Předpovědi věštící novou velkou válku jsou v poslední době stále populárnější. Čím dál častěji se setkáváme s citacemi zesnulé bulharské jasnovidky Vangy, podle jejíž předpovědi bude svět balancovat na hraně katastrofy, dokud nepadne Sýrie, a následně vypukne světová válka.
Tuto věštbu sdělila světu již v roce 1978, přičemž nedlouho před svou smrtí viděla i „velkou muslimskou válku“, v jejímž důsledku do roku 2043 ovládnou křesťanskou Evropu Arabové. V roce 2009 slavný ruský astrolog Pavel Globa předpověděl začátek třetí světové války na březen 2014. V jejím důsledku budou podle něho přepsány globální hranice a eskalují vojenské konflikty.
Horší než za studené války
Je až zarážející, nakolik se dnešní Evropa podobá té před sto lety, tedy těsně před vypuknutím první světové války. V souvislosti s ukrajinskou krizí se válka opět přiblížila takřka na dosah. Dostavil se pocit nejistoty a odpojení Krymu, které v mnoha ohledech připomíná studenou válku, vyostřilo vztah Ruska a Západu.
Náklady na zbrojení loni celosvětově dosáhly 1676 miliard dolarů, Situace se pozvolna blíží tomu, že svět je v horším stavu než za studené války. |
Zpohodlnělou Evropu následně šokovala vlna muslimských uprchlíků a migrantů, v Sýrii se nebezpečně propletly frontové linie a po několika desetiletích jeden z členských států NATO sestřelil ruský letoun. Argumenty zastánců temných vizí budoucnosti posiluje i nová studie Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI).
Vyplývá z ní, že po čtyřech letech poklesu loni opět celosvětově narostly vojenské výdaje států. Náklady na zbrojení dosáhly 1676 miliard dolarů, přičemž nejvýrazněji ve střední a východní Evropě, Saúdské Arábii a v Asii. Situace se pozvolna blíží tomu, že svět je v horším stavu než za studené války.
Bez pravidel
A nelze se divit. Tehdy totiž proti sobě stála dvě přehledná uskupení s vypočitatelnými úmysly a kvůli vzájemnému zastrašování se ve skutečnosti nebylo třeba příliš obávat nového globálního konfliktu. Situace byla relativně stabilní i v době následného unipolárního světového uspořádání, v jehož rámci dohlížely na pořádek v roli světového četníka USA.
Přechodné období, v němž žádná ze zemí nezaujímá dominantní postavení, a všichni bojují za lepší pozice, charakterizuje soupeření velmocí. Na rozdíl od studené války ovšem bez přesně stanovených pravidel. |
Také toto období se však pozvolna chýlí ke konci. USA dnes již nejsou schopné samostatně diktovat tempo, a stejně, jako je tomu již delší dobu na regionální úrovni, musí i v globálním měřítku odolávat ambiciózním, rychle se rozvíjejícím mocnostem. Mocenské vztahy se mění, dřívější rovnováha je narušena a nová se dosud nevytvořila.
Toto přechodné období, v němž žádná ze zemí nezaujímá dominantní postavení, a všichni bojují za lepší pozice, charakterizuje soupeření velmocí. Na rozdíl od studené války ovšem bez přesně stanovených pravidel. To samo o sobě předpokládá nejistotu, kterou ještě zvyšují metody, jež se dostaly do popředí v důsledku asymetrických vztahů, například hybridní válka.
Kontrola kyberprostoru
Tuto nejistotu pak posilují média, která jsou chtě nechtě rovněž součástí velmocenského zaujímání pozic, přesněji řečeno, ve většině případů jeho prostředkem. V této hektické situaci se pak zvyšuje šance na propuknutí větších či menších válek, což však neznamená, že bychom stáli na prahu nové světové války.
Svět čekají naprosto jiné druhy bojů – mimo jiné v informačním prostoru a ekonomické sféře. V této válce nepřicházejí ke slovu skutečné zbraně, ale média, obzvlášť nového typu. Proto je kontrola kyberprostoru přinejmenším stejně důležitá jako jaderný monopol. |
Pokud jsem se navzdory tomu zmínil o předpovědích Nostradamových následovníků, pro klid duše připomenu i egyptskou věštkyni Džoj Ajadovou. Ta je přesvědčena, že žádná třetí světová válka nebude. Sleduje totiž na své hvězdářské mapě Země každý pohyb a nic nenasvědčuje tomu, že by měla vypuknout válka spojená s masovým násilím.
Rovněž většina politologů a expertů na bezpečnostní politiku se domnívá, že svět čekají naprosto jiné druhy bojů – a skutečné, i když ne krvavé, navzdory tomu až na dřeň jdoucí boje se odehrávají mimo jiné v informačním prostoru a ekonomické sféře. V této válce nepřicházejí ke slovu skutečné zbraně, ale média, obzvlášť nového typu. Proto je kontrola kyberprostoru přinejmenším stejně důležitá jako jaderný monopol.
Pouhé loutky
Nejdůležitější boj je v současnosti veden za ovládnutí lidských mozků, slov a vymezení jejich významu. A státy jsou v této nové válce pouhými loutkami, neboť jejími hlavními generály jsou takzvaní lídři globálního trhu. Cíle strategických operací ve vojenském a informačním prostoru jsou určovány zájmy této elity a logikou globálního trhu.
Státy jsou v této nové válce pouhými loutkami, neboť jejími hlavními generály jsou takzvaní lídři globálního trhu. Cíle strategických operací ve vojenském a informačním prostoru jsou určovány zájmy této elity a logikou globálního trhu. |
Lídři za druhé světové války, jako byl americký prezident Franklin D. Roosevelt, britský premiér Winston Churchill či sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin, byli nejspíše poslední, kdo v boji o dominanci sledovali nejen zájmy národa a vládnoucích elit, ale mohli přitom uplatnit i vlastní představy.
V dnešní době se už odehrává klání o globální dominanci ve sféře přesahující osobnosti, státy a národy, a jak jsem se zmínil, nehraje se v něm o území, nýbrž o vědomí mas a elit a o jeho řízení. Toto přeprogramování se již nějakou dobu děje a jeho výsledkem není fyzická likvidace protivníka, nýbrž „pouze“ jeho diskreditace. Žádné bombardování, žádná střelba. Nová atomová bomba je v rukou IT firem. V této nové válce nejde o to protivníka přemoci, nýbrž přelstít. Když se to tak vezme, pak třetí světová válka se už v podstatě odehrává.