Za letošních prvních deset měsíců se v Česku dle Svazu dovozců automobilů (SDA) prodalo 165 154 nových osobních aut, zatímco loni ve stejném období 211 045, tedy pokles o dramatických 21,74 procenta. Přitom je to docela optimistické číslo – v dubnu se prodeje propadly na méně než polovinu a i květen byl extrémně špatný. Od té doby se trh trochu srovnal, v září dokonce loňský výkon překonal, ale říjen opět přinesl meziroční pokles o 15,55 procenta. Letošní celková čísla proto nemusejí překonat 200 tisíc vozů.
Tu naposledy prodeje nových aut nepřekročily v roce 2014. Důvody propadu jsou jasné – auta je v průběhu letošního roku obtížnější kupovat, opatření proti šíření koronaviru omezují provoz automobilek i prodejců a online prodej zatím u nás (ale ani ve světě) příliš nefunguje. Mnozí zákazníci také v době ekonomické nejistoty raději nákup vozu odloží, případně místo nového auta zvolí vůz ojetý. Když se k tomu přidá růst cen nových automobilů, je pokles poptávky logický.
Slevy v nedohlednu
Zdá se, že by měli automobilky a prodejci nabízet masivní slevy, ale nenabízejí. Neznamená to, že by nešlo sem tam slevu vyjednat, ale plošně auta nezlevňují a dle odborníků ani nebudou. Vliv na to má jak stále dražší technika, která tlačí dolů marže automobilek (není z čeho slevu dávat), tak hrozba pokut za překročení emisních limitů (i toto riziko se do ceny promítá) i relativně slabá koruna. Zatímco loni se její kurz k euru držel pod 26 korunami, letos krátkodobě vystřelil k 28 korunám a novou „normou“ je zhruba 27 korun.
Situace se sice v uplynulých týdnech lepšila, ale automobilky stále se slabou korunou počítají, a samotný rozdíl v kurzu proto znamená desítky tisíc korun navíc. S nastalou situací se některé značky nebo konkrétní modely vyrovnávají lépe, jiné hůře. Platí to i pro kategorie aut. Silně v Česku ztrácí třída minivozů, nejmenších aut na trhu. U nich je totiž zdražování v poměru k původní ceně nejcitelnější a přitom ceny nejsou o tolik nižší než u vozů segmentu B.
Zdá se, že by měli automobilky a prodejci nabízet masivní slevy, ale nenabízejí. Vliv na to má stále dražší technika, hrozba pokut za překročení emisních limitů i relativně slabá koruna. Zatímco loni se její kurz k euru držel pod 26 korunami, letos krátkodobě vystřelil k 28 korunám a novou „normou“ je zhruba 27 korun. |
Navíc česká stálice tohoto segmentu u nás, Škoda Citigo, zmizela z trhu – už tak se prodávala jen jako elektromobil, její výroba ovšem skončila. Automobilka Škoda vcelku suverénně hájí pozici jedničky na českém trhu. Zatímco celý trh se od ledna do konce října drží na úrovni asi 78 procent prodejů oproti roku loňskému, Škoda si vede lépe, prodala v tomto období 86 procent toho, co loni.
Z mainstreamových značek ji překonává jen japonská Toyota, která v uplynulých letech postupně stoupala žebříčkem, a díky tomu, že se její prodeje drží na úrovni 90 procent loňského výkonu, je teď pětkou našeho trhu. A čtvrtou Dacii, která naopak zažila nečekaný sešup (oproti loňsku prodala jen 62,6 procenta), má „na dostřel“.
Důvody poklesu u Dacie nejsou na první pohled zřejmé, ale jde o kombinaci řady faktorů – zákazníci značky citlivější na cenu nákup nového auta v aktuální chvíli odloží, navíc prochází značka obměnou modelů a dostupnost některých jejích typů proto byla v uplynulých měsících horší. Navíc se trochu „záhadně“ propadly prodeje modelu Duster, jindy bestselleru značky a nejdražší Dacie. Platí to v celé Evropě – a automobilka to nijak nevysvětluje.
Stále vládnou benzinové motory
Ke střídání došlo v Česku na druhé a třetí pozici na trhu. Tu druhou díky tomu, že jí prodeje poklesly méně než průměr, získala značka Hyundai, na třetí místo naopak kvůli většímu než průměrnému poklesu spadl Volkswagen. Opakuje se tak situace z let 2014 a 2015, kdy VW rovněž o své druhé místo přišel na úkor Hyundaie. To další někdejší premiant, Ford, který byl dvojkou českého trhu naposledy v roce 2011, pokračuje v postupném poklesu z uplynulých let a letos se už sotva drží na hranici první desítky.
Statistiky SDA hlásí, že nadále trhu jasně vládnou benzinové motory s podílem přes 65 procent. V tomto čísle jsou však započítány i hybridní vozy, které se nedobíjejí ze zásuvky, ty tvoří asi sedm procent z benzinových verzí. Nafta vystoupala letos na podíl 29,51 procenta (loni 27,36), prodeje elektromobilů stouply na téměř trojnásobek (1888 kusů oproti 649). Ještě větší nárůst zaznamenaly plug-in hybridy (1337 versus 324 aut). |
Výkon značky je letos z hlediska procentuálního propadu podobně špatný jako u Dacie. Překvapením je Mercedes, kterému se navzdory komplikacím letos podařilo meziročně prodeje navýšit, zatím o více než čtyři procenta. Prémiová značka je proto už osmou nejprodávanější automobilkou v Česku. Obecně pak platí, že prémiovým a luxusním automobilkám klesají v krizi prodeje méně než těm pro široké publikum. Mezi modely opět vládnou vozy Škoda.
Mladoboleslavská automobilka vyřešila většinu potíží s výrobou nové generace modelu Octavia a každé desáté v Česku prodané nové auto nese toto označení. Druhá je Fabia, na třetí místo se vyšvihla kompaktní Scala, jež nahradila Rapid, čtvrté je SUV Karoq. Menší SUV Kamiq dobylo pátou pozici. Hegemonii škodovek v čele narušuje jen šestý Hyundai i30, následují Superb a Kodiaq se shodnými prodejními čísly. I devátou pozici drží auto vyráběné v Česku – Hyundai Tucson. Desátá Kia Ceed se produkuje ve slovenské Žilině.
Statistiky SDA hlásí, že nadále trhu jasně vládnou benzinové motory s podílem přes 65 procent. V tomto čísle jsou však započítány i hybridní vozy, které se nedobíjejí ze zásuvky, ty tvoří asi sedm procent z benzinových verzí. Nafta vystoupala letos na podíl 29,51 procenta (loni 27,36), prodeje elektromobilů stouply na téměř trojnásobek (1888 kusů oproti 649). Ještě větší nárůst zaznamenaly plug-in hybridy (1337 versus 324 aut).Podíl aut spalujících CNG nebo LPG poprvé spadl pod tyto elektrifikované verze.
