Trumpův styl inspiruje i české politiky

Trumpovo tažení do Bílého domu nestálo na věcné debatě a racionálních argumentech, naopak akcentovalo emoce a chtělo vzbudit pocit voličů, že se objevil silný vůdce, který má ve složitém světě jednoduchá řešení pro všechny jejich problémy. Trumpova cesta na vrchol je podobná té, již zvolili například ostrovní zastánci odchodu Velké Británie z Evropské unie Nigel Farage a Boris Johnson.

Minimálně v rétorické rovině ho v Česku napodobuje Miloš Zeman, který zvažuje případnou obhajobu pětiletého mandátu. Prezident se k Trumpovi rád přirovnává a s oblibou poukazuje na spojnice s americkým vládcem. Vypichuje shodný pohled na terorismus, migraci i společný odpor k takzvané politické korektnosti. „Kdybych byl americkým občanem, volil bych Donalda Trumpa,“ řekl Zeman počátkem září, ještě před americkými prezidentskými volbami.

Vymezování vůči médiím a intelektuálům

Miloš Zeman si už několikrát od zahraničních médií vysloužil nálepku „český Trump“. Za pozornost stojí, že mezi prvními ho tímto přízviskem titulovala ruská televize RT. Zeman je označován za proruského politika. Blízko k Moskvě má i pán Bílého domu. Stejně jako on se i český prezident rád vymezuje vůči médiím a intelektuálům. Také jeho zacházení s fakty je, podobně jako u Trumpa, přinejmenším diskutabilní.

Svévolnou práci s informacemi Zeman ke svému prospěchu používá celou politickou kariéru. Stačí si vzpomenout na jeho projev z Letenské pláně koncem listopadu 1989. Zeman později přiznal, že si přednesená fakta o komunistickém Československu vymyslel. Podobnou taktiku předvedl proti Karlu Schwarzenbergovi ve finále minulé prezidentské kampaně. Zeman drží v ruce eso v podobě pozvánky do Bílého domu přímo od Trumpa. Jeho příchylnost k americkému politikovi se mu tak na zahraničněpolitické úrovni vyplatila.

Pokud se nynější prezident rozhodne mandát obhajovat, zcela jistě proti němu stane textař Michal Horáček. Někdejší majitel sázkového impéria si vsadil na vítězství Hillary Clintonové, „světa podle Trumpa“ se ale neobává. Bezprostředně po vyhlášení výsledku zaoceánského hlasování odmítl označování Trumpových voličů za hlupáky.

Česká odpověď Andrej Babiš

Ačkoli kandidaturu dosud neoznámil, mezi možnými uchazeči o prezidentské křeslo se v médiích objevuje šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Na rozdíl od Zemana už dříve varoval před tím, že Trumpův triumf povzbudí populisty. A vymezil se i proti způsobu, jímž americký prezident do Bílého domu dospěl. „(Politici) budou ještě více říkat lži a polopravdy, kritizovat velké korporace a banky, a sami nebudou platit daně, budou říkat, že všichni kradou, a sami mít máslo na hlavě,“ prohlásil Dlouhý.

Touha části voličů po silném lídrovi, který má zdánlivě recept na všechno, se už při minulých sněmovních volbách zhmotnila v Andreji Babišovi. Jeho hnutí ANO se napoprvé dostalo do vlády hlavně díky jeho osobnosti a tváři, která na občany shlížela z billboardů po celé zemi. Úspěch majitele gigantu Agrofert, pod nějž spadá i vydavatel LN společnost MAFRA, si lze vysvětlit vzpourou voličů proti politickým elitám, což je stejný fenomén, který se projevil v rozhodnutí Britů o odchodu z EU i při Trumpově vítězství nad bývalou první dámou Clintonovou.

Kvůli svému majetku i vlivu je Babiš stejně jako Zeman opakovaně titulován jako česká odpověď na Trumpa. Německý list Die Zeit například připomněl, že se nynější ministr financí a vicepremiér dodnes prezentuje jako protipól politiků, které považuje za zkorumpované. „Jako Donald Trump slibuje i Babiš řídit stát jako firmu,“ dodal deník.

Lidovci a výdaje na srmádu

Největším soupeřem ANO bude v podzimních sněmovních volbách dosud nejsilnější vládní strana ČSSD. Sociální demokraté dosud proti ráznému Babišovu stylu ztrácejí. Nedá se zřejmě očekávat, že by zničehonic začali „trumpovatět“, jejich lídr Bohuslav Sobotka by se ale podle některých informací měl pokoušet přiblížit stylu komunikace, kterým Babiš oslovuje množství lidí na sociálních sítích. Tím se podobá Trumpovi, jenž vášnivě používá Twitter.

Vládní lidovci jsou zvolenému prezidentovi USA blízcí v náhledu na podíl evropských zemí na společné obraně v NATO. Trump žádá, aby vydávaly nejméně dvě procenta HDP na armádu, což v rámci Aliance plní málokdo. Svým požadavkem přidělává vrásky ministrovi obrany Martinu Stropnickému (ANO) a zčásti také šéfovi diplomacie Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD). „Já už před volbami říkal, že evropské státy NATO musejí navýšit výdaje na obranu,“ zdůraznil Bělobrádek.

Trumpovo vítězství kvitoval bývalý prezident Václav Klaus, který by přivítal „řetězovou reakci“ v Evropě. Sám se ke comebacku do velké politiky zřejmě nechystá. Na vzestupu v ODS je ale jeho syn Václav, který má na mnoho věcí shodné názory jako otec. Triumf amerického miliardáře si pochvaloval i Tomio Okamura. Populistický politik sází na ochranu národních zájmů. Právě nacionalisté jsou obecně ti, kdo si berou Trumpa za vzor.