Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Trik, jak fixlovat ve vědě: Autorství článků na prodej

USA

  23:09

V Číně je už ke koupi i první autorství pěkné vědecké studie. A citační fígle ovládly některé konkrétní časopisy (nejen) v Brazílii.

Čínský propagační plakát z osmdesátých let podporující rozvoj vědy a výzkumu. foto: © repro blog Maxcho.comČeská pozice

Aktualizováno. „Těžkou práci nechte na nás. Naše služby vám pomůžou k rozvoji vaší akademické kariéry,“ slibuje jeden ze stovek inzerátů, které se objevují na čínském internetu. Reportéři časopisu Science zjišťovali, co taková pomoc obnáší. A byli překvapeni.

Kromě editování odborného textu nebo cizelování překladu do angličtiny našli i agentury, jež se nijak neostýchají: můžete si u nich rovnou koupit autorství studie v zahraničním impaktovaném časopise. Prostě takový „čínský publikační bazar“, jak se aktuální článek jmenuje.

E-mail, který přišel do redakce Science, sliboval „změnu prvního a korespondujícího autora“ u článku v časopise zařazeném do Science Citation Indexu (SCI). Všechno bylo, jak má: nechyběl abstrakt, studie se věnovala strategii ničení rakovinných buněk odolných vůči chemoterapeutikům a co víc – byla blízko přijetí k publikaci do kvalitního časopisu. Šlo o International Journal of Biochemistry and Cell Biology z vydavatelského domu Elsevier, který má velmi slušný impakt faktor 4,907. Mezi autory bylo ovšem i volné místo.

Redaktoři se tedy vydali za agentem zprostředkující firmy Wanfang Huizhi. „Jsou autoři, kteří z publikování moc nemají, takže autorství mohou převést na vás,“ sdělil agent reportérům a přidal i cenu: první spoluautorství by stálo 90 tisíc jüanů čili 14 800 dolarů (asi 299 tisíc korun), dodání dvou jmen by bylo za 26 300 dolarů (asi 530 tisíc korun). Nastrčení novináři – vydávající se za mladé vědce – na to nepřistoupili. A počkali.

Ceny od 1600 do 26 300 dolarů

Pár týdnů poté, 6. července, článek skutečně vyšel on-line, v září následovala tištěná verze. Článek, abstrakt a titulek doznaly jen neznatelně změn. Změnili se ovšem autoři. Na první místo byla 11. června, asi týden po první schůzce reportérů s agentem, připsána jedna čínská lékařka. Komunikace s editory zmíněného časopisu pak ukázala, že ke studii byli postupně přidáni čtyři autoři, dva původní byli v probíhajícím recenzním řízení staženi.

Ke studii byli postupně přidáni čtyři autoři, dva původní byli v probíhajícím recenzním řízení staženi...Všichni zainteresovaní (stejně jako manažer agentury Wanfang Huizhi) popřeli, že by prodávali autorství; musel to prý udělat bývalý zaměstnanec, který sešel na šikmou plochu; agentura přece jenom pomáhá s vylaďováním textů, editováním a odevzdáním k tisku...

Jak píše magazín Science, více než pětiměsíční „vědecká investigativa“ v Číně ukázala, že tento případ zdaleka není jen tak nějakou raritou. Reportérka Mara Hvistendahlová uvádí, že doložené ceny za autorství odborných článků čítají v Číně od 1600 do 26 300 dolarů, což je často i více než roční plat některých čínských docentů a profesorů.

„Několik editorů mi řeklo, že je velmi obtížné bránit se kupovanému autorství,“ řekla Hvistendahlová webu Wired. Plagiátorství se dá kontrolovat softwarově (CrossCheck), ale kromě prohledávání článků s podobnými titulky je odchytit překupované články hodně složité. Prý by pomohlo více údajů o přispívajících autorech.

Země středu najela na tvrdou „publikační“ politiku a k postům na prestižních univerzitách je zapotřebí kvalitních článků – nejen v čínských, ale hlavně zahraničních časopisech. I proto vědci často kanibalizují své již vydané studie v čínštině a překlápějí je do anglicky psaných magazínů, nechávají své práce napsat „stínovými autory“ (ghostwriters) anebo si občas i koupí vědecký článek z webových katalogů ještě nevydaných textů.

Z byznysu profitují všichni...

„Postup v kariérním žebříčku s sebou v Číně nese takové zvýšení platu, že se podvodníkovi vyplatí sáhnout hluboko do kapsy. Z byznysu profitují všichni zúčastnění. Vědci, kteří prodávají členství v týmech, zprostředkující agentury i nakupující adepti vyšších postů,“ připomíná Jaroslav Petr, jenž na počin ze Science upozornil ve středečních Lidových novinách. Nejsou přímé oběti, všem podvádějícím to – striktně racionálně vzato – prospívá, ale v důsledku to může kazit jak pověst čínské vědy, tak vědu samotnou.

Publikační výkon Číny se během dekády zpětinásobil. Pakliže bylo v roce 2002 v databázi SCI celkem 41 417 čínských článků, loni to bylo již 193 733 textů – takže se Čína umístila v tomto ohledu celosvětově druhá za USA. Stoupá i kvalita čínských publikací, ale nová odhalení ukazují, do jaké šíře může publikační rozpuk až dojít.

Pochopitelně se nepodvádí jen v Číně. V srpnu upozornil časopis Nature na „citační mafii“ v Brazílii, kdy se editoři nejméně čtyř biomedicínských časopisů domluvili na navýšeném citování spřízněných žurnálů, nikoli ale svých vlastních. Dosáhli tím zvýšení impakt faktorů. Činili tak od roku 2009, nicméně až letos 19. června odhalila společnost Thomson Reuters tento fixlovací vzorec. Mauricio Rocha-e-Silva, vyhozený editor z dotčeného časopisu Clinics, pak uvedl: „Je ještě pár dalších, kteří byli součástí této hry, ale unikli.“