Lidovky.cz

Turecký premiér v Praze: Byznys a dva vzkazy pro Evropu

USA

  22:41

Vstup do Evropské unie, terorismus a energetika — tři témata, kvůli nimž přijel do Prahy předseda turecké vlády Recep Tayyip Erdogan.

Premiér Nečas svému protějškovi Erdoganovi potvrdil, že Česká republika je spojencem a podporovatelem aspirací Turecka na vstup do EU. foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Do Prahy počátkem týdne zavítal turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Do České republiky přijel se třemi vzkazy – jeden byl určen zdejším podnikatelům, zbylé dva měly adresáty v Evorpské unii. Vzhledem k tomu, že návštěva takto vysokého představitele země, která je důležitou spojnicí mezi Evropou a Asií a jejíž ekonomika dynamicky roste, se neopakuje každý den, pokusila se ČESKÁ POZICE klíčové momenty cesty s odstupem několika dní rozebrat.

Ačkoli turecký premiér zavítal během cesty do Evropy i do Budapešti a Bratislavy, klíčovým bodem jeho středoevropské mise byla dle informací ČESKÉ POZICE z diplomatických kruhů česká metropole. Původně se měla uskutečnit už v prosinci 2011, avšak kvůli Erdoganově nemoci byla odložena. Mezitím se tak stačila uskutečnit návštěva prezidenta Václava Klause a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby v Turecku loni v únoru.

Erdoganově nynější návštěvě Prahy předcházely dvě důležité události, jež stojí za to vypíchnout — Erdoganovo televizní vystoupení, v němž oznámil, že Turci přemýšlejí o vstupu do Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), a teroristický útok v Ankaře, jenž se odehrál minulý pátek.

Místo Bruselu Šanghaj?

Premiér Erdogan v pátek 25. ledna v turecké televizi prohlásil, že se jeho vláda vážně zabývá myšlenkou stát se členem SCO, jež bdí nad regionální bezpečností Číny, Ruska a čtyř středoasijských zemí. Erdogan to odůvodnil stále oddalovaným vyjednáváním o vstupu své země do EU, kam se jeho země marně „dobývá“ už 50 let.

Turecká vláda využívá téma spolupráce s mimoevropskými zeměmi jako páku na EUErdoganův tlak na Brusel, aby zaujal vstřícnější postoj k otázce tureckého členství, v posledních měsících a týdnech sílí. Už loni v říjnu premiér avizoval, že pokud nebude Turecko do roku 2023, na nějž připadá výročí vzniku turecké republiky, členským státem EU, Turci na rozhodnutí unie déle čekat nebudou.

Zmínka o příklonu k asijským mocnostem z konce ledna vyvolala na mezinárodní scéně poprask. Záhy se o slovo přihlásily USA. Během diplomatických jednání Američané Turky varovali, že členství v SCO není slučitelné s jejich spojeneckými závazky v NATO. Turecká vláda záhy ubrala plyn a začala znovu intenzivně hovořit o proevropském směřování. Stále však takticky téma spolupráce s mimoevropskými zeměmi využívá jako páku na EU.

Erdoganova cesta do Prahy v tomto smyslu potvrdila, že Česko je věrným spojencem a podporovatelem tureckých aspirací na vstup do EU. Během kyperského předsednictví EU v druhé polovině loňského roku byla turecká otázka prakticky mrtvá. Od současného irského předsednictví EU si nicméně Turci slibují větší vstřícnost. Konkrétně jim jde o to, aby začala jednání o zablokovaných kapitolách z přístupové smlouvy, jež čítá 35 kapitol.

Podpora středoevropských zemí je pro Turky důležitá. Ještě důležitější však bude postoj dua evropských velmocí. Koncem února se do Turecka chystá německá kancléřka Angela Merkelová. Následovat ji má francouzský prezident François Hollande, jenž oproti svému předchůdci Nicolasi Sarkozymu vůči tureckému vstupu do EU zastává smířlivější postoj.  

Papírový boj s terorismem

Druhá důležitá událost, jež ovlivnila Erdoganovu návštěvu Prahy, se odehrála v pátek 1. února. Před americkou ambasádou v Ankaře se odpálil levicový radikál, který zabil kromě sebe ještě člena ostrahy. Dle informací médií útok spáchal Ecevit Şanli, člen levicové a silně antiamerické skupiny, která je v USA na seznamu teroristických organizací. Şanli už byl v Turecku kvůli přípravě teroristického útoku jednou vězněn. Počátkem nového tisíciletí však ze země uprchl.

Německo a Francie podle Erdogana nereflektují žádosti tureckých úřadů na vydávání osob podezřelých z terorismuBěhem pražské návštěvy turecký premiér Erdogan upozornil, že atentátník žil v Německu a do rodné země se vrátil ilegálně. Při této příležitosti si postěžoval na nedostatečnou spolupráci s Německem a Francií v boji proti terorismu. Tyto země dle Erdogana nereflektují žádosti tureckých úřadů na vydávání osob podezřelých z terorismu. Spekuluje se dokonce o tom, že Turci pohyb Şanliho v Německu monitorovali, avšak kvůli chabé protiteroristické spolupráci, se ho nepodařilo včas dostat za mříže.

„Dokonce i takoví lidé, kteří spáchali nejkrvavější útoky, se procházejí na svobodě. Ačkoli jsme přednesli důkazy, nejsou chyceni. (…) Nemůžeme déle tolerovat nedostatek zájmu,“ uvedl premiér na adresu Francie a Německa.

Dominantní byznys

Kromě dvou témat, jež byla určena primárně zahraničnímu publiku, vévodil pražskému jednání premiéra Erdogana obchod. Připomeňme, že Turecko patří do skupiny prioritních zemí, kam směřuje státní podpora českého exportu. Není proto náhodou, že turecký premiér přijel v doprovodu zhruba osmdesátičlenné podnikatelské mise a další turečtí podnikatelé  do Prahy dorazili z evropských zemí.

Turci mají enormní zájem jednak o investice v Česku, ale zrovna tak se snaží přilákat tuzemské investory k sobě domů. A mohou se pochlubit čísly, o jakých se evropským zemím ani nesní — například šestiprocentním růstem HDP. Turci navíc hned po Číně zažívají největší boom ve stavebnictví na světě.

Ekonomická spolupráce však naráží na některé překážky. Evergreenem je pro Turky vízová povinnost do ČR. V opačném gardu si čeští podnikatelé, kteří usilují o vstup na turecký trh, stěžují na problémy s tamními zákony. Dle tureckých pravidel totiž například na jednoho cizince připadá pět tureckých zaměstnanců.

Erdogan by rád zdvojnásobil objem vzájemného obchodu na pět miliard dolarů v roce 2015Turci usilují o trvalejší ekonomický dialog. Jejich ministr průmyslu Zafer Çaglayanem, jenž patří mezi nejvlivnější členy kabinetu, přišel s nápadem, aby se každoročně odehrálo vzájemné setkání v Ankaře či Praze. V jeho rámci by se ministři zabývali zintenzivněním ekonomická spolupráce.

Premiér Erdogan si české podnikatele získal už jen zmínkou, že by rád zdvojnásobil objem vzájemného obchodu ze současných zhruba 2,5 miliardy dolarů ročně na pět miliard v roce 2015.

Energetika a třetí trhy

Velkou výzvu pro Čechy představuje turecká energetika. V zemi podniká jak polostátní gigant ČEZ, tak Vítkovice Power Engineering či společnost Energo-Pro, jež v Turecku vlastní několik vodních elektráren.

Na podnikatelském fóru, které uspořádal Svaz průmyslu a dopravy (SPP), zazněla i jedna zajímavost. Generální ředitel Vítkovice Power Engineering, bývalý ministr vnitra Martin Pecina by se měl stát honorárním konzulem pro Tureckou republiku v Ostravě.

Fórum si pochvaloval především prezident SPP Jaroslav Hanák. „Šlo o reciproční návštěvu tureckého premiéra za cestu pana prezidenta Klause z loňského února. Mile mne překvapilo, že premiér Erdogan vyzval české podnikatele, aby se zajímali o příležitosti v energetice, dopravě a strojírenství. Nabídl rovněž účast na projektech v třetích zemích mimo Turecko, což by pro nás mohlo být velmi zajímavé,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Hanák.

Ačkoli během návštěvy nebyly dojednané žádné konkrétní kontrakty, očekávání jsou vysoká.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.