledních měsících se nezapomenutelně do paměti tuzemských uživatelů Twitteru zapsaly také příspěvky manželky českého velvyslance v Bernu Aleny Borůvkové. Ta se v nich opakovaně „navážela“ do ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD).
Sociální sítě se staly místem, kde velká část Čechů hledá nejnovější zprávy. Lidé chtějí raději znát osobní úhel pohledu politiků než dokonale vyšperkovanou tiskovou zprávu mluvčího.
Pro politiky je nespornou výhodou rychlost, jakou dokážou své názory dostat mezi svoji „cílovou skupinu“. Horší je, když se objeví negativní reakce. „Pokud je tweet evidentně nepravdivý, kontroverzní nebo jinak nevydařený, může způsobit i víc škody než užitku. Z tohoto pohledu je to věc i velmi riziková,“ vysvětluje Majerik.
Za autenticitu Trumpových tweetů se opakovaně postavil jeho tým. Snaha předejít problémům opatrností se totiž může i pořádně vymstít. „Pokud vyjde najevo, že komentáře píše za politika štáb, ale tváří se, že tomu tak není, jeho image může být velmi poškozená,“ konstatuje Majerik.
Boom českého politického tweetování potvrzují i čísla. Jiřího Ovčáčka, mluvčího prezidenta Miloše Zemana, sleduje přes 20 tisíc lidí, účet premiéra Bohuslava Sobotky 33 tisíc, předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka více než 18 tisíc uživatelů sociální sítě.
Boj o Hrad na síti
Další vyostřenou hru lze na twitterové šachovnici očekávat také v nadcházejících prezidentských volbách. Zemanovi protikandidáti se už „připojili“. Filantropa Michala Horáčka sleduje téměř čtyři a půl tisíce osob, akademika Jiřího Drahoše zhruba ještě o tisícovku víc. Oba tito prezidentští kandidáti se ale musí připravit na tvrdého soupeře. Zájmy současného prezidenta bude na síti hájit jeho mluvčí Jiří Ovčáček, který se ani na Twitteru nebojí otevřít slovník ostřejších výrazů.
V den, kdy Jiří Drahoš oficiálně oznámil, že se o prezidentský post bude ucházet, Ovčáček začal reagovat. „Takové fíkusy na Hradě by plně vyhovovaly politickým stranám,“ končil jeden z jeho příspěvků na Twitteru. V dalším konstatoval, že Česká republika potřebuje prezidenta, který se občanů zastane, nikoliv kývala, který pronese prázdný projev. A právě Donalda Trumpa označil Ovčáček za „Velkého učitele“.
